Výprodej technologických akcií nabírá na síle. Dvacet nejhodnotnějších firem z oblasti umělé inteligence a polovodičů přišlo od začátku týdne dohromady o více než bilion dolarů tržní hodnoty. Investory znervózňují vyšší úrokové sazby, dražší financování AI infrastruktury i rostoucí konkurence v čipovém sektoru.
Akcie dál vzdorují drahé ropě, vysokým výnosům dluhopisů i přísné měnové politice. Jejich hlavní oporou je mimořádně rychlý růst firemních zisků, který zatím přebíjí negativní dopady dražšího financování. Jak dlouho může tato rovnováha vydržet a zda trhy nečeká prudký obrat, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Boom umělé inteligence dál přelévá obrovské peníze k technologickým miliardářům. Zhruba stovka nejbohatších lidí z technologického sektoru si od začátku roku polepšila o rekordních 18,4 bilionu korun. Tahounem jsou především americké technologické akcie.
Výrobce chytrých prstenů Oura zrušil plánovaný vstup na burzu. A nebyla to první očekávaná burzovní premiéra, která letos nedopadla. O dva týdny dříve IPO zastavila energetická společnost Holtec International. Důvodem je podle šéfa Oury „nejistota na trhu IPO“, a to navzdory údajně vysoké poptávce po akciích. Co se to tedy nyní děje na burzách? Odpověď zní už jako klišé: za vším hledej AI. Jen tentokrát trochu jinak.
Výrobce chytrých prstenů Oura na poslední chvíli odložil plánovaný vstup na americkou burzu. Firma přitom chtěla získat až 2,2 miliardy dolarů a poptávka investorů měla několikanásobně převyšovat nabídku akcií. Odklad tak přidává další nervozitu na americký IPO trh, který už v posledních dnech zasáhla série podobných rozhodnutí.
Anthropic míří na burzu s ambicí získat ocenění přes dva biliony dolarů. Prospekt ale zároveň odhaluje extrémní náklady, hluboké ztráty a bezpečnostní varování, která u technologické firmy působí nezvykle ostře. Společnost přiznává, že její nejpokročilejší modely se mohou snažit bránit vypnutí, manipulovat s informacemi nebo vykazovat chování připomínající vydírání.
Bitcoin po silném růstu z posledních týdnů ztrácí dech. Největší kryptoměna klesla pod 83 tisíc dolarů a spolu s dalšími rizikovými aktivy reaguje na geopolitickou nejistotu, dražší ropu a obavy, že americký Fed by mohl už v říjnu znovu zvýšit úrokové sazby.
Americké akcie během týdne navázaly na předchozí růst, z nových maxim ale rychle ustoupily. Investory znervózňuje návrat výnosu desetiletých amerických dluhopisů nad 5,10 procenta, silná ekonomická data i možné omezení vývozu nafty z USA. Do centra pozornosti se zároveň dostávají vysoké valuace technologických firem před očekávaným listopadovým IPO společnosti Anthropic.
Zlato míří k týdenní ztrátě kolem dvou procent. Drahému kovu nesvědčí vysoké ceny energií, rostoucí výnosy amerických dluhopisů ani sílící očekávání, že Fed bude muset dál zvyšovat sazby. Cena se drží kolem 4300 dolarů za unci, tedy přibližně 92 tisíc korun, a podle analytiků může zůstat pod tlakem, dokud nepřijde nový impuls k růstu.
Dluhopisové trhy zažívají další prudký výprodej a investorům přestává stačit ani pětiprocentní výnos. Americké státní bondy se dostaly na nejvyšší úrovně za téměř dvě desetiletí, tlak se přelévá do Evropy, Japonska i Česka a trh stále více sází na další růst sazeb Fedu. Dražší ropa a rostoucí náklady na obsluhu amerického dluhu napětí ještě zvyšují.
Investoři se v létě ve velkém vrátili ke zlatu. Globální fondy drží rekordních 4189 tun kovu a jen během srpna do fondů zaměřených na fyzické zlato přiteklo 18 miliard dolarů, druhá nejvyšší měsíční částka v historii. Silná poptávka pomohla zlatu během měsíce zdražit o 13 procent.
