Výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho ruském protějšku Vladimiru Putinovi, že „zcela zešílel“, rezonuje napříč politickým světem. Slova šéfa Bílého domu už okomentoval například francouzský prezident Emmanuel Macron, ale i Kreml.
Evropská unie schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě tzv. ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Informovala o tom na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Další sankce proti Rusku se podle Kallasové připravují. Uvalení dalších postihů na ruské činitele a subjekty oznámila také Británie.
Ukrajina nestáhne svá vojska ze svého území, jak požaduje Rusko, protože bránit svrchovanost a územní celistvost je ústavní povinností jak hlavy, státu, tak vojáků. Prohlásil to dnes před novináři ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev podle něj neví o memorandu, o kterém hovořil ruský prezident Vladimir Putin po telefonickém rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem.
Rusko a Ukrajina zahájí okamžitě jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Po ostře sledovaném telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to oznámil americký prezident Donald Trump. Moskva se vyjádřila opatrněji. Rusko je podle Putina připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech. Více než dvouhodinový rozhovor Putin označil za velmi obsažný, otevřený a užitečný.
Globální ekonomická situace je mimořádně rozháraná. A když do ní nešťourají vlivní vůdci, tak se ozve například ratingová agentura, která poprvé po déle než století snížila rating USA. Přesto tu je jeden hráč, který ze situace umí vytěžit maximum a vlastně ho to docela razantně táhne z bahna, do kterého se sám zahrabal. Tím hráčem je Spojené království, které nyní velmi umně těží z globálního napětí i z toho, že se jej vlastně neúčastní.
Americký prezident Donald Trump je přesvědčen, že v jednáních o možném míru na Ukrajině nenastane posun, dokud se osobně nesetká se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, píše agentura Reuters.
Nepřítomnost ruského prezidenta Vladimira Putina na přímých jednáních s Ukrajinci v Istanbulu ukazuje, že Rusko nemá zájem na míru a ukončení své agresivní politiky, uvedl pro Blesk.cz premiér Petr Fiala (ODS). Je to podle něj zbabělost a pokračování taktiky, kdy Rusko nechce fakticky dospět k příměří, ale oddalovat, nabírat síly a vytvářet vůči veřejnosti dojem, že je připraveno jednat.
V mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou je nyní na Moskvě, aby učinila další krok, na neformálním zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Řekl, že Ukrajina ukázala, že stojí o příměří a jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že prezident USA Donald Trump je otevřen jakémukoli postupu, který by vedl k míru mezi Ruskem a Ukrajinou, zároveň dodal, že Spojené státy chtějí v příštích dnech vidět pokrok.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve středu uvedl, že Rusko určitě vyšle delegaci na čtvrteční jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Její složení však podle něj prý dosud nebylo stanoveno. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.
Zástupci členských států EU se ve středu shodli na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, dvě země, Švédsko a Finsko, nicméně ještě omezení konzultují se svými národními parlamenty. Podle diplomatických zdrojů to ale neznamená, že by balík blokovaly.
Americká internetová společnost Meta Platforms se rozhodla zrušit zhruba 600 pracovních míst v divizi Superintelligence Labs. S odkazem na sdělení firmy to uvedla agentura Reuters. Divize Superintelligence Labs se zabývá rozvojem umělé inteligence (AI) a zaměstnává několik tisíc lidí.
Číst více
Platy příslušníků bezpečnostních sborů porostou, řekl po vyjednávání o programu budoucí vlády místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ve vznikající koalici ANO, Motoristů a SPD je na tom podle něj shoda. ANO již dopředu avizovalo plán stanovit nástupní plat policistů, hasičů a příslušníků Vězeňské služby na 50 tisíc korun.
Číst více
Dopravní úpravy kvůli dostavbě Temelína ☢ vyjdou podle vlády asi na 3,9 miliardy korun. Kabinet na dnešním zasedání souhlasil s tím, že Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na tato opatření vyčlení 47,46 milionu korun z letošního rozpočtu.
Pražská burza dnes mírným růstem 📈 smazala úterní pokles. Index PX se zvýšil o 0,12 procenta na 2343,74 bodu. Nad poklesem akcií Erste Bank převážil růst cenných papírů dalších bank a energetické společnosti ČEZ.
Koruna dnes nepatrně posílila 💪 vůči oběma hlavním světovým měnám. Oproti předchozímu závěru zpevnila k euru o haléř na 24,30 Kč/EUR a k dolaru o dva haléře na 20,93 Kč/USD.
Ceny ropy 🛢 se dnes zvyšují, za jejich růstem stojí podle analytiků naděje na pokrok v obchodních rozhovorech Spojených států s Indií a Čínou. Severomořská ropa Brent přidává 2,1 procenta a pohybuje se blízko 62,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje 2,4 procenta a nachází se nedaleko 58,60 dolaru za barel.
Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen, oznámil to po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Linköpingu švédský premiér Ulf Kristersson. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Podle nich jde však zatím jen o předběžnou dohodou. Zelenskyj před novináři uvedl, že cílem Kyjeva je získat první gripeny už příští rok.
Číst více
Automobilový koncern Volkswagen nevyloučil, že bude muset kvůli problémům s dodávkami čipů od nizozemské společnosti Nexperia krátkodobě omezit výrobu. S odvoláním na interní dokument firmy o tom informuje agentura DPA. Volkswagen podle bulvárního deníku Bild zastaví kvůli nedostatku čipů za týden výrobu aut značky Golf ve Wolfsburgu. Řešení situace se podle mluvčího ministerstva hospodářství snaží najít i německá vláda.
Číst více
Investiční společnost Amundi prodala multifunkční prostor Forum Karlín a pražský hotel Ibis v ulici Na Poříčí společnosti Patria, která spadá pod ČSOB. Prodejce to oznámil v tiskové zprávě. Výši transakce společnosti nezveřejnily. Amundi tímto prodejem podle zprávy oznámila zahájení plánované výstupní fáze Realitního fondu KB2, kterou by měla následovat výplata klientům.
Číst více
Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) zvolil akademický senát školy odborníka na umělou inteligenci Michala Pěchoučka. Získal 28 hlasů, pro zvolení bylo potřeba 23 hlasů. Porazil tak děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT Petra Pátu, který získal 14 hlasů a stávajícího prorektora pro řízení kvality ČVUT Radka Holého, který získal tři hlasy. Pěchouček by se měl funkce ujmout od února 2026, předtím ho musí ještě jmenovat prezident Petr Pavel. Funkční období rektora trvá čtyři roky.