Rusko jde volit. Válečná putinomika funguje překvapivě skvěle
Volby v Rusku vyhraje stávající prezident Vladimir Putin. Reální protikandidáti buďto byli diskvalifikováni, nebo zemřeli za podezřelých okolností. Válka proti Západu Putinovi nahnala další body. A co je pro Putina neméně příznivé – Rusko ekonomicky nadále funguje. Válečná ekonomika totiž přináší pozitivní dopady pro obyvatele. Ale Rusko si zadělává na obří ekonomický problém pro dobu po Putinovi.
Již tuto neděli 17. března budou zveřejněny první odhady ruských prezidentských voleb. Jejich vítězem bude zcela jistě stávající prezident Vladimir Putin, který získá další, již čtvrtý mandát a bude stát v čele Ruské federace od roku 2000 nejméně do roku 2028 (s pauzou mezi lety 2008 a 2012, kdy byl „jen“ premiérem země).
To vše v situaci, kdy Rusko válčí nejen proti Ukrajině, ale také proti Západu, čelí sankcím zejména na prodej svých surovin. Ačkoli zejména v první fázi války se ruská ekonomika dostala pod tlak a zdálo se, že to mohou být právě ekonomické sankce, které Putinovi doma zlomí vaz, aktuální volby se konají v situaci, kdy válečná putinomika naopak nese obyčejným Rusům ovoce v podobě paradoxně lepšící se ekonomické situace.
Rusko je podle prezidenta Vladimira Putina z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku. Když bude ohrožena jeho existence, je také připraveno jaderné zbraně použít. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor ruské hlavy státu s agenturou RIA Novosti, podle níž ale zároveň Putin řekl, že ne všechno k jaderné válce spěje. Také podle něj zatím nikdy nevyvstala potřeba nasadit atomové zbraně ve válce na Ukrajině.
Putin: Rusko je na jadernou válku připravené
Politika
Platy rostou
Putin přepnul výkon země na tradiční válečnou ekonomiku. To znamená, že úspěchu na frontě podřizuje doslova vše. Podle agentury Bloomberg to momentálně funguje.
„Platy rostou dvoucifernou rychlostí, rubl se stabilizoval a míra nezaměstnanosti i chudoby jsou na rekordních minimech. Obyvatelům s nejnižšími příjmy, které jsou klíčovými podporovateli Kremlu, vzrostly platy za poslední tři kvartály nejrychleji ze všech částí populace,“ uvedl Bloomberg.
Hlavní ukazatel, tedy průměrná mzda, za poslední dva roky vzrostla zhruba o 30 procent na aktuálních 74 tisíc rublů měsíčně, tedy zhruba 814 dolarů (v přepočtu 18 844 korun).
Předpoklady, že se ruská ekonomika pod tlakem sankcí zhroutí a hněv obyčejných obyvatel se obrátí proti Putinovi, se tak zcela minuly s realitou. Spotřebitelská nálada v Rusku navíc roste navzdory relativně vysoké inflaci, což podle Bloombergu vůbec neodpovídá jakémukoli náznaku krize.
Rusko není v konfliktu na Ukrajině agresorem, Rusko hájí své zájmy, řekl dnes šéf slovenské vládní strany SNS a místopředseda parlamentu Andrej Danko. Řešením konfliktu na Ukrajině je podle něj vytvoření demilitarizované zóny po vzoru Kypru. Danko také kritizoval rozhodnutí české vlády pozastavit společná jednání se slovenským kabinetem a českého premiéra Petra Fialu také za jeho schůzku s lídrem slovenské opozice.
Andrej Danko: Rusko na Ukrajině hájí své zájmy, není agresorem
Politika
Odložení problémů
Jenomže ruské vedení v důsledku války a snahy vylepšit situaci obyčejným Rusům na maximum, odsouvá velké problémy do příštích let. Bloomberg upozorňuje, že vláda vydává masivní prostředky, aby obyvatelstvo mohlo žít v domnění, že ekonomicky je vše v pořádku.
„Obří výdaje jdou na sociální podporu rodin, penze, podporu hypoték a také na finanční podporu rodin mužů válčících na Ukrajině,“ připomíná Bloomberg. Jen Putinovy předvolební sliby přitom agentura odhaduje na desítky miliard dolarů vyplacených v následujících šesti letech.
To přitom bude nadále tlačit Rusko na výprodej ropy a plynu pod cenou, čehož využívají země nepodporující protiruské sankce. Případně k navyšování dluhu, jehož financování však pro Rusko bude velmi problematické kvůli mezinárodním sankcím. Anebo k růstu daní, což je podle západních ekonomů nevyhnutelné. Ale určitě k němu dojde až po volbách.
