FOTOGALERIE: Praha má jasno. Pod Libeňákem budou kavárny a obchody
O tom, jak bude vypadat Libeňský most je jasno. Studii architekta Petra Teje schválilo vedení Prahy.
Rekonstrukce vychází z původního řešení architekta Pavla Janáka. Stávající klenby tedy nahradí replika konstrukce obloukových částí na stávajících pilířích v řece Vltavě. Čtyři trojkloubové oblouky původního mostu pak nahradí čtyři vetknuté betonové oblouky v každém poli.
„Kromě opravy konstrukce projekt počítá i s otevření podmostí, kde vznikne prostor pro kavárny nebo obchody a s úpravou veřejného prostranství,“ přibližuje detaily radní Petr Hlaváček.
S projektem opravy mostu se připravuje také revitalizace Rohanského ostrova.
Součástí rekonstrukce je také kompletní výměna trakčního vedení a tramvajových kolejí v ulici Libeňský most a okolí, kterou zajistí Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP). Počítá se i se stavbou retenční nádrže a souboru protipovodňových opatření.
V pondělí představená budoucí podoba Hlavního nádraží vyvolává hlasitou kritiku. Vznikla už i petice, která žádá přepracování projektu, a hlavně zachování Nové odbavovací haly.
Tohle není nádraží, to je pergola z Dubaje. Projekt Dánů na nový Hlavák schytává kritiku
Reality
Oprava Libeňského mostu začne letos, a to vybudováním provizorní lávky pro pěší. Celkově se náklady na opravu kubistické mostní konstrukce vyšplhají ke dvěma miliardám korun.
Libeňský most se začne měnit už letos
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
