Tvůrci úrokových sazeb v eurozóně musejí být při potírání inflace tvrdohlaví a sazby dál zvedat. Deníku Financial Times (FT) to řekl šéf německé centrální banky Joachim Nagel který se dostal do čela Bundesbank začátkem minulého roku. Německá centrální banka drží v ECB největší podíl, a má tak na její rozhodování velký vliv.
„Medvědi“ se vracejí naplno do hry a určují bezprostřední vývoj, tak by se dal charakterizovat uplynulý týden na akciových trzích. Světové burzy ohrožuje stav, při kterém je na stole znovu možnost zvyšovat v americké ekonomice sazby v krocích o 50 bazických bodů. V reakci americké akcie klesly pod 3900 bodů měřeno indexem S&P 500. Otevírá se tak prostor pro pokles k nedávným lokálním minimům, lednový pozitivní vývoj byl patrně jen korekcí v dlouhodobém klesajícím trhu. A jaké zásadní události hýbaly nejvíce s finančními trhy a co si přichystal trh práce v USA ?
Bankovní tituly v pátek stahovaly dolů pražskou burzu. Akcie Erste Bank klesají o víc než tři procenta, Komerční banka ztrácí více než procento a Moneta zhruba půl procenta. Propad tuzemských bankovních titulů dokládá, že ani banky v ČR nejsou imunní vůči bankovní tísni, v některých případech až panice, která je patrná zvláště v USA. Tam musí nečekaně svůj kapitál nouzově navyšovat Silicon Valley Bank, tedy ústav zaměřený na obsluhu a financování startupových projektů. Akcie její zastřešující společnosti – Silicon Valley Financial Group – se včera propadly o 60 procent. Více než pět procent ale ztratily také třeba akcie největší americké banky, JP Morgan Chase.
Třetina Čechů v poslední době zrušila plány na pořízení vlastního bydlení kvůli zdražování energií, hypoték a nemovitostí. Současně ale 29 procent lidí si chce do pěti let vlastní byt či dům koupit. Touha Čechů po vlastním bydlení je u nás totiž extrémně zakořeněná a jen tak se nezmění. Češi navíc berou investici do nemovitostí jako výhodnou a jiným investicím moc nerozumí, vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Broker Consulting.
Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu, uvedl to předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
Průměrná sazba hypoték na počátku března klesla na 6,27 procenta z únorových 6,37 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti. Podle odborníků je snížení sazeb důsledkem konkurenčního boje mezi bankami.
Na konci letošního roku se budou v inflaci ještě projevovat drahé energie, takže hodnota inflace v prosinci bude možná mezi šesti a osmi procenty, říká Jan Kubíček, od 13. února nový člen bankovní rady ČNB. Už předtím pracoval v národní bance, mimo jiné jako poradce bývalého viceguvernéra Vladimíra Tomšíka. Veřejná debata kolem bezpečnostní prověrky guvernéra Aleše Michla je podle něj cílená. „Intenzivní mediální aktivita bývalého guvernéra mě poněkud překvapila,“ říká Kubíček. Debata kolem sazeb je podle něj uvnitř národní banky košatá a neodpovídá mediální zkratce, že nyní vítězí v radě ČNB odpůrci jejich zvyšování.
Německé banky letos neoprávněně vydělají 40 miliard eur (bezmála 940 miliard korun), uvádí největší retailový depozitní makléř v Evropě, společnost Raisin. Vyšší úroky, které nyní vyplácí Evropská centrální banka (ECB), totiž nepromítají do úroků z vkladů klientů. Píše o tom britský ekonomický deník Financial Times (FT).
Inflace bude ustupovat jen pomalu a Evropská centrální banka (ECB) by tak měla pokračovat ve svém protiinflačním tažení a dále zvýšit hlavní sazby. Trhy se už nad vyhlídkou vyšších úrokových sazeb v eurozóně zamýšlejí a reagují na vyšší než očekávaná data o vývoji inflace v Německu, Francii i Španělsku. V rozhovoru pro server CNBC to prohlásil prezident Bundesbanky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Joachim Nagel, který patří mezi „jestřáby“ v ECB.
Nejen u zeleniny, ale také ceny v živočišné výrobě rostou nejvíce v historii ČR. Jde o další tlak na ČNB, aby zvedla úroky, neboť takhle masivní růst výrobních cen nikdo z expertů nečekal, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Celková inflace ve Spojených státech dosáhla svého maxima v červnu 2022 na 9,06 procenta. Od té chvíle stabilně klesala tempem v průměru 0,4 procenta měsíčně až do prosince, kdy činila 6,45 procenta. Letos v lednu proces dezinflace výrazně zpomalil a lednová inflace byla publikována na 6,41 procenta. Co stojí za tímto zpomalením? „Tempo poklesu inflace v lednu výrazně zpomalilo, ekonomika je silnější, než se čekalo a centrální bankéři začínají reagovat,“ uvádí v komentáři analytik BHS Timur Barotov k situaci ve Spojených státech.
