Ruská ekonomika se potýká se stále většími potížemi kvůli válce na Ukrajině a západním sankcím, tvrdí podle agentury AP ekonom a ředitel Stockholmského institutu přechodové ekonomiky (SITE) Torbjörn Becker. Evropa by však podle něho měla nadále zůstat aktivní a vyvíjet na Rusko tlak. Ukrajina se už více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
Do Kyjeva v sobotu ráno společně přicestovali francouzský prezident Emmanuel Macron, šéf britské vlády Keir Starmer a nový německý kancléř Friedrich Merz, píší agentury AFP a DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v hlavním městě země, která se brání ruské agresi, pořádá setkání takzvané koalice ochotných.
Kyjev je připraven na jednání s Ruskem v jakémkoli formátu, pokud Moskva ukáže ochotu k bezpodmínečnému příměří, řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po čtvrtečním telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trump. Ten poté na své sociální síti Truth Social napsal, že rozhovory s Ruskem a Ukrajinou pokračují a znovu vyzval „k, ideálně, třicetidennímu bezpodmínečnému příměří“. Pokud nebude dodržováno, USA a jeho partneři zavedou další sankce vůči Moskvě, dodal Trump.
Evropská unie navrhne zákaz uzavírání nových smluv s dodavateli ruského plynu, stávající spotové smlouvy budou zastaveny do konce roku 2025, uvedl eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen, který ve Štrasburku představil plán, jak ukončil veškerý dovoz ruských fosilních paliv do Evropské unie.
Ukrajinští uprchlíci na Slovensku loni zaplatili na daních a odvodech už více peněz, než země vynaložila na pomoc této skupině migrantů. Většinu těchto výdajů Slovensku proplatila Evropská unie, vyplývá z vládní analýzy. Tisíce Ukrajinců přišly na Slovensko po začátku ruské invaze do sousední země v únoru 2022, značná část z nich pokračovala v cestě do dalších evropských zemí včetně Česka.
Ukrajina nemůže zajistit bezpečnost politiků, kteří se 9. května v Moskvě zúčastní oslav vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západní politici do Ruska na připomínkové akce ke konci druhé světové války kvůli ruské invazi na Ukrajinu nejezdí, letos však má cestu do Moskvy naplánovanou mimo jiné slovenský premiér Robert Fico.
Evropa v současnosti čelí tlaku z Východu i ze Západu a aby na globální scéně obstála, musí spoléhat sama na sebe, uvedl na ekonomickém fóru konaném při příležitosti summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě český prezident Petr Pavel. Představitelé zemí od Baltského po Černé a Jaderské moře jednají o zlepšení dopravního propojení regionu nebo o posílení vojenské mobility.
Slovensko a Maďarsko odmítají pokračování bojů na Ukrajině, spoléhají na kroky USA k nastolení míru, uvedl slovenský premiér Robert Fico po schůzce se svým maďarským kolegou Viktorem Orbánem. Ten podpořil Bratislavu v jejím sporu s Kyjevem ohledně ukončené přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. Fico opětovně kritizoval stávající fungování Evropské unie a od nadcházejícího maďarského předsednictví v uskupeni visegrádská čtyřka (V4-Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) očekává oživení této formy regionální spolupráce.
Severní Korea poprvé potvrdila, že vyslala své vojáky, aby bojovali na straně Ruska ve válce s Ukrajinou. Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za jejich účast v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce, aby jeho ruský protějšek Vladimir Putin zastavil útoky na Ukrajině a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu. Trump také řekl, že jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu proběhlo dobře, a že si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se poloostrova Krym. Napsala o tom agentura AFP.
Ministryně obrany Jana Černochová považuje schůzku amerického prezidenta Trumpa s ukrajinskou hlavou státu Zelenským ve Vatikánu za průlom. Vyjadřuje podle ní naději, že Trump prozřel v tom, že ruský prezident Vladimir Putin je agresor. Za posun schůzku považuje i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ach ti čeští posunovači.
Dopravní úpravy kvůli dostavbě Temelína ☢ vyjdou podle vlády asi na 3,9 miliardy korun. Kabinet na dnešním zasedání souhlasil s tím, že Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na tato opatření vyčlení 47,46 milionu korun z letošního rozpočtu.
