Do sporu, kdo může za inflaci, která v Česku patří k nejvyšším v Evropě, se vložil místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Podle něj největší zodpovědnost nese Česká národní banka, ačkoli mezi faktory patří i velmi uvolněná rozpočtová politika, která byla už před pandemií covidu-19.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává vysoká. ECB v dnešním prohlášení současně uvedla, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci svého programu nákupu aktiv APP.
Průměrná úroková sazba firemních úvěrů dosáhla na konci prvního čtvrtletí 8,9 procenta. Pohybuje se tak okolo nejvyšších úrovní od roku 2004, kdy Česká národní banka tyto statistiky sleduje. Vyplývá to z dat centrální banky. Ještě před dvěma lety byly přitom průměrné sazby pod dvěma procenty.
Za inflaci může vláda, prohlásil razantně guvernér České národní banky Aleš Michl. Za inflaci je plně odpovědná Česká národní banka a její měnová politika, kontroval neméně ostře premiér Petr Fiala. Rozhořel se nám tu spor, který země dlouho neviděla. A je to dobře. O podstatě tuzemské inflace je totiž potřeba mluvit čím dál víc.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na dnešním jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Celková výše dluhu USA zhruba 573krát převyšuje roční výkon české ekonomiky, varuje dlouholetý investiční stratég George Sorose. Bankovní krize v USA přitom prý teprve začíná, komentuje rostoucí zadlužení Spojených států i tamní bankovní krizi ekonom Lukáš Kovanda.
Americká investiční banka Morgan Stanley hodlá ve druhém čtvrtletí propustit zhruba 3000 lidí, což odpovídá téměř čtyřem procentům zaměstnanců. Uvedly to zahraniční agentury. Banka podle nich reaguje na obtížnější ekonomické podmínky a nižší počet fúzí a akvizic.
Americká centrální banka již ve středu oznámí nové hodnoty základních úrokových sazeb. Očekává se, že sazby porostou, a téměř unisono zní, že nárůst bude činit 25 bazických bodů. Zároveň se téměř všichni shodují na tom, že v aktuálním cyklu půjde o poslední zvýšení sazeb. Důvod? Strach o finanční stabilitu.
Pokud budeme počítat cenu průměrného, spíš menšího nového bytu v Praze sedm nebo osm milionů korun, tak potřebujete na jeho pořízení milion a půl vlastních peněz. A měsíční splátka bude kolem padesáti tisíc korun, říká Jan Sadil, bývalý člen představenstva ČSOB, který se hypotékám věnoval téměř celý profesní život. Třináct let řídil Hypoteční banku, letos v únoru ovšem „převlékl dres“ a nyní řídí developerskou společnost JRD. Čísla kolem hypoték však pořád v hlavě má.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) zřejmě i na svém středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, která platí od loňského června. Shoduje se na tom většina analytiků, které ČTK oslovila. S poklesem základní sazby nepočítá žádný z nich, i s ohledem na výroky členů bankovní rady v posledních dnech. Nevylučují ale překvapení v podobě mírného zvýšení sazby.
