Během pandemie obliba soukromých letů vzrostla, lidé se dostali do míst, kam by je běžné linky nedopravily, navíc se vyhnuli frontám a potenciální nákaze. Podle Martina Feče z brokerské společnosti Charter Advisory, která lety s private jety zprostředkovává, se tak cílová skupina této formy přepravy rozrůstá. „Už to není jen svět vlastníků firem, ale nově třeba i manažerů z korporátu,“ tvrdí.
Vít Soural, syn miliardáře a majitele developerské společnosti Trigema Marcela Sourala, vede startup Flat Zone. Ten pod hlavičkou Trigemy sbírá a analyzuje data z českého a slovenského realitního trhu. A chystá se proniknout i do dalších evropských zemí, ve hře je Polsko. „Slováci mají sice o něco efektivnější stavební řízení než my Češi, ale ne o moc. Mnohem zajímavější je v tomto ohledu i co do objemu polský trh,“ říká Vít Soural.
Islandské aerolinky Play jsou startupem, který má za sebou první rok činnosti, stále rozšiřuje flotilu i počet destinací, kam létá. V květnu to bude i Praha. Češi se tak na Island dostanou za méně než pět tisíc korun a s přestupem v Reykjavíku mohou za méně než 10 tisíc letět do USA. „Nízké ceny jsou naším mottem, takže toto nejsou jen časově omezené zaváděcí ceny,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz CEO aerolinek Birgir Jónsson.
Pekárna Adélka je fenomén. V Pelhřimově funguje už od roku 1990. Obrat čtvrt miliardy korun, tři sta zaměstnanců. Je to rodinná firma, kterou dlouhé roky vede syn zakladatele Roman Teisler. Podnik má vlastní mlýn, vyrábí a prodává víc než tisíc produktů. Chleba, sladké pečivo, rohlíky. Je lokálním lídrem. Jak vlastně funguje pekárenský byznys? Zdraží dramaticky chleba, jak se o tom nyní píše?
Česká národní banka ani vláda v aktuální situaci nemohou plně kontrolovat tuzemskou inflaci. Na jejím růstu se stále výrazněji podepisuje válka na Ukrajině, jejíž případné dlouhé trvání může vést i k recesi, domnívá se bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal, který v současnosti vyučuje na Anglo-American University a ČVUT. „Pokud válka skončí brzy, vrchol inflace zažijeme již v létě a pak začne klesat. Pokud ne, budeme tu mít vyšší inflaci třeba i rok,“ domnívá se ekonom.
Hlavním problémem českého stavebnictví není nedostatek ukrajinských dělníků. Je jím extrémní zdražení surovin a energií. Ceny materiálů se už nikdy nevrátí na původní úroveň, říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. O stavební zákon se ještě povede bitva, ministr Ivan Bartoš podle něj svými změnami spíše vytváří nejistotu a zmatek.
Inkasní agentury řeší nesplácené pohledávky až tak s půlročním zpožděním od chvíle, kdy člověk přestane platit, vysvětluje šéfka české a slovenské pobočky pohledávkové společnosti Kruk Jaroslava Palendalová. Negativní efekty se podle ní sčítají. Ale během pandemie se i dlužníci rozplatili, dodává.
Ještě před rokem byl Jaroslav Míl vládním zmocněncem pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Ale prý proto, že nechtěl ke strategickému projektu pustit ruský Rosatom, tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ho z funkce odvolal, druhá verze byla, že nedostal bezpečnostní prověrku. Míl byl v minulosti i šéfem ČEZ. Je jedním z mála lidí, kteří rozumějí do detailu zákoutím energetické politiky. Současná válka Ruska na Ukrajině nás podle něj ještě těžce zasáhne, máme se připravit na špatné časy. Ale situace prý není bezvýchodná.
V energetice se pohybuje již 15 let. Je dlouhodobým odpůrcem spekulací na trzích s energiemi. V současnosti se Jan Palaščák věnuje budování skupiny Amper, v níž mimo jiné vyvíjí fintechové energetické start-upy CO2IN či Amper Meteo. V roli poradce je členem klimatické komise hlavního města Prahy, které se nyní potýká s problémy při nákupu energií. „Už je to téměř rok, co začaly dramaticky růst ceny plynu. Kdo neměl nakoupeno 90 až 100 procent budoucí spotřeby dopředu, má dneska velký problém,“ upozorňuje Palaščák.
Drahá nafta není takový problém, jak někteří dopravci tvrdí. Jejich demonstrace nechápu, říká Radim Jančura, majitel vlakového dopravce RegioJet a autobusů Student Agency. Podnikatel se podle něj musí se zdražením paliv umět vyrovnat. Drahá paliva podle něj naopak nahrávají veřejné dopravě.
Dva roky se šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová marně snažila varovat vládu, aby brzdila ve výdajích. Nová vláda začala šetřit. Ale přišla válka na Ukrajině. Zdražují energie, inflace dál poroste. Ekonomika zbrzdí. Kde brát? „Náklady související s ukrajinským konfliktem by se měly v první řadě pokrýt z vládní rozpočtové rezervy,“ říká nekompromisně Zamrazilová.
