Řešení problému s plastovým odpadem? Srbové učí moučné červy, jak ho rozložit
Srbští vědci experimentují s moučnými červy ve snaze naučit je rozkládat polystyren. Vedoucí výzkumnice bělohradského institutu biologie doktorka Larisa Ilijinová agentuře Reuters řekla, že výzkumníci objevili schopnost moučných červů trávit různé druhy plastů včetně polystyrenu.
Polystyren se využívá zejména v přepravě, izolacích a v potravinových nádobách. Srbský projekt je podporován místní vládou, agenturou OSN pro rozvoj (UNDP) a dalšími mezinárodními přispěvateli. Polystyren je podáván jako potrava potemníkovi moučnému (Tenebrio molitor) v larválním stadiu.
Přirozeně larvy tohoto druhu sní téměř vše, ale ke zpracovávání plastů potřebují být speciálně vycvičené. „Máme larvy, které byly speciálně vyšlechtěny k rozkládání plastů, aby proces rozkladu byl co nejvíce efektivní,“ řekla Ilijinová.
Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň. Výzkum podle nich může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně. 
Úspěch vědců z Brna. „Naprogramovali“ kmenové buňky tak, aby začaly tvořit zubní tkáň
Zprávy z firem
Ilijinová dále uvedla, že ve střevech těchto larev žijí bakterie, které rozkládají plasty na oxid uhličitý a vodu, beze stop mikroplastů ve střevech a výměšcích larev.
Polystyren se v přírodě rozkládá 500 let. „Toto by bylo jedním z možných řešení problému plastového odpadu v přírodě,“ řekla Ilijinová.
Podobné výzkumy existují i v USA a Africe.
Srbsko, které doufá v přijetí do EU, recykluje pouze 15 procent komunálního odpadu, což je daleko méně než 55 procent, což je cíl Evropská unie. Více než 84 procent odpadu končí v Srbsku na jedné ze 3000 skládek, které jsou často neregulované a plné smíšeného odpadu.
Srbsko se i díky tomuto výzkumu snaží dosáhnout standardů stanovených EU.
Institut daroval bělehradské společnosti Belinda Animals několik kontejnerů s červy a ona nyní pokračuje v chovu těchto tvorů a doufá, že další podobné farmy budou následovat.
Trump zařízl vývoj moderních vakcín a antibiotik. Mezi oběťmi rozpočtových škrtů je i slibná látka lariocidin, která mohla zachraňovat životy tam, kde jiná antibiotika selhávají. Vědci varují, že bez státní podpory hrozí kolaps vývoje léků, na nichž mohou záviset miliony životů.
Bez peněz, které Trump zařízl, se komplikuje vývoj nadějných léků
Enjoy
„Při rozkládání jednoho kilogramu polystyrenu červi vytvoří jeden až dva gramy oxidu uhličitého. Spálením stejného množství tohoto plastu se uvolní více než 4000krát větší množství CO2,“ řekl majitel Belinda Animals Boris Vasiljev.
Pokud se zvýší počet podobných larvových farem, vidí Vasiljev další využití moučných červů jakožto krmiva pro zemědělská zvířata.
Podle Ilijinové je toto využití moučných červů stále na začátku, protože Srbsku chybí zákony, které by umožnily používání a prodej produktů z hmyzu jako krmiva pro zvířata.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
