Spojené státy budou Ukrajině poskytovat informace od zpravodajských služeb, které bude moci využít k útokům proti energetické infrastruktuře hluboko ve vnitrozemí Ruska. Píše o tom The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenované americké činitele. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes v reakci na tyto informace podle státní agentury TASS řekl, že USA sdílejí s Ukrajinou zpravodajské informace nepřetržitě a není to nic nového.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého má být během letošního podzimního odvodu povoláno do armády k povinné vojenské službě 135 tisíc mužů ve věku od 18 do 30 let, tedy o 2000 více než loni touto dobou. Informoval o tom nezávislý server Meduza s odvoláním na oficiální stránky, kde ruské úřady zveřejňují zákony a dekrety.
Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury AFP řekl, že Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí a v chodu ji udržuje Západ. Zároveň bagatelizoval stížnosti Kyjeva ohledně toho, že ukrajinský vzdušný prostor minulý týden narušily zřejmě maďarské drony.
Británie už je možná ve válce s Ruskem, uvedla bývalá šéfka tajné služby MI5 Eliza Manninghamová-Bullerová s odkazem na rozsáhlé kybernetické útoky a další nepřátelské aktivity organizované Moskvou. Situace se podle ní změnila od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, informoval server The Guardian.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Ruské ambice nekončí na ukrajinské frontové linii. Prezident Petr Pavel při projevu na Harvardově univerzitě varoval, že Moskva usiluje o rozbití mezinárodního řádu nastaveného po studené válce. „Pokud Rusko uspěje, nepůjde jen o návrat k ruské sféře vlivu ve střední a východní Evropě. Znamenalo by to konec svobody, lidských práv a důstojnosti pro více než 100 milionů lidí,“ zdůraznil český prezident.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu obvinil ruskou hlavu státu Vladimira Putina z toho, že chce válku rozšířit i na další země mimo Ukrajinu. Ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku také vyjádřil přesvědčení, že jenom zbraně a silní partneři, a nikoliv mezinárodní právo rozhodují o tom, kdo přežije.
Český prezident Petr Pavel na Radě bezpečnosti OSN v New Yorku zdůraznil, že Rusko neusiluje o mír, ale systematicky porušuje mezinárodní právo. Podle něj je nutná rozhodná globální reakce, jinak Moskva bude v agresi pokračovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku ostře kritizoval Moskvu i její závislost na Pekingu. Podle něj by právě Čína mohla sehrát klíčovou roli v ukončení války, kterou Rusko vede proti Ukrajině už třetím rokem.
Ukrajina by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla s podporou EU a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila kvůli ruské invazi, a možná by mohla zajít i dál. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN. Je to výrazný posun oproti dřívějším výzvám Trumpa k tomu, aby Kyjev učinil územní ústupky Rusku výměnou za mír, píše agentura AP. Za velký posun Trumpova slova označil také Zelenskyj.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise. Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
Dohoda o sdíleném zajištění bezpečnosti Arktidy a severního Atlantiku by mohla představovat ☝ východisko ze sporu mezi USA a Evropou o Grónsko. Řekl to agentuře Reuters litevský prezident Gitanas Nauséda k vývoji kolem Grónska, které chce pro Spojené státy získat americký prezident Donald Trump. Nauséda zároveň varoval, že spor o Grónsko zastiňuje ruskou válku proti Ukrajině a hraje do karet Moskvě.
Pražská burza dnes📉 zrychlila pokles, index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Víc než 11 procent ztratily akcie energetické společnosti ČEZ, vzhůru se z hlavních emisí posunul jen výrobce nápojů Kofola. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna mírně oslabila k euru a výrazněji zpevnila vůči dolaru.
Do soutěže na poskytovatele dopravy pro českou část linky Ex36 z Prahy přes Plzeň a Domažlice do Mnichova se přihlásili dva dopravci, České dráhy a Leo Express. Nyní jejich nabídky posoudí hodnoticí komise, uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Plnění zakázky, která je na pět let, má začít s novým jízdním řádem v prosinci 2026. Odhadovaná hodnota zakázky je 1️⃣,4️⃣ miliardy korun.
Americké akcie na začátku dnešního obchodování 📉 klesají. Vzhledem k pondělnímu svátku je dnes na newyorské burze první obchodní den tohoto týdne. Investoři tak mohou reagovat na víkendové a pondělní události, kdy došlo k výrazné eskalaci kolem záměru Donalda Trumpa anektovat Grónsko, jež je autonomní součástí Dánského království, člena NATO.
Francouzská automobilka Renault navázala 🤝 spolupráci při vývoji dronů se skupinou Turgis Gaillard, která podniká v leteckém a obranném průmyslu. Napsala to dnes agentura Reuters, podle které to pro automobilku znamená vstup do zbrojního sektoru s cílem pomoci zvýšit produkci pro francouzskou armádu.
Pivovar Protivín v roce 2024 meziročně 📈 zdvojnásobil zisk. Zatímco v roce 2023 hospodařil se ziskem 1,05 milionu korun, o rok později dosáhl zisku 2,34 milionu korun. Tradiční výrobce piva Platan v roce 2024 navýšil také tržby z prodeje výrobků o 12 procent na 427,23 milionu korun.
Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 rektory Technické univerzity v Liberci (TUL) Aleše Kocourka, Univerzity Pardubice Libora Čapka a Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) Michala Pěchoučka. Funkční období jim začne v únoru, potrvá do roku 2030.
Britská vláda povolila Číně postavit v 💂💂💂 Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Britská vláda ✅ povolila Číně postavit v Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko.
