V Římě složila do rukou prezidenta Sergia Mattarelly přísahu šéfka postfašistické strany Bratři Itálie (FdI). Giorgia Meloniová se stala první ženou v čele italského kabinetu a první vůdkyní krajně pravicové strany, která bude zemi řídit. Po ní složili i přísahu zbývající ministři její vlády. Informují o tom tiskové agentury.
Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení ve sněmovně. Ještě ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli v úterý večer lídři koaličních stran.
Praha a šest dalších tuzemských měst se spojila v boji za lepší stavební zákon, protože ten, co dnes projednává vláda, přinese podle nich jen zhoršení stávajícího stavu.
Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, uvedl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na Twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Mimořádné zdanění výrobců elektřiny chystá i Německo.
Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po úterním sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun. Opozice žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu neprosadila. Byly celkem zhruba za 63 miliard korun.
Někteří dodavatelé energií opět zdražili ceníky pro nové zákazníky. Nové ceny jsou přitom nad vládou schváleným cenovým stropem platným od ledna 2023, zákazníci by je tak platili pouze do konce letošního roku. Od listopadu se navíc má zastropování cen promítat do výše záloh. Mezi firmami, které zdražily ceníky pro nové zákazníky, je třeba innogy nebo ČEZ.
Šéf švédské Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson oznámil, že se dohodl s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály na vytvoření menšinové koaliční vlády s podporou krajní pravice. Protiimigrační Švédští demokraté tak budou mít podle agentury Reuters poprvé přímý vliv na vládní politiku. Hlasování parlamentu o novém předsedovi švédské vlády se uskuteční v pondělí 17. října.
Digitální nomádi ztrácejí další oázu. Portugalsko, kam se řada z nich odstěhovala kvůli nulovým daním na kryptoměny, již příští rok chystá zdanění digitálních aktiv, pokud je uživatelé drží kratší dobu než rok.
Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Návrh státního rozpočtu na příští rok je rozpočtem ve znamení pokračujících nejistot a má dva cíle. Prvním je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytí výdajů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedla to vláda v důvodové zprávě k návrhu rozpočtu, který už mají poslanci na stolech. Rozpočet předpokládá schválený schodek 295 miliard korun. Je to o 80 miliard korun méně, než by měl činit letošní schválený schodek, o kterém budou poslanci ještě rozhodovat.
Desítky tisíc lidí z celého Srbska dnes přišly v Novém Sadu manifestovat a uctít památku 1️⃣6️⃣ obětí, které přesně před rokem zahynuly při zřícení střechy místního nádraží. Tragédie spustila protestní hnutí, jež od té doby touto balkánskou zemí otřásá. Nová vláda premiéra Djura Macuta vyhlásila dnešní sobotu dnem smutku. Informuje o tom agentura APA.
Venezuela se v čase, kdy se v Karibiku shromažďují americké vojenské síly, obrací o pomoc na Rusko, Čínu a Írán. Venezuelský prezident 🧔 Nicolás Maduro v dopise požádal Rusko o rakety, radary a modernizovaná letadla. S odkazem na interní dokumenty americké vlády o tom píše deník The Washington Post.
Rusko ☝ zmařilo pokus ukrajinských zvláštních jednotek dostat do Pokrovsku vrtulníkem své vojáky, všech 11 vojáků na palubě zemřelo. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla agentura Reuters. Pokrovsk leží v ukrajinské Doněcké oblasti, kterou Rusové okupují.
Ruský plynárenský gigant Gazprom vyvezl v říjnu do Evropy ve srovnání s předchozím měsícem o pět procent 📈 více plynu. Vyplývá to z výpočtů agentury Reuters, firma sama od roku 2023 měsíční statistiky nezveřejňuje.
Ve Spojených státech ode dneška začala platit dodatečná 📜 cla na dovoz nákladních automobilů a jejich součástí. Činí 25 procent, v úhrnu tak clo dosahuje 50 procent. Na dovoz autobusů platí ještě dodatečné desetiprocentní clo. Informují o tom tiskové agentury.
