Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
Ruské požadavky zůstávají extrémně vysoké, americké návrhy Kremlu nestačí. Diplomatická mise v Moskvě nepřinesla žádný průlom v jednáních o ukončení války. Donbas, protiruské sankce, role Evropy — nic z toho není vyřešeno.
Evropské země předkládají návrhy řešení rusko-ukrajinské války, které jsou pro Moskvu nepřijatelné, uvedl podle státní tiskové agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin krátce před jednáním se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem. Šéf Kremlu, na jehož příkaz Rusko vede už čtvrtým rokem válku proti sousední Ukrajině, zároveň prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu válčit s Evropou, ale pokud by válku zahájila Evropa, Rusko je připraveno bojovat.
Korupční skandály, které v posledních týdnech znovu zasáhly Ukrajinu, ztěžují zemi pozici na mezinárodní scéně, shodli se analytici. Válkou vyčerpaný stát je podle nich závislý na zahraniční pomoci, a aféry tak mohou oslabit důvěru partnerů i domácí morálku. Přestože podle analytiků nemají skandály přímý dopad na vyjednávání o příměří, mohou zkomplikovat politickou podporu dárcovských zemí.
Evropská centrální banka odmítla poskytnout záruku za platbu 140 miliard eur (3,4 bilionu korun) pro Ukrajinu. Podkopala tak plán EU na získání tzv. reparačního úvěru zajištěného zmrazenými ruskými aktivy, napsal list Financial Times s odvoláním na informace od několika úředníků.
Český model muniční iniciativy pro Ukrajinu je výrazně efektivnější než obdobný estonský projekt, řekl končící vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš iniciativu dlouhodobě kritizuje a mluvil o jejím zrušení, možném převzetí Severoatlantickou aliancí (NATO) či minimálně jejím auditu. Média také na podzim informovala o možném převzetí iniciativy Estonskem.
Svět čeká další kolo vyjednávání o míru na Ukrajině. Diplomatická pozornost se v tuto chvíli soustředí na Moskvu, kam se mírové rozhovory přesouvají. V Kremlu se mají sejít prezident země Vladimir Putin a americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Jednat mají o upravené, devatenáctibodové verzi mírového plánu podporovaného USA.
Tržby 100 největších výrobců zbraní na světě v loňském roce vzrostly o 5,9 procenta na rekordních 679 miliard dolarů (14,1 bilionu korun). Poptávku podpořily války na Ukrajině a v Pásmu Gazy a růst vojenských výdajů jednotlivých zemí. Nejvyšší růst ze všech firem v žebříčku přitom zaznamenala česká společnost Czechoslovak Group, jejíž tržby vzrostly o 193 procent, částečně kvůli vládnímu projektu na dodávku dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu, vyplývá ze zprávy, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru.
V uplynulém týdnu se trhy dál oklepávaly z předchozích poklesů a znovu našly růstové „momentum“. Možná se už pomalu blíží tzv. „Santa Claus rally“, kdy trhy na konci roku obvykle výrazně posilují. Týden nebyl vůbec chudý na makroekonomická data ani na geopolitické události. Hlavní americký index S&P 500 se přiblížil k hladině 6 900 bodů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí sejde se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. Oznámil to dnes Elysejský palác. Agentura Reuters k tomu napsala, že je Zelenskyj teď v nejobtížnější politické a vojenské situaci od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Ukrajinská tajná služba SBU společně s námořnictvem zasáhla námořními drony v Černém moři dva tankery takzvané ruské stínové flotily. Agentuře Reuters to řekl zdroj z SBU. Agentura AFP s odvoláním na zdroj ze stejné tajné služby uvedla, že Ukrajina stojí za útokem na dva ropné tankery Kairos a Virat, kterými v pátek v Černém moři otřásly výbuchy. Turecké ministerstvo dopravy uvedlo, že jednu z těchto dvou lodí v sobotu ráno zasáhlo bezposádkové námořní plavidlo.
