Ropu nám vypnulo Rusko, ne Ukrajina, připouští vůbec poprvé Slovensko
Slovensko nyní vůbec poprvé přiznává, že dodávky ropy mu zastavila sama ruská strana, nikoli ukrajinská, jak dosud Bratislava i Budapešť tvrdily. Ruský Lukoil podle slovenského Slovnaftu, jejž cituje agentura Bloomberg, zastavil dodávky z titulu zásahu vyšší moci, jímž míní prohloubení ukrajinských sankcí, platné od letošního července.
Kyjev však minulý týden pro Bloomberg uvedl, že Lukoil svoji ropu mohl posílat dále, neboť její přepravu přes Ukrajinu zajišťuje jeho švýcarská dceřiná firma Litasco, která sankcionována není. Ukrajinská legislativa přitom hledí na přepravce ropy jako na jejího vlastníka.
Podle Zsolta Hernádiho, šéfa maďarského petrochemického podniku MOL, pod jehož křídla Slovnaft patří, by navíc Lukoil mohl dodávat Maďarsku a Slovensku ropu přes Chorvatsko a tamní přístav Omišajl a následně ropovod Adria.
Když začátkem roku 2022 vytáhla ruská vojska na Ukrajinu a Západ uvalil tvrdé sankce, mělo to okamžitý efekt, prudce propadl rubl, burza, zahraniční obchod, s ruskými dluhopisy se přestalo obchodovat a centrální banka musela prudce zvýšit úrokové sazby. Panovalo přesvědčení, že Rusko zkrachuje. Uběhlo dva a půl roku a vše je jinak. Tedy ekonomicky. 
Rusové hýří, cestují a nakupují jako o život. Válečná ekonomika se přehřívá
Money
Musela by to však být ropa vytěžená Lukoilem mimo území Ruska, například v jeho vrtech v Iráku, protože ruskou námořně dodávanou ropu Chorvatsko dovážet nemůže, kvůli embargu EU. Nicméně taková operace by se Lukoilu a nakonec i Budapešti a Bratislavě prodražila.
Lukoil by svoji ropu původně určenou pro Maďarsko a Slovensko přesměroval tak, aby pokryla výpadky způsobené přesměrováním třeba právě jeho irácké ropy do Chorvatska a dále do Maďarska a na Slovensko. Což se prodraží.
Navíc, Chorvatsko by prakticky získalo monopol v tranzitním zajišťování dodávek ropy Maďarsku a Slovensku, což pro tyto země znamená další zdražení.
Tak to je gól. Vlastní? Zdá se, že Maďarům a Slovákům ve skutečnosti vypnula ropné kohoutky Moskva, a ne Kyjev. Premiéři Viktor Orbán s Robertem Ficem by si tak měli stěžovat nikoli v Kyjevě či v Bruselu, ale u ruského prezidenta Vladimira Putina v Kremlu.
Zvrat v ropné kauze. Maďarům a Slovákům zřejmě utáhla kohoutky Moskva, ne Kyjev
Názory
Palivová krize Slovákům ani Maďarům vskutku nehrozí
Nicméně, nejednalo by se o situaci úplně bezprecedentní. Ruská státní Rosněfť nyní skrze svoji dceru Rosneft Deutschland fakticky zajišťuje dodávky přes Polsko do Německa ropy z Kazachstánu, ačkoli Polsko i německá média neskrývají podezření, že ve skutečnosti jde o ropu ruskou. Německá vláda sice po invazi Ruska na Ukrajinu roku 2022 zvažovala vyvlastnění a zestátnění firmy Rosneft Deutschland, ta ale nakonec skončila jen v německém správcovství, což znamená, že její majetek zůstává ve vlastnictví Ruska.
Pokud tedy Rosněfť zajišťuje Německu dodávky tranzitem přes Polsko, a sice ropy z Kazachstánu, proč by Lukoil nemohl tranzitem přes Chorvatsko zajišťovat dodávky své irácké ropy do Maďarska a na Slovensko?
Palivová krize v Maďarsku a na Slovensku kvůli ukrajinským sankcím na Lukoil tedy nastat vskutku nemusí, a to dokonce ani tehdy ne, pokud si Budapešť a Bratislava „postaví hlavu“, že jinou ropu než tu od Lukoilu nechtějí. Jen se jim to zkrátka prodraží.
Právě proto záměrně zveličují hrozbu palivové krize u sebe doma a čekají, že Brusel a Kyjev pod tímto tlakem „cuknou“ a explicitně Lukoilu umožní vozit ropu potrubím přes Ukrajinu, jako to bylo běžné až do letošního června.
Sám zmíněný Hernádi upozorňuje, že Maďarsku a Slovensku palivová krize nehrozí a že za výhrůžkami takovou krizí stojí čistě politika Budapešti a Bratislavy. Ropa od Lukoilu je totiž pro Maďarsko a Slovensko díky slevě o zhruba pětinu levnější než ropa od jiných ruských dodavatelů, a ještě dramatičtěji levnější než ropa, která by mohla přitékat přes Chorvatsko.
Proč mají Češi letos v rámci EU tak mimořádně levné pohonné hmoty? Česko stále ve velkém nakupuje levnou ruskou ropu, na rozdíl i třeba od Polska či Rumunska.
Češi tankují levněji než řidiči ve většině zemí EU. Díky ruské ropě
Názory
Komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
