Kolem ruské Kaliningradské oblasti se proletěl americký strategický bombardér B52, aby Rusům ukázal, kdo je na světě nejsilnější. Tento letoun je založený na technologiích ze čtyřicátých let. Spaluje tisíce galonů leteckého paliva. Pořád je ale dost hrozivý na to, aby jím nejsilnější stát světa mohl hrozit druhému nejsilnějšímu.
Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v únoru zvýšily oproti lednu o 22,5 procenta na 521,2 miliardy rublů (zhruba 153 miliard Kč). Ve srovnání s loňským únorem však byly nižší o 46,4 procenta. Vyplývá z údajů ruského ministerstva financí, píše agentura Reuters. V lednu příjmy činily 425,5 miliardy rublů, což byla jejich nejnižší měsíční úroveň od srpna 2020.
Ekonomické sankce Rusko „až tak moc nezabolely,“ říká exministr financí USA. Čína, Indie, ale třeba i Turecko na nich navíc slušně vydělávají, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rusko dnes nečekaně přestalo dodávat ropu severní větví ropovodu Družba, která surovinu přepravuje do Polska a pak dále do Německa. Polsko však od tohoto měsíce odebírá od Ruska pouze zlomek objemu ropy v porovnání ještě i se situací v lednu letošního roku, natožpak loni, či dokonce před válkou na Ukrajině.
Rusko přestalo dodávat ropu severní větví ropovodu Družba, která vede do Polska. Na twitteru o tom informoval šéf rafinerské společnosti PKN Orlen Daniel Obajtek. Podle něj to dodávky zákazníkům neovlivní, protože Polsko získávalo v poslední době z Ruska pouze desetinu své spotřeby surové ropy a dodávky nahradí z jiných zdrojů.
Rafinérská a petrochemická skupina Orlen Unipetrol v loňském roce více než pětinásobně zvýšila svůj čistý zisk na 17,9 miliardy korun. Meziročně je to nárůst o 14,7 miliardy korun. Výrazně také stouply tržby společnosti, meziročně o více než 36 procent na 209,5 miliardy korun. Podle společnosti se v hospodaření projevily mimo jiné investice z předchozích let. V loňském roce v nich pokračovala, když vynaložila 9,2 miliardy korun, uvedla společnost Orlen Unipetrol.
Česká ekonomika letos může dopadnout hůř než ta ruská. Ne, nejde o kremelskou propagandu. Je to závěr prognóz západních institucí a bank v čele s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), píše ekonom Lukáš Kovanda.
Nejpozoruhodnější evropskou odpovědí na ruskou agresi na Ukrajině nebyly jen dodávky zbraní a další pomoci za miliardy eur. Byla to také bezprecedentní rychlost, kdy Evropa během jediného roku téměř odstranila závislost na ruských fosilních palivech, píše agentura Bloomberg.
Zákazy a cenové stropy zaměřené na ruskou ropu mají podle Toril Bosoniové z Mezinárodní energetické agentury (IEA) „zamýšlený efekt“ navzdory tomu, že ruský ropný průmysl zvyšuje aktivitu a překvapivě se mu daří i v exportu.
Rusko navzdory sankcím zvyšuje svoji těžební aktivitu. Celková hloubka jeho ropných vrtů byla loni nejvyšší za uplynulé minimálně více než jedno desetiletí.
Rusko sníží příští měsíc těžbu ropy o 500 tisíc barelů denně, což je zhruba o pět procent. Oznámil to ruský vicepremiér Alexandr Novak. Snížení těžby přichází poté, co západní státy zavedly embarga a cenové stropy na ruskou ropu a ropné produkty v reakci na loňský útok ruských sil na Ukrajinu. Ceny ropy na světovém trhu na Novakovo prohlášení zareagovaly růstem.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst více
