Ruské technologické firmy v čele s největším ruského výrobce polovodičů firmou Mikron jsou cílem další vlny sankcí ze strany USA. Washington také chce snížit ceny pohonných hmot v zemi, a proto ze strategických zásob uvolní miliony barelů ropy, podle Bílého domu nejvíce v historii.
Ministrem průmyslu se na konci loňského roku stal muž, který do té doby vůbec nebyl účasten politického dění v Česku. Vůbec nikdo ho neznal. To by se snad ještě dalo pochopit. Občas se vynoří nová tvář, průbojný člověk, který svěžími myšlenkami oslní. To ovšem není případ Jozefa Síkely. O jeho myšlenkách nevíme nic.
Rusko kvůli sankcím a válce do konce příštího roku ztratí výsledek ekonomického růstu uplynulých patnácti let. Asijské velmoci si nebudou pálit prsty, protože Západ je pro ně větším partnerem, píše v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Dnešní dohoda EU a USA o dovozu zkapalněného plyn jen podtrhuje, jak dlouhá a strastiplná bude cesta Evropy k nezávislosti na ruských energiích.
Rusko by si prodejem plynu a ropy za bitcoiny nepomohlo, vždyť bitcoin za poslední dobu propadl podobně jako rubl. Moskva zmiňováním bitcoinu buď blufuje, nebo je zoufalá.
Německé vládní strany se shodly na dalších kompenzacích vysokých cen energií.
Ještě před rokem byl Jaroslav Míl vládním zmocněncem pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Ale prý proto, že nechtěl ke strategickému projektu pustit ruský Rosatom, tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ho z funkce odvolal, druhá verze byla, že nedostal bezpečnostní prověrku. Míl byl v minulosti i šéfem ČEZ. Je jedním z mála lidí, kteří rozumějí do detailu zákoutím energetické politiky. Současná válka Ruska na Ukrajině nás podle něj ještě těžce zasáhne, máme se připravit na špatné časy. Ale situace prý není bezvýchodná.
Šéf Koch Industries, firmy, která vyrostla na obchodu s ropou, Charles Koch dlouho bojoval proti omezování emisí a nejrůznějším programům v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí, stejně jako další členové jeho podnikatelské rodiny. Nyní jeho firma ve Spojených státech ve velkém investuje do baterií pro elektromobily.
Ceny ropy se dnes výrazně zvyšují, vzhůru je tlačí obavy z výpadku dodávek suroviny prostřednictvím ropovodu Caspian Pipeline Consortium (CPC). Cena severomořské ropy Brent kolem 15:30 středoevropského času vykazovala růst asi o čtyři procenta na 120,15 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si ve stejnou dobu připisovala 3,7 procenta zhruba na 113,30 dolaru za barel.
Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl, že Rusko bude za svůj plyn a ropu žádat od takzvaných nepřátelských států platbu v rublech. Země, které uplatňují sankce vůči Rusku, včetně zemí EU a Česka, tak budou muset za ropu i plyn platit místo v dolarech či eurech právě v ruské měně.
Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary. Platby se chystá podle vyjádření ruské hlavy státu inkasovat už pouze v rublech. Ruská měna v reakci na zprávu posílila.
