Ruská Sberbank plánuje spolupracovat s Číňany na projektech umělé inteligence (AI), řekl agentuře Reuters zdroj z vedení největší ruské banky. Reaguje podle něj na úspěch čínské aplikace DeepSeek, která změnila technologické prostředí tím, že vytvořila výkonný model AI mnohem levněji než američtí konkurenti.
Japonská společnosti SoftBank jedná o investici až 25 miliard dolarů (zhruba 603 miliard korun) do americké firmy OpenAI, majitele chatovacího programu ChatGPT. S odvoláním na informovaný zdroj to uvedla agentura Reuters. Japonský konglomerát tak pokračuje v expanzi do tohoto odvětví.
Čínský start-up DeepSeek zaměřený na umělou inteligenci (AI), který upoutal pozornost díky svému pokročilému a energeticky i cenově dostupnému chatovacímu robotu, stále čelí rozsáhlému kybernetickému útoku. Společnost upozorňuje, že kvůli tomu mohou být potíže s registrací nových uživatelů. Ti stávající se ke službě mohou přihlašovat bez problémů. Média o útoku informovala už v pondělí.
Trvalo jediný den, aby se sny o zázračném čínském chatbotu DeepSeek dostaly do reality. A stačilo, že si jej lidé vyzkoušeli. Čínský chatbot totiž zatím rozhodně není kýženým zázrakem, a až se jím stane, možná bude mít stejné problémy, kterým dnes čelí ChatGPT a jeho další konkurenti. A střízliví i investoři. Akcie Nvidia i kryptoměny znovu rostou.
Spuštění čínské aplikace DeepSeek, která otřásla americkým technologickým sektorem, by mělo být budíčkem pro firmy v USA, které se zabývají umělou inteligencí. Podle agentur Reuters a AFP to řekl americký prezident Donald Trump. Později také řekl, že o čínskou platformu TikTok projevila zájem skupina Microsoft. Za působivou označil čínskou aplikaci spoluzakladatel a šéf společnosti OpenAI Sam Altman.
Akcie amerických technologických podniků prudce oslabily kvůli obavám z nízkonákladové čínské konkurence v oblasti umělé inteligence (AI). Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, ztratil 3,07 procenta a uzavřel na 19.341,83 bodu. Za jeho poklesem stál zejména výrobce čipů Nvidia, jehož akcie se propadly o téměř 17 procent. Tržní hodnota podniku se tak snížila o téměř 600 miliard dolarů (zhruba 14 bilionů korun), což představuje nejprudší jednodenní pokles v historii amerického akciového trhu, napsal server CNBC.
Asistent umělé inteligence (AI) čínského start-upu DeepSeek předstihl konkurenční ChatGPT a je aktuálně nejvíce stahovanou bezplatnou aplikací dostupnou v App Store firmy Apple ve Spojených státech. To ukazuje, jak hluboký dojem DeepSeek zanechal v Silicon Valley, tedy centru vývoje technologií v USA. Zároveň to nabourává široce rozšířené názory na prvenství USA v oblasti AI a vyvolává otázky ohledně účinnost vývozních omezení Washingtonu zaměřených na pokročilé čipy a schopnosti AI, uvedla agentura Reuters.
Hlavním hybatelem burz dnes nejsou cla amerického prezidenta Donalda Trumpa – a nejen pro to, že ta včera uvalená na Kolumbii pro nepřijímání deportovaných osob zase rychle odvolal poté, co se jihoamerická země podvolila. Trumpovi totiž dnes vyvstává potenciálně mnohem nebezpečnější vyzyvatel. Dosud nepříliš známý čínský startup DeepSeek může zásadně „zamávat“ perspektivou americké technologické dominance, zejména v oblasti umělé inteligence. A tedy i akciemi firem, jako je Nvidia, nebo Trumpovými plány rozvoje umělé inteligence prostřednictvím levné fosilní elektřiny.
Americká společnost Perplexity AI upravila návrh na fúzi s americkou částí platformy TikTok. Mateřské společnosti TikToku, čínské firmě ByteDance, navrhla vytvořit nový subjekt spojující Perplexity AI a TikTok U.S. Návrh nově počítá s tím, že americká vláda by po případném vstupu nové společnosti na burzu v ní vlastnila až 50procentní podíl. S odvoláním na zdroj obeznámený s návrhem to uvedla agentura Reuters.
Evropské akcie stále dramatičtěji zaostávají za americkými, což se za Trumpa ještě prohloubí. Obnovitelné zdroje tlačené Bruselem totiž elektřinu dále zdražují, zatímco Trump vsází na lacinou fosilní elektřinu, aby mocně rozvíjel umělou inteligenci, v níž EU již teď povážlivě ztrácí.
Mnohé velké německé podniky přesouvají výzkum do zahraničí. Na vině jsou vysoké náklady, přílišná administrativa a zdlouhavé procesy. Z průzkumu Allensbachova institutu pro Svaz německého průmyslu (BDI) vyplývá, že již téměř každá třetí velká německá průmyslová firma přesunula výzkum a vývoj do zahraničí nebo o tom uvažuje.
