Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Vyplývá to ze závěrů schůzky. Proti byl maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost.
Akce Spojených států vůči íránským jaderným zařízením donutila tamního ministra zahraničí Abbáse Arakčího k cestě za jedním z mála globálních spojenců. V Moskvě již proběhla schůzka mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Některé české firmy zřejmě obcházejí protiruské sankce a pokračují v obchodování s Ruskem. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Konkrétní případy ale nezná, vláda podle něj možná požádá Ukrajinu o její informace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.
Některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům a vyzval k sankcím vůči těmto společnostem. Napsala to agentura AFP s tím, že tuto informaci sdělil Zelenskyj novinářům v pátek s embargem do dneška. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl.
Ruský lídr Vladimir Putin to vidí jednoznačně - válka na Ukrajině ruskou ekonomiku neničí. Alespoň tak to uvedl na na ekonomickém fóru v Petrohradu.
Ruské regiony nadále zvyšují odměny novým vojákům, kteří se nechají zverbovat do války proti Ukrajině. Letos už zvýšilo odměny přinejmenším 26 regionů. Skoro polovina ruských krajů a oblastí, konkrétně 37, nabízí rekrutům více než dva miliony rublů (asi 550 tisíc korun), uvedla ruská redakce BBC. Dvoumilionová prémie ale podle stanice stačí tak na nové auto ruské výroby, nikoliv na zahraniční vůz a už vůbec ne na pořízení vlastního bydlení.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
Britská tajná služba bude mít po více než století fungování ve svém čele ženu. Dosud britské špiony vedla šéfka jen ve filmové sérii o Jamesi Bondovi. Od podzimu MI6 převezme Blaise Metreweliová.
Spojenci Kyjeva by kvůli současnému izraelsko-íránskému konfliktu mohli snížit podporu Ukrajině. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Konflikt mezi blízkovýchodními zeměmi vypukl v noci na pátek a pokračuje i dnes. Ukrajina se více než tři roky brání ruské vojenské invazi.
Prezident Petr Pavel vyzval Spojené státy, aby daly Evropě více času a realistické cíle na zajištění bezpečnosti kontinentu a zadržení stále agresivnějšího Ruska. Prezident to řekl v rozhovoru v televizi Bloomberg, který poskytl ve své kanceláři v Praze.
Rusko vypustilo na Ukrajinu 315 dronů a sedm raket. Podle agentury Reuters to oznámilo ukrajinské letectvo s tím, že hlavním cílem útoku byl Kyjev, drony ale mířily mimo jiné i na Oděsu. Útoky připravily v obou městech tři lidi o život, uvedly ukrajinské úřady.
Ústavní soud (ÚS) ponechal úhradovou vyhlášku ve zdravotnictví beze změn. Návrh senátorů na zrušení dvou jejích klíčových příloh zamítl. Senátoři poukazovali na diskriminaci regionálních poskytovatelů zdravotní péče oproti vysoce specializovaným centrům.
