Akcie výrobce čipů Intel zažily v posledních týdnech extrémní volatilitu. Po silném růstu, který přiživily nejen technologické naděje, ale i vzletné sliby Donalda Trumpa o návratu výroby do Spojených států, přišel tvrdý návrat na zem. Slabší výhled hospodaření a přiznané problémy s dodávkami serverových čipů pro AI znovu otevřely otázku, zda legendární výrobce skutečně míří k obratu, nebo jen prodlužuje bolestivou transformaci.
Akcie ČEZ se v tomto týdnu pořádně zatřásly. Po úterním propadu o více než 11 procent, nejvýraznějším jednodenním poklesu od temného období vrcholící světové finanční krize, konkrétně od 24. října 2008 (když pomineme naprosto specifický den 29. června 2023, kdy se poprvé akcie ČEZ obchodovaly bez nároku na historicky rekordní dividendu za rok 2022), ve čtvrtek přidaly přes 5 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron si v Davosu nechtíc střihl roli módního influencera. Sluneční brýle ve stylu amerického snímku Top Gun, které měly zakrýt jeho zdravotní indispozici, se rychle vyprodaly. A akcie jejich výrobce vystřelily o desítky procent.
Cena zlata poprvé překonala hranici 4900 dolarů, tedy 101 200 korun, za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato přispívá geopolitické napětí, oslabení amerického dolaru a očekávaní snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed). Na nové rekordy stouply i ceny stříbra a platiny, napsala agentura Reuters.
Cloudový software byl roky investorskou sázkou na jistotu. Byznys model SaaS firem fungoval řadu let bez háčku. Vysoké marže a rostoucí tržby toho byly důkazem. Příchod umělé inteligence ale zcela mění hru. Ne každá SaaS firma obstojí. Trh začíná nemilosrdně třídit vítěze a poražené. Kam až se mohou podívat akcie Microsoftu? Otázka na analytiky.
Pražská burza výrazně zrychlila pokles a index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Hlavním tahounem poklesu byly akcie energetické společnosti ČEZ, které ztratily více než 11 procent. Z hlavních titulů si polepšil pouze výrobce nápojů Kofola. Česká koruna mírně oslabila vůči euru, naopak výrazně posílila k dolaru.
Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group se chystá v pátek vstoupit ve zrychleném procesu na amsterdamskou burzu. Chce na ní prodejem svých stávajících akcií získat kapitál v objemu 2,55 miliardy eur, tedy zhruba 62 miliard korun. Cílí na tržní ocenění 25 miliard eur neboli 607 miliard korun. Taková tržní kapitalizace by z ní učinila druhou „nejdražší“ českou burzovně obchodovanou společnost. Energetická společnost ČEZ měla ke konci včerejšího obchodování – i přes nejvýraznější jednodenní propad za více než rok a půl – tržní kapitalizaci vyšší, a sice necelých 689 miliard korun.
Cena zlata dnes poprvé překonala hranici 4700 dolarů (zhruba 98 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři přesunují peníze do bezpečných aktiv kvůli přetrvávajícím obavám ohledně víkendového oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země. Cena stříbra vystoupila až na nové rekordní maximum v blízkosti 95 dolarů za unci, později však klesla.
Akcie společnosti ČEZ dnes před třináctou hodinou ztrácely zhruba osm a půl procenta po včerejším poklesu o více než čtyři procenta. Pokud by na této úrovni uzavřely, šlo by o jejich nejvýraznější jednodenní propad od 29. června 2023, kdy se však obchodovaly bez nároku na rekordní dividendu. Tentokrát se nárok na dividendu nemění; z dnů bez dividendové změny se akcie výrazněji propadly naposledy 1. července 2022.
Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum, když se přiblížila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, tedy více než 98 tisíc korun. Za prudkým růstem stojí sobotní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti se snahou získat Grónsko oznámil zavedení dodatečných cel na vybrané evropské země.
Polská centrální banka byla v loňském roce největším kupcem zlata mezi centrálním bankami a v nákupech tohoto kovu hodlá pokračovat. Uvedl to guvernér banky Adam Glapiński. Zlaté rezervy banky podle něj na konci loňského roku činily 550 tun a v plánu je jejich zvýšení na 700 tun. Informuje o tom agentura Reuters.
Slovenská vláda dnes kvůli dřívějšímu přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze, opatření vstoupí v platnost ve čtvrtek. Kabinet premiéra Roberta Fica zároveň souhlasil s tím, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft ⛽ do 250 tisíc tun ropy.
Spotřeba energií loni v tuzemsku začala růst, Češi spotřebovali více elektřiny, plynu i tepla. Nejvýrazněji oproti předloňsku stouplo využití plynu, meziročně o 6,5 procenta. Vliv na to měly především nižší teploty, projevily se ale i klesající ceny energií. Nárůst spotřeby byl patrný zejména u domácností. Uvedli to zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Číst více
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová plánuje odejít z čela banky před vypršením svého osmiletého mandátu a před francouzskými prezidentskými volbami plánovanými na příští rok. S odkazem na své zdroje o tom informuje deník Financial Times (FT). Krok Lagardeové by podle něj měl umožnit, aby výběr jejího nástupce mohl ovlivnit ještě odcházející francouzský prezident Emmanuel Macron.
Číst více
Japonsko bude investovat do tří energetických a průmyslových projektů v USA v hodnotě 36 miliard dolarů 💵 (738 miliard korun). V úterý to na sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump. Projekty jsou prvními investicemi, ke kterým se Japonsko zavázalo při uzavření obchodní dohody s USA, dodal.
Generálním ředitelem státního podniku Lesy České republiky (LČR) bude Josef Vojáček. Podnik vedl již v letech 2018 až 2021, tedy v době druhé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Vojáček uspěl ve výběrovém řízení, které vypsalo ministerstvo zemědělství, uvedl v tiskové zprávě mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Tehdejšího generálního ředitele Dalibora Šafaříka ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal z čela státní firmy 14. ledna.
Číst více
Podpora Čechů pro nákup zbraní pro Ukrajinu podle Martina Ondráčka z iniciativy Dárek pro Putina neklesá, ale naopak meziročně roste. Organizace, která se specializuje na veřejné sbírky na vojenskou techniku, zaznamenává podle něj kontinuální nárůst podpory navzdory častým tvrzením o slábnoucí podpoře Ukrajiny.
Číst více
Okurky 🥒, které jsou v Rusku oblíbenou součástí mnoha pokrmů, se staly dalším zbožím, jež výrazně zdražilo. Podle agentury Reuters to naštvalo spotřebitele. Cena okurek se od prosince podle oficiálních statistik zdvojnásobila a kilogram nyní v průměru vyjde na 300 rublů (80,4 koruny). Na sociálních médiích se ale ve velkém objevují i příspěvky s fotografiemi, podle kterých se tato zelenina prodává za dvojnásobek i trojnásobek.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dnes představí návrh zákona na obnovení elektronické evidence tržeb (EET) 💰a legislativní změny týkající se daňových benefitů. Zavedení EET 2.0 si Schillerová vytkla jako jeden ze svých cílů v boji se šedou ekonomikou a s daňovými úniky. Nový systém ministerstvo financí plánuje spustit do roku 2027.
Nejvíce zamrzlé ❄Baltské moře kolem klíčových ruských přístavů za posledních 15 let hrozí omezit ruský export. Moskva je nucena přesouvat ledoborce z Arktidy do Finského zálivu, napsala v úterý agentura Bloomberg.
