Krym vyhlásil nouzový režim. Poloostrov trápí palivo, elektřina i ukrajinské drony
Na anektovaném Krymu platí nouzový režim. Moskvou dosazené vedení mluví o ekonomických problémech, poloostrov ale podle BBC trápí nedostatek paliva, výpadky elektřiny a sílící ukrajinské útoky na infrastrukturu.
Moskvou dosazené vedení anektovaného Krymu vyhlásilo na poloostrově nouzový režim. Oznámil to šéf regionu Sergej Aksjonov s tím, že opatření má pomoci řešit „otázky ekonomického charakteru“. Konkrétní důvody ale neuvedl.
Palivová krize i ukrajinské drony
Podle ruskojazyčné verze BBC se Krym v poslední době potýká s palivovou krizí, kterou po útocích ukrajinských dronů prohloubily i výpadky elektřiny. Ukrajina, která se už pátým rokem brání ruské invazi, v posledních měsících zesílila vzdušné útoky na ruské cíle.
„Toto rozhodnutí bylo učiněno především za účelem urovnání otázek ekonomického charakteru,“ napsal Aksjonov na Telegramu. Nouzový režim má podle něj umožnit rychleji řešit problémy související se stabilním fungováním všech oblastí, na nichž závisí zajištění základních potřeb obyvatel. Na webu krymské správy se uvádí, že opatření souvisí se zhoršením situace v regionu.
Podle agentury AP se ukrajinská armáda snaží strategicky důležitý poloostrov postupně izolovat. Ukrajinské drony na Krym útočí stále častěji a míří zejména na ropnou infrastrukturu nebo mosty spojující poloostrov s pevninou. Cílem je omezit schopnost ruské armády využívat Krym jako základnu pro útoky proti Ukrajině.
Ukrajina dostane od Světové banky další pomoc ve výši 3,39 miliardy dolarů, tedy zhruba 72,5 miliardy korun. Oznámila to ve čtvrtek podle agentury DPA na konferenci o poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.
Ukrajina dostane další miliardy. Světová banka pošle Kyjevu 3,4 miliardy dolarů
Politika
Dopady už pociťují i obyvatelé. Na poloostrově je nedostatek pohonných hmot a úřady nedávno zakázaly jejich prodej civilistům. Lidé se musejí vyrovnávat také s odstávkami elektřiny. Podle BBC už vlaky z Ruska nejezdí dál po Krymu a končí v Kerči, přístavním městě na východě poloostrova, které s Ruskem spojuje Krymský most. Úřady také oznámily rušení letních dětských táborů.
Rusko anektovalo Krym v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče během prozápadních protestů v Kyjevě. Ve stejném období podpořilo separatistické povstání na Donbasu na východě Ukrajiny. V únoru 2022 pak zahájilo rozsáhlou invazi do sousední země. Ukrajina se ruské armádě brání a součástí války jsou i vzdušné útoky obou stran.
