V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh nall v pondělí večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojené státy podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, uvedl s tím, že američtí a ukrajinští vyjednavači by se mohli k dalšímu jednání sejít o víkendu v USA. Informovala o tom agentura Reuters.
Ruská centrální banka oznámila, že u moskevského soudu kvůli svým zmrazeným aktivům žaluje finanční společnost Euroclear, kde se většina těchto aktiv nachází. Informovala o tom agentura Reuters. Banka také za protiprávní označila plány Evropské unie ohledně použití zmrazených aktiv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí sílícímu tlaku ze strany Spojených států, aby přistoupil na významné územní ztráty a další ústupky Rusku v rámci mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Server Axios píše, že mu to sdělili dva ukrajinští představitelé. Podle listu Financial Times je Trumpovým cílem dosáhnout dohody o ukončení bojů do 25. prosince.
Japonsko odmítlo nabídku Evropské unie, aby se připojilo k jejímu plánu použít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny. Tokio tak zmařilo naděje EU, že pro tuto iniciativu získá globální podporu, napsal server Politico.
Nová americká bezpečnostní strategie překvapivě neoznačuje Rusko za hrozbu. Moskva krok uvítala a mluví o „pozitivním signálu“.
Ukrajinské síly zasáhly a poškodily jednu z největších ruských rafinérii, v Rjazani, ležící asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Oznámil to ukrajinský generální štáb. Jde o přinejmenším devátý útok ukrajinských dronů na rjazaňskou rafinérii od začátku letošního roku, poznamenal zpravodajský kanál Astra působící v sociální síti Telegram.
Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjen, uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.
Spojené státy tlačí na některé země Evropské unie, aby se postavily záměru Evropské komise poslat na Ukrajinu v přepočtu 2,2 bilionu korun ze zmrazených ruských devizových rezerv. Informaci přinesla agentura Bloomberg.
V americkém plánu pro Ukrajinu jsou body, s nimiž Rusko nesouhlasí, řekl ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že tyto záležitosti probral během úterního setkání s americkými vyjednavači. Území, která kontroluje Ukrajina, Rusko buď obsadí vojenskou silou, nebo z něj ukrajinští vojáci odejdou, dodal šéf Kremlu.
Plán, který má posílit Ukrajinu, může zároveň zásadně zatížit členské země EU, včetně Česka. Komise prosazuje použití ruských rezerv, ale Belgie varuje před právním rizikem a ECB odmítá vstupovat do role záchranné „tiskárny“. Více v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.
Komise navrhla dvě varianty pomoci Ukrajině: půjčku EU nebo reparační půjčku z peněz zablokovaných ruské centrální bance. Belgie má ke druhé z variant dál výhrady.
