Rusko rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle agentury TASS to oznámil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Moskva s Minskem uzavřela příslušnou dohodu. V Bělorusku by mělo být deset letadel schopných jaderné zbraně nést, uvedla agentura Reuters.
Vyplácení solidárního příspěvku pro lidi, kteří zdarma či za úhradu energií ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se má o čtvrt roku prodloužit. Podpora by se tak měla poskytovat do konce června. Pravidla pro její získání a její výše se měnit nemají. Nařízení o prodloužení podpory se chystá ve středu schvalovat vláda. Výdaje na čtvrt roku při ubytování 48 tisíc příchozích ministerstvo práce spočítalo na půl miliardy korun. Úřady práce začaly žádosti kvůli možnému podezření na podvody ověřovat, řada žadatelů musí s doklady do poboček.
České firmy se mohou výrazně podílet na obnově Ukrajiny a velká část z nich očekává na tamním trhu nadějné příležitosti. „K tomu potřebují podmínky srovnatelné s těmi, jaké mají německé nebo polské společnosti,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR. V nastavení státní finanční podpory zatím Česko zaostává i za Slovenskem.
V této fázi války na Ukrajině je podle příštího českého prezidenta Petra Pavla téměř nemožné mluvit s ruským vedením. Musí nejprve projevit ochotu jednat a předložit alespoň rámec mírového návrhu, řekl v rozhovoru s francouzským listem Le Monde. Uvedl také, že je z dlouhodobého hlediska pro dodávky stíhaček Ukrajině, a vyjádřil přesvědčení, že Česko nemůže sehrávat roli mostu mezi Západem a Východem. Chce vážnou diskuzi o budoucnosti Visegrádu (V4).
Cena nafty u českých čerpacích stanic včera vůbec poprvé klesla pod úroveň z doby před invazí Ruska na Ukrajinu. Shodou okolností – a symbolicky – se tak tak stalo pouhý den po výročí invaze. Průměrná cena litru nafty v Česku včera činila 36,43 koruny, vyplývá z dat společnosti CCS. To je její nejnižší cena za celé období od 23. února 2022, tedy od předvečera invaze. V den invaze, 24. 2. 2022, činila její průměrná cena 36,45 koruny za litr.
Rusko přestalo dodávat ropu severní větví ropovodu Družba, která vede do Polska. Na twitteru o tom informoval šéf rafinerské společnosti PKN Orlen Daniel Obajtek. Podle něj to dodávky zákazníkům neovlivní, protože Polsko získávalo v poslední době z Ruska pouze desetinu své spotřeby surové ropy a dodávky nahradí z jiných zdrojů.
Německo vyčlenilo více než 260 miliard eur (6,2 bilionu korun) na řešení bezprostřední hrozby energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Úplné vyřešení problému bude ale mnohem nákladnější a je otázkou, zda to země vůbec zvládne. Agentura BloombergNEF odhaduje, že náklady na zajištění budoucnosti energetického systému země do roku 2030 překonají jeden bilion dolarů (22,4 bilionu korun).
Šok, kterému ukrajinská ekonomika čelí od 24. února loňského roku, je enormní. Ze dne na den přišla země o možnost exportovat do velké části světa, řada firem se musela přeorientovat na válečnou ekonomiku. Ale Zelenského ekonomické kroky jsou natolik efektivní, že dosavadní účet za válku je výrazně lepší, než se dalo čekat. A chválí jej i Mezinárodní měnový fond.
Válka na Ukrajině jasně ukázala, že každá ze světových velmocí hraje svou vlastní hru, říká Alexandr Vondra, europoslanec, bývalý ministr obrany a současný místopředseda ODS. Evropa se po ruském útoku na Ukrajinu sjednotila, což je vlastně pozitivní nechtěný důsledek agrese Vladimira Putina. Také ve Spojených státech podle Vondry pochopili, že očekávání od Ruska byla nadnesená. Nicméně světové společenství nesdílí evropské zděšení z Ruska. Čína, Indie, Írán či arabské státy hrají vlastní geopolitickou hru. „Končí utopická představa, že celý svět bude sdílet jakési univerzálně platné hodnoty,“ říká Alexandr Vondra.
Jestli uplynulých 12 měsíců něco ukázalo, tak zejména neschopnost předpovídat jakýkoli další vývoj válečného konfliktu. A platí to napříč odborností i ideologiemi, kterým věříme. Čím to je? Svou roli v tom hrají sociální sítě, které jsme si zvykli používat pro utvrzování ve vlastním přesvědčení. Ukazuje se však, že co funguje v běžném životě, tváří v tvář válečnému chaosu selhává na plné čáře.
Rusko musí posunout hranice, na kterých pro něj hrozí nebezpečí, co nejdále, i kdyby to bylo až k Polsku. Na sociální síti Telegram to napsal bývalý ruský prezident a premiér a současný místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
