Nový projekt developerské společnosti Crestyl má do roku 2026 výrazně proměnit centrum moravské metropole. Ze sousedství brněnského hlavního nádraží zmizí chátrající obchodní centrum a vznikne zde volně přístupný veřejný prostor se šesti budovami. Sedmimiliardový projekt už získal letos územní rozhodnutí a stavební povolení očekává příští rok. Při přípravě projektu se využívala i virtuální realita.
Praha schválila financování další fáze Vltavské filharmonie. Projekt má vyjít na 780 milionů korun. Výsledky architektonické soutěže musí ještě potvrdit městské zastupitelstvo.
Nejenom architektura, ale i řešení veřejného prostranství byly hlavními aspekty výběru odborné komise, jež hledala ideální návrh Vltavské filharmonie. Vítěz je nyní známý. Prestižní objekt na Vltavské navrhne dánské studio Bjarke Ingels. Do pětice těch nejlepších projektů se probojoval i návrh českého architekta Petra Hájka.
Dvě stovky bytů vzniknou na území někdejšího průmyslového areálu Jitona v Českém Krumlově. První obyvatelé by se mohli nastěhovat už v roce 2023. Výstavba nové čtvrti vyjde zhruba na tři čtvrtě miliardy.
Pražská tržnice v Holešovicích se změní podle návrhu architektonického studia Perspektiv, které se svým návrhem vyhrálo mezinárodní architektonickou soutěž.
Alternativu k turisty přeplněné Stezce korunami stromů vinoucí se nad lipenskou přehradou přímo na vrcholku kopce Kramolín nabízí necelých 30 kilometrů vzdálená Olšina. Tam podle návrhu architektonického studia vznikla sedm kilometrů dlouhá naučná stezka okolo tamního rybníka.
Nové město až pro pět tisíc lidí by do dvaceti let mohlo vzniknout na území bývalé těžební pánve u umělého jezera Medard na Sokolovsku. Vítězný projekt, který zpracovalo architektonické studio A8000, představili zástupci kraje a společností Sokolovská uhelná s Suas Group.
Neudržované a pro chodce nebezpečné okolí exponované pražské křižovatky Bulhar v centru Prahy se promění. Rozšíří se chodníky a vznikne zde i venkovní galerie. Stát by to mělo odhadem 20 milionů korun. Na to, jak se prostor promění se podívejte do galerie.
Majitel společnosti Ekospol Evžen Korec je jedním z největších pražských stavitelů bytů. V posledních dvou letech však na trh dával méně nových bytů než jeho konkurenti. Korec, jehož firma letos oslaví třicet let existence, však nehodlá ustupovat ze svých pozic. „Nemůžete developera posuzovat podle toho, kolik dá na trh bytů za jeden rok,“ říká jeden z nejbohatších Čechů. Na příští roky má velké plány. A hlavně, v Praze vlastní obří množství stavebních parcel.
Kvalitní rekonstrukce panelového domu, využití zrušeného dopravního tahu ve městě, alternativní přístup k využití brownfieldu a další – to byla témata letošních diplomek. Jako nejlepší ocenila odborná porota projekt Evy Truncové na proměnu brněnské továrny Kras na bydlení.
Pražští radní výrazně změnili pravidla pro developery. Investoři, kteří budou chtít v Praze stavět, budou městu přispívat 700 korun za každý metr čtvereční hrubé podlažní plochy. Ti, kteří budou pro svůj projekt potřebovat změnu územního plánu, dají na rozvoj území a infrastruktury 2300 korun za metr.
Asi 7️⃣,3️⃣ milionu korun loni zaplatilo ministerstvo spravedlnosti právníkům a jiným expertům za rady v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby na webu úřadu. Nejdražší ze služeb ve zmíněné kauze byl audit, který stál skoro 3,6 milionu. Na zveřejnění plateb upozornil server Publico.
Pražská burza dnes oslabila po 📉 ztrátách většiny hlavních emisí. Index PX klesl o 0,27 procenta na 2692,55 bodu. Ztráty se dotkly i cenných papírů, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Zlevnily třeba akcie energetické firmy ČEZ, Komerční banky či banky Moneta.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky v prvních čtyřech letech stát čtyři až 6️⃣ miliard eur (97 miliard až 145,5 miliardy korun). Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone. Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo odhadem stát kolem 1,3 miliardy eur a náklady ECB na provoz měny mají činit asi 300 milionů eur ročně.
Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, 🔟 miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v loňském roce mírně 📉 snížil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů (18,6 bilionu korun) proti schodku 903,5 miliardy dolarů předloni. Deficit obchodu se zboží se ale vyšplhal na rekord. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Prezident Donald Trump loni citelně ovlivnil globální obchod tím, ze uvalil cla na dovoz z většiny zemí.
Prozápadní orientace Bulharska je stěžejní hodnotou a strategickým závazkem, uvedl dnes, první den v úřadu, prozatímní premiér 👨 Andrej Gurov. Bulharsko bude podporovat snahy o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině a bude úzce spolupracovat se spojenci v EU a NATO, řekl podle agentury AP v projevu k poslancům poté, co se členy své vlády složil přísahu.
Nadnárodní poradenská společnost Accenture začala sledovat, jak často její manažeři využívají interní 🖥️ nástroje umělé inteligence. Pravidelným používáním nástrojů AI firma nově podmiňuje postup na vedoucí pozice. Podle serveru listu Financial Times to vyplývá z interního e-mailu.
Část demokratických zákonodárců letos plánuje ❌ bojkotovat tradiční projev amerického prezidenta o stavu unie, který šéf Bílého domu Donald Trump přednese v Kongresu příští úterý. Místo toho se budou v té době účastnit mítinku nazvaného Lidový projev o stavu unie, na prostranství National Mall poblíž Kapitolu, sídla amerického Kongresu ve Washingtonu. Napsal o tom deník The New York Times.
Americký maloobchodní řetězec Walmart 📈 zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 5,6 procenta na 190,66 miliardy dolarů (3,9 bilionu korun). Přispěl k tomu zejména on-line prodej, který se zvýšil o 27 procent. Firma to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. Výhled celoročního zisku ale kvůli nepředvídatelnému stavu obchodu a podmínek na trhu práce zklamal očekávání.
Téměř třetina Němců si myslí, že jejich země nyní potřebuje jedinou silnou politickou stranu, která by zastupovala zájmy celého lidu. Vyplývá to z 📜 průzkumu Deutschland-Monitor, o kterém dnes informovala agentura DPA. Silného vůdce, který by přijímal opatření bez parlamentu, by podle průzkumu chtělo 11 procent dotázaných.
