Vysoké ceny paliv svědčí státní pokladně, první měsíc války si přilepšila o téměř miliardu
První měsíc války v Íránu zajistil českému státu o zhruba 850 milionů korun vyšší inkaso daní z benzínu a nafty. Letos si může přijít na dalších extra 15 miliard.
Ve dnech 27. února až 27. března 2026 stouplo daňové inkaso státu z pohonných hmot z důvodu války v Íránu o zhruba o 850 milionů korun (v porovnání se situací bez války, tedy pokud by ceny paliv zůstaly na úrovni z konce února). Pokud by se ceny pohonných hmot pohybovaly kolem nynější úrovně po zbytek roku, státu to zajistí dalších zhruba 15 miliard korun letošních dodatečných daňových příjmů z vyššího daňového inkasa z nafty a benzínu.
Až jak moc draze jsou motoristé ochotní jezdit?
Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se výrazně zvýší příslušné daňové inkaso. Jestliže tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33,30 Kč/l (průměrná cena pohonných hmot, benzínu a nafty, dne 27. února, v předvečer zahájení úderu USA a Izraele na Írán) na 44,70 Kč/l (průměrná cena ze dne 27. března, opět dle CCS), takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.
Při ceně benzínu 33,60 Kč/l (jeho průměrná cena dne 27. února 2026) řidič při natankování každého litru na spotřební dani odvedl 12,84 Kč a na DPH 5,83 Kč. Z litru benzínu tak státu odvedl 18,67 Kč. Při ceně 41,40 Kč/l, platné k 27. březnu, to ale už je 12,84 Kč na spotřební dani a 7,18 Kč na DPH, tedy 20,02 Kč. Při navýšení ceny litru benzínu o 7,80 Kč, k němuž došlo mezi 27. únorem a 27. březnem, tak stát z každého prodaného litru získá o 1,35 Kč více.
Pokud by konflikt v Íránu trval až do června, mohla by cena ropy podle analýzy investiční banky Macquarie vystoupat až na 200 dolarů za barel. To by se promítlo i do cen pohonných hmot v Česku, kde by benzín a nafta mohly zdražit až k úrovni 64 korun za litr. Výrazně levnější by byly pouze v případě zásahu vlády, například snížením spotřební daně a daně z přidané hodnoty, podobně jako v Polsku.
Lukáš Kovanda: Benzín a nafta v Česku by mohly stát přes 60 korun za litr
Názory
V Česku se v roce 2025 spotřebovalo 2,424 miliardy litrů automobilového benzínu, plyne z údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Pokud by taková spotřeba platila i letos – tedy řidiči by kvůli vyšším cenám spotřebu ponechali na úrovni loňska –, český stát by při zvýšení ceny benzínu o 7,80 Kč/l na litr získal v ročním vyjádření navíc 3,272 miliardy korun, což odpovídá zhruba 273 milionům korun měsíčně.
Vzhledem k tomu, že v prvních dvou měsících roku byly ceny ještě poměrně nízké a citelně se zvyšovaly až v přiblížené periodě od 27. února do 27. března 2026, navýšené inkaso je třeba v celé výši vztáhnout k devíti zbývajícím měsícům roku a v poloviční výši k měsíci březnu, takže představuje takřka 2,6 miliardy korun (při předpokladu, že ceny budou po zbytek roku kolísat kolem současné úrovně).
Dvě a půl koruny k dobru
K tomu je tedy ovšem připočíst navýšené inkaso z nafty. Při ceně motorové nafty 33 Kč/l (platné k 27. únoru) řidič při natankování každého litru na spotřební dani z ní odvedl 9,95 Kč a na DPH 5,72 Kč. Z litru nafty tak státu odvedl 15,67 Kč. Při ceně 47,90 Kč/l, platné k 27. březnu, to ale už je opět 9,95 Kč na spotřební dani, ale již 8,31 Kč na DPH, tedy 18,26 Kč. Při navýšení ceny litru nafty o 14,90 Kč tak stát z každého prodaného litru získá o 2,59 Kč více.
V Česku se v roce 2025 spotřebovalo 6,502 miliardy litrů motorové nafty. Pokud by taková spotřeba platila i letos – tedy řidiči by jako v případě benzínu kvůli vyšším cenám spotřebu ponechali na úrovni loňska –, český stát by při zvýšení ceny nafty o 14,90 Kč na litr získal v ročním vyjádření navíc 16,84 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,4 miliardy korun měsíčně.
Do konfliktu na Blízkém východě se nově zapojili jemenští povstalci Hútíové, kteří zahájili raketové útoky na Izrael. V oblasti Perského zálivu se tak fakticky otevírá druhá fronta války.
Válka na Blízkém východě se rozšiřuje: Hútíové otevřeli druhou frontu, ropa může citelně zdražit
Money
Vzhledem k tomu, že v prvních dvou měsících roku byly ceny ještě poměrně nízké a citelně se zvyšovaly až v přiblížené periodě od 27. února do 27. března 2026, navýšené inkaso je třeba v celé výši vztáhnout k devíti zbývajícím měsícům roku a v poloviční výši k měsíci březnu, takže představuje přes 13,3 miliardy korun (při předpokladu, že ceny budou po zbytek roku kolísat kolem současné úrovně).
Celkově si tak stát letos od března do prosince může vylepšit hospodaření díky vyššímu inkasu dohromady jak z prodeje benzínu, tak nafty, o 15,9 miliardy korun, měsíčně o zhruba 1,6 miliardy korun. Za celý rok, pokud by hypoteticky navýšené ceny platily hned od začátku ledna, by si přišel dokonce na dodatečných 20,1 miliardy korun.
V dnech 27. února až 27. března 2026 pak daňové inkaso státu z pohonných hmot stouplo z důvodu války v Íránu o zhruba o 850 milionů korun (v porovnání se situací bez války, tedy pokud by ceny paliv zůstaly na úrovni z konce února). Pokud by se ceny pohonných hmot pohybovaly kolem nynější úrovně po zbytek roku, státu to zajistí dalších zhruba 15 miliard korun letošních dodatečných daňových příjmů z vyššího daňového inkasa z nafty a benzínu.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
