Slovenský premiér Robert Fico podpořil bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, jež se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se Fico rovněž vyslovil za co nejrychlejší nastolení míru v konfliktu na Ukrajině a podpořil ambice Kyjeva na vstup do Evropské unie.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že jeho srpnová schůzka s prezidentem USA Donaldem Trumpem otevřela cestu k urovnání konfliktu na Ukrajině. Na jednání summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Putin ruskou agresi vůči sousední zemi hájil, když opět tvrdil, že její příčinou byla snaha západních zemí „zatáhnout“ Ukrajinu do NATO.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil evropské mocnosti, že brání snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl také, že Rusko bude ve válce proti Ukrajině pokračovat, dokud Kyjev neukáže reálné známky toho, že je připraven na mír. Ruská armáda sousední zemi vojensky napadla v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.
Ukrajinské drony napadly dvě ruské rafinérie, v Krasnodarském kraji a Samarské oblasti, ve kterých vypukly požáry, informoval server Meduza s odvoláním na místní úřady a záběry ze sociálních sítí. Ukrajinské drony v Azovském moři zasáhly ruskou raketovou korvetu třídy Bujan-M sloužící jako nosič střel s plochou dráhou letu Kalibr, používaných k útokům na Ukrajinu, a donutily ji k odplutí, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Jeden dron nejprve zasáhl radar plavidla, další pak bok lodi.
Německo už identifikovalo všechny osoby podezřelé z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v roce 2022. S odkazem na své zdroje o tom informovaly německé listy Die Zeit, Süddeutsche Zeitung a stanice ARD. Komando bylo podle nich složené ze sedmi lidí, všichni byli občany Ukrajiny. Německé úřady informace nepotvrdily.
Maďarsko zažalovalo Evropskou unii u unijního soudu kvůli rozhodnutí poskytovat výnosy ze zmrazeného ruského majetku Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Napsal to web stanice Euronews, podle něhož se případem zabývá Tribunál Soudního dvora EU, tedy soud nižší instance. Podle maďarských médií by rozsudek mohl vytvořit precedens pro ochranu práva veta, jíž se Budapešť v žalobě domáhá.
Obyvatelé částí Ruska se potýkají s něčím zcela nezvyklým pro světovou ropnou velmoc – s příděly pohonných hmot. Důvodem je růst účinnosti ukrajinských útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, které nyní vyřadily z provozu třináct procent rafinační kapacity.
Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki vetoval novelu zákona, který mimo jiné prodlužoval výplatu přídavků na děti válečných uprchlíků ze sousední Ukrajiny. Prezidentovo veto ovšem také znamená, že od 1. října nebude Varšava moci nadále platit Ukrajině předplatné satelitního připojení k internetu od firmy Starlink, uvedl mluvčí ministerstva digitalizace. Síť Starlink miliardáře Elona Muska rozsáhlé využívá ukrajinská armáda, která čtvrtým rokem brání zemi před ruskou agresí.
Ukrajina na ropovod Družba útočí, aby přiměla Maďarsko souhlasit s jejím vstupem do EU. Nedostatku paliv se kvůli útokům obávají ovšem i v Německu, kam stále teče ropa vykazovaná jako ropa z Kazachstánu, jež je ve skutečnosti alespoň zčásti ruská.
Mezi nejvyššími představiteli Maďarska a Ukrajiny se strhla slovní přestřelka kvůli ukrajinským útokům na ropovod Družba z posledních dnů, kterým Rusko dodává ropu Maďarsku a Slovensku. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přestal s výhrůžkami na adresu Maďarska a aby Ukrajina neohrožovala maďarskou energetickou bezpečnost.
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 146 válečných zajatcích, oznámilo v neděli ministerstvo obrany v Moskvě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výměnu potvrdil, počty nesdělil. Podle ruského resortu se výměna týkala vojáků obou stran, ale do vlasti se podle něj vrací také osm obyvatel ruské Kurské oblasti, kam loni pronikla ukrajinská armáda a měsíce ovládala část tamního území. Rovněž ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci informuje o návratu vojáků i civilistů.
Americký prezident 👴 Donald Trump v noci na dnešek řekl, že pokud nebude s Teheránem uzavřena mírová dohoda, zachová americkou blokádu íránských přístavů. Zároveň dodal, že možná neprodlouží příměří, které má vypršet ve středu, napsala agentura AFP. Izrael a Spojené státy zahájily válku proti Íránu 28. února.
Írán znovu ❌ uzavře Hormuzský průliv, pokud bude pokračovat americká blokáda íránských přístavů. Na sociální síti X to napsal předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Teherán v pátek odpoledne oznámil, že průliv je zcela otevřen všem obchodním plavidlům, americký prezident Donald Trump ale řekl, že v pondělí zahájená americká námořní blokáda Íránu nebude ukončena.
Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že schválilo možný prodej vojenských technologií a služeb Německu za 1️⃣1️⃣,9️⃣ miliardy dolarů (245 miliard korun). Podle výčtu, které zveřejnil úřad, se jedná především o technologie pro vojenské lodě, například radary či odpalovací zařízení. Hlavními dodavateli jsou americké firmy Lockheed Martin a RTX.