Stavebnictví vstoupilo do nové éry. Dřevo konkuruje oceli, beton se dokáže sám opravit, fasády vyrábějí elektřinu a domy vznikají z modulů během pár týdnů. Změny, které se ještě před deseti lety zdály utopické, jsou dnes realitou – a české projekty dokazují, že inovace se stávají běžnou součástí stavební praxe.
Metrostav Norge, norská dcera skupiny Metrostav, již ve Skandinávii prorazila přes 57 kilometrů tunelů, nyní se začíná prosazovat i v oblasti mostů. Nerlandsøybrua navazuje na nedávno dokončený silniční most přes fjord na Lososí stezce. Protože oba mosty buduje podobný tým a některé technologie jsou stejné, stavbaři se mohou částečně opřít o zkušenosti načerpané při předchozí zakázce. Ve Skandinávii působí již od roku 2006.
V době, kdy se zásoby kameniva a písku po celém světě tenčí, získává recyklace stavebního odpadu stále větší význam – a Česká republika zaujímá v tomto směru čelní pozici.
Sotva se situace s výstavbou dopravní infrastruktury stabilizovala, vzniká problém. Dochází totiž zásadní surovina, kterou stavaři k realizaci nových silnic a dálnic potřebují - štěrkopísek. Situace v jeho těžbě se může v příštích pěti až deseti letech stát kritickým problémem pro české stavebnictví.
Materiál původně pochází z lesa, vypadá jako dřevo, má strukturu dřeva, vyvolává stejně příjemný dojem a je dobře opracovatelný. Navíc však odolává ohni, hnilobě, škůdcům, vlhkosti a je šestkrát lehčí než ocel, přitom má poměr pevnosti a hmotnosti téměř desetkrát větší než ocel. Prostě super. Však se taky materiál „skromně“ jmenuje Superwood a jeho tvůrci získali investice pro přípravu jeho výroby.
Petra Čopová je ženou, která dokázala propojit náročnou profesní dráhu s rodinným životem a dnes působí jako jednatelka stavební rodinné firmy CS-BETON. Je klasickým příkladem manažerky v tradičně mužském oboru. Aby se prosadila, musela tomu uzpůsobit svůj přístup k práci a ochotu učit se novým věcem. Poté, co dvakrát vyhořela, přehodnotila i své pracovní tempo. Dnes si umí najít čas sama na sebe, hlavně na svůj milovaný sport.
Fiasko digitalizace stavebního řízení připravilo české stavebnictví loni orientačně o 14 miliard korun, vypočítává na základě šetření a dat z ministerstva ekonom Lukáš Kovanda.
Stavební výroba v Česku v lednu rostla o solidních 8,2 procenta, zatímco průmyslová výroba mírně klesla. Lednová statistika tak potvrzuje již déle platný obrázek celkem příznivě se vyvíjejícího tuzemského stavebnictví a současně chabého výkonu průmyslu, komentuje čerstvá data ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Průmysl i stavebnictví v Česku loni zůstaly po předloňském propadu v útlumu. Ve stavebnictví se produkce podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně snížila o 2,4 procenta a v průmyslu o 1,4 procenta. Naopak zahraničnímu obchodu se dařilo, jeho přebytek meziročně vzrostl o 100,7 miliardy na 223,2 miliardy korun. Pro průmysl ani obchod ale není výhled na letošní rok kvůli situaci v Evropě a hrozícím clům od USA optimistický, ve stavebnictví by mohl pokračovat příznivý trend z konce loňského roku, uvedli analytici.
Švédská dcera české stavební firmy Subterra, dokončila stavbu čtyřkilometrového tunelu Skärholmen na budovaném dálničním obchvatu Stockholmu. Obchvat s celkovou délkou 21 km, z nichž 18 km bude vedeno pod zemí, se stane třetím nejdelším městským tunelovým komplexem na světě.
Ceny Inženýrské komory za loňský rok získala rekonstrukce Staroměstského jezu na Vltavě v Praze, revitalizace Císařských lázní v Karlových Varech, lávka přes kolejiště nádraží v Chebu a tramvajová vozovna Slovany v Plzni.
