Mladí Češi o finanční poradce nestojí, říká expert
Vyšší příspěvek mladé ke spoření přivést nemusí. Ti už dnes o svých financích rozhodují jinak než dřívější generace, píše v komentáři pro Newstream Karel Šoltes ze skupiny Klik.cz.
Vláda schválila návrh novely zákona o doplňkovém penzijním spoření, jejímž cílem je mimo jiné přimět více mladých lidí, aby si začali na stáří spořit dříve. Návrh nyní musí projít standardním legislativním procesem v Parlamentu. Pozornost se logicky soustředí především na to, kolik by jim stát nově přidal. Vyšší finanční motivace může pomoci. Pokud ale chceme skutečně změnit chování mladé generace, samotné peníze navíc stačit nemusí.
Mění se totiž nejen finanční produkty, ale také způsob, jakým je mladí lidé vybírají. Chtějí si informace sami dohledat, jednotlivé možnosti porovnat a rozhodnout se ve chvíli, která jim vyhovuje. To, co ještě před několika lety často řešili přes osobního poradce, se stále více přesouvá do online prostředí.
Vládní koalice přehlasovala ve Sněmovně veto prezidenta Petra Pavla o zákonu o rozpočtové odpovědnosti. Kabinet tak bude moci překročit výdaje dané zákonem. „Vláda deklaruje, že chce utrácet víc, než co ekonomika dokáže vytvořit. Je to negativní signál,“ říká ekonom Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady.
Chceme hodovat na dluh. Co bude dál, je nám jedno, říká ekonom Mojmír Hampl
Money
Osobní poradce mezi mladými ztrácí pozici
Dobře je to vidět na pojištění. V našem kontinuálním průzkumu využívalo ještě v říjnu loňského roku při sjednání nebo změně pojištění osobního poradce 27 procent lidí do 26 let. Letos v srpnu je to už jen 20 procent. Nejde přitom o jednorázový výkyv. V lednu podíl činil 22,8 procenta, v dubnu 21,1 procenta a v červnu klesl na 17,8 procenta.
Současně 41 procent mladých dnes při sjednání nebo změně pojištění volí přímou cestu přes pojišťovnu a dalších 30 procent využívá online srovnávače. Data tak naznačují širší změnu: mladí lidé chtějí mít nad svými finančními rozhodnutími stále větší kontrolu.
Podobný posun ukazují i nezávislá data. Podle Českého statistického úřadu si v roce 2025 sjednalo neživotní pojištění online 13,3 procenta Čechů ve věku 16 až 24 let, zatímco v roce 2020 to byla přibližně 4 procenta. Za pět let se tedy jejich podíl více než ztrojnásobil. A mladí Češi mají pro přesun finančních služeb do digitálního prostředí velmi dobré předpoklady. Alespoň základní digitální dovednosti mělo podle Eurostatu v roce 2025 více než 91 procent lidí ve věku 16 až 24 let v Česku.
Motoristé vstupovali do vlády jako samozvaní rozpočtoví dozorci. Andreje Babiše prý nenechají bezuzdně utrácet, ochrání pravicové principy a pohlídají veřejné finance. Ve středu svou hlídku završili, když Babišovi odemkli trezor, podali mu klíče a omezili čas na otázky poslanců.
Michal Nosek: Motoristé měli Babiše hlídat. Místo toho mu otevřeli trezor
Politika
Výhodnost nestačí. Produkt musí být srozumitelný
Právě tady leží jedna z hlavních výzev snahy přimět mladé lidi spořit na stáří. Člověk kolem dvaceti nebo pětadvaceti let má důchod vzdálený několik desetiletí. Současně řeší první pravidelný příjem, bydlení, vytváření finanční rezervy nebo další cíle, které jsou z jeho pohledu podstatně bližší. Chceme-li ho přesvědčit, aby část peněz pravidelně odkládal na velmi vzdálenou budoucnost, nestačí jen nabídnout atraktivnější státní podporu.
Musí zároveň jednoduše rozumět tomu, co mu produkt přinese, co se s jeho penězi děje a za jakých podmínek s nimi může nakládat. A měl by být schopen tyto informace získat způsobem, který odpovídá tomu, jak je dnes zvyklý finanční služby používat.
Neznamená to, že mladí lidé nepotřebují odborné informace. Právě naopak. S tím, jak ubývá role osobního prostředníka, roste význam toho, aby byly informace dostupné, přehledné a srozumitelné přímo tam, kde se člověk rozhoduje.
Naše zkušenost z pojištění ukazuje, že digitální zákazník nechce, aby někdo rozhodoval za něj. Zároveň ale musí mít k dispozici dostatek srozumitelných informací, aby se dokázal rozhodnout správně. Klíčové je, aby rychle pochopil rozdíly mezi jednotlivými možnostmi a věděl, které z nich jsou pro něj skutečně podstatné.
Právě proto je důležité, že schválený návrh nepracuje pouze s vyšší státní podporou, ale také s větší flexibilitou. Lidé do 36 let by například po nejméně deseti letech spoření mohli jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení, aniž by museli penzijní spoření ukončit. Pro mladého člověka může být představa, že peníze odloží na několik desetiletí bez možnosti s nimi pracovat, významnou psychologickou bariérou. Pocit, že nad svými úsporami neztrácí veškerou kontrolu, může být při rozhodování stejně důležitý jako samotná výše příspěvku.
Podstatnější než úspěch jednoho konkrétního finančního produktu je ale něco jiného. Stát se snaží vytvořit návyk, aby lidé začali o dlouhodobém finančním zabezpečení přemýšlet už s prvními pravidelnými příjmy, a ne až ve středním věku.
Vyšší státní příspěvek k tomu může dát dobrý první impuls. Dlouhodobý návyk ale sám nevytvoří. Pokud má změna skutečně oslovit dnešní dvacátníky, musí vedle finanční výhodnosti nabídnout také jednoduchost, srozumitelnost a dostatečný pocit kontroly nad vlastními penězi. Stát totiž oslovuje generaci, u níž vidíme stále větší důraz na samostatné finanční rozhodování. Pokud ji chce ke spoření přivést, musí tomu odpovídat i způsob, jakým jí produkt vysvětlí a nabídne.
Autorem je Karel Šultes, ředitel produktu a datové analýzy skupiny Klik.cz
