„Hlavní nádraží v Praze je jedinečné, jeho postmoderní brutalistní architektura spoluvytváří identitu města,“ říká spoluzakladatel architektonického ateliéru re:architekti Ondřej Synek. Projekt, na němž spolupracovali v pražské kanceláři s italskými architekty ze studia baukuh, se umístil na třetím místě soutěžního dialogu na podobu Nového Hlaváku.
Už na počátku 20. století měl Kyjov říční lázně. Město je zrekonstruovalo a přistavělo k nim krytý plavecký bazén. Jde o vůbec největší investici v historii města.
Přibydou stromy, tramvajová zastávka a ubydou zbytečná parkoviště. Praha má s Hlavním nádražím velké plány, které by se mohly začít realizovat do dvou let.
Metropolitní plán neboli územní plán Prahy mají plánovači na stole už několik let. Na svoje schválení jeden z nejstrategičtějších rozvojových dokumentů stále čeká. Kdy by mohl začít platit a proč se jeho projednávání táhne?
Už na podzim se Negrelliho viadukt otevře veřejnosti. Konkrétně jde o oblouk číslo 36, který bude dva roky fungovat ve zkušebním provozu jako pražské informační centrum.
Dlouhá pobřežní promenáda, velký park, volnočasový ostrov, sídlo developera, kancelářské budovy s obchůdky i velké bytové domy s apartmány s výhledem na řeku. Tak by měla do pár let vypadat nová pražská čtvrť Rohan City, která se buduje na Vltavském břehu v Praze 8. Její dokončení je zatím naplánováno s celkovou investicí přes 20 miliard korun na rok 2033. Podívejte se, jak bude do pár let nová pražská čtvrť Rohan City vypadat.
Dlouhodobě nábřeží Edvarda Beneše pod pražskou Letnou patří spíš autům či kotvícím lodím, nikoliv lidem. A to je podle architektů Miroslava Krátkého a Tomáše Jana Cieśly (Archicraft) škoda. Cílem jejich iniciativy je znovu přivést do těchto atraktivních míst život.
Všechno běží podle plánu, říká David Karásek, zakladatel a většinový vlastník společnosti mmcité o vstupu své firmy na pražskou burzu. Výrobce městských mobiliářů, laviček či zastávek, začal dobývat před dvaceti lety ze své moravské fabriky celý svět. Nyní vítězí v zakázkách ve čtyřiceti zemích světa. Z pražské burzy Start si chce odnést na další rozvoj od investorů 160 milionů korun. Vstup se měl podle původních předpokladů uskutečnit do konce prvního pololetí. „Odložili jsme to o čtrnáct dní, jinak všechno běží podle plánu,“ ujišťuje Karásek pro newstream.cz.
Piloti německé letecké společnosti ✈️ Lufthansa dnes minutu po půlnoci zahájili dvoudenní stávku za lepší platy a důchody. Zrušena kvůli ní byla i řada spojů mezi Prahou na jedné a Mnichovem a Frankfurtem nad Mohanem na druhé straně. Navzdory stávce Lufthansa vypraví nejméně polovinu plánovaných letů, na dálkových trasách 60 procent.
Americký prezident 👴 Donald Trump plánuje uvolnit ropu z amerických strategických rezerv. Chce tak stabilizovat prudce rostoucí ceny ropy, které zvyšuje americko-izraelská válka s Íránem. S odkazem na sdělení amerického prezidenta o tom informuje agentura DPA. Podle středeční zprávy amerického ministerstva energetiky uvolní Spojené státy 172 milionů barelů.
Ceny ropy v důsledku války s Íránem pokračují v silném 📈 růstu. Severomořský Brent se krátce dostal nad 100 dolarů za barel, kolem 7:30 středoevropského času potom vykazoval nárůst o necelých sedm procent na 98,20 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražovala o 6,4 procenta nad 92,90 dolarů za barel.
Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně 📉 klesl o 1,7 miliardy korun, tedy 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy a také zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu.
Číst více
Japonsko chce do roku 2040 📈 zvýšit prodej mikročipů na osminásobek stavu v roce 2020. Informuje o tom web The Economic Times. V osmdesátých letech měla země na trhu s polovodiči podle vlády zhruba poloviční podíl. Od té doby ji předběhl Tchaj-wan a další státy, přičemž rozvoj japonského čipového průmyslu brzdí pomalá digitalizace mezi podniky a obchodní třenice se Spojenými státy.
První týden války s Íránem stál Spojené státy 1️⃣1️⃣,3️⃣ miliardy dolarů (přes 238 miliard korun) a jen za munici se za první víkend útoků utratilo pět miliard dolarů. Takový odhad poskytl americkému Kongresu Pentagon, jak to agentuře AP sdělila osoba obeznámená se situací a hovořící pod podmínkou anonymity. Válka Izraele a USA proti Íránu trvá už 13. den.