Ukrajinská tajná služba SBU společně s námořnictvem zasáhla námořními drony v Černém moři dva tankery takzvané ruské stínové flotily. Agentuře Reuters to řekl zdroj z SBU. Agentura AFP s odvoláním na zdroj ze stejné tajné služby uvedla, že Ukrajina stojí za útokem na dva ropné tankery Kairos a Virat, kterými v pátek v Černém moři otřásly výbuchy. Turecké ministerstvo dopravy uvedlo, že jednu z těchto dvou lodí v sobotu ráno zasáhlo bezposádkové námořní plavidlo.
Maďarský premiér Viktor dosáhl zásadního politického úspěchu. U amerického prezidenta Donalda Trumpa si v sobotu zajistil podle svých slov „časově neomezenou“ výjimku na nákup ruské ropy i zemního plynu. Z výjimky nejen z Trumpových říjnových sankcí na ruské energetické kolosy Rosněfť a Lukoil bude těžit také Slovensko. Už jen proto, že většinu ropy, kterou dováží, zajišťuje importem z Ruska právě maďarský petrochemický podnik MOL.
Ceny komodit se v letošním roce na světových trzích spíše zvyšují, drahé kovy od ledna do konce října zdražily o desítky procent. Výrazně stoupla i cena mědi a kávy. Naopak podstatně zlevnil zemní plyn, dále ropa, kakao či pomerančový džus. Komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku vykazuje asi devítiprocentní růst, vyplývá z burzovních statistik.
Ropovod Adria se stal předmětem politické hry mezi Washingtonem, Budapeští a Záhřebem. Orbán mezitím míří za Trumpem vyjednat výjimku pro ruskou ropu. A Čechům nezbývá než sledovat, zda bude dost nafty.
Slovensko a Maďarsko se ocitají v prekérní situaci. Americká administrativa chce, aby by se zbavily dovozu ruské ropy. Obě země jsou závislé na potrubním dovozu ropy z Ruska, avšak americký velvyslanec při NATO Matt Whitaker se dnes v rozhovoru pro Fox News nechal slyšet, že by měly přijít s plánem na odstřižení se od ní.
Spojené státy zesilují diplomatický tlak na Maďarsko, aby přestalo spoléhat na dodávky ropy a plynu z Ruska. Vysoce postavený americký diplomat odmítl argument Budapešti, že kvůli své vnitrozemské poloze nemá jinou možnost než využívat ruské suroviny.
Sankce americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil mohou mít katastrofální důsledky pro jejich podnikání v Evropě, zejména pak v případě Lukoilu, uvádí server Politico. Lukoil ovšem může být nucen prodat své podíly v zahraničních projektech i mimo Evropu, například v Egyptě či Iráku.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa schválila další těžbu ropy a zemního plynu v Arktické národní přírodní rezervaci (ANWR) na Aljašce, informoval server The Guardian, podle něhož tento krok Washingtonu vyvolal rozsáhlou kritiku ze strany organizací na ochranu životního prostředí.
Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.
Evropská unie zahrnula do 19. balíku protiruských sankcí i dvě čínské rafinerie a jednu obchodní firmu z Hongkongu, která je do obchodu s ruskou ropou zapojena. Ačkoliv to není poprvé, co se protiruské sankce zaměřují na firmy z čínského ropného sektoru, nejnovější restrikce mají ze sankcí, které zatím EU v tomto ohledu zavedla, ekonomicky největší dopad. Uvedla to dnes agentura Reuters.
Pražská burza oslabila 📉, index PX dnes zavřel se ztrátou 0,31 procenta na 2734,99 bodu. Dolů ho táhly především cenné papíry energetické společnosti ČEZ či Komerční banky, ztratila i pojišťovna VIG či nápojářská Kofola. Naopak se ziskem uzavřely dnešní obchodování Erste Bank, Moneta Money Bank, zbrojařská firma Colt CZ nebo plzeňské strojírny Doosan Škoda Power.
Snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko schvaluje 17 procent Američanů. Dnes to s odvoláním na průzkum společnosti Ipsos uvedla agentura Reuters. Většina republikánů i demokratů se staví proti použití vojenské síly k nabytí ostrova a více než polovina respondentů věří, že Trumpovy kroky mohou ohrozit NATO.
Číst více
Hotelový řetězec Swissôtel otevřel v Mariánských Lázních svůj první hotel v České republice. Nový hotel nabízí přes sto pokojů, 22 apartmá, restaurační provozy i wellness služby.
Číst více
Finanční ústav Bank of America ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil čistý zisk 💰 meziročně o 11,8 procenta na 7,6 miliardy dolarů (158,1 miliardy korun). Pomohl výrazný růst výnosů z obchodování díky zvýšené aktivitě klientů v souvislosti s vyšší rozkolísaností trhů, uvedla banka v tiskové zprávě. Bank of America je druhou největší bankou v USA podle objemu aktiv.
Obrat e-shopů 🛒 v Česku loni meziročně vzrostl 📈 o šest procent na 206 miliard korun. Vyplývá to z dat Asociace pro elektronickou komerci (APEK) a on-line srovnávače Heureka.
Číst více
Čínské úřady nařídily domácím firmám, aby přestaly používat software proti kybernetickým útokům vyrobený společnostmi z Izraele a Spojených států. S odkazem na dva zdroje obeznámené se situací to uvedla agentura Reuters. Jde podle nich asi o tucet výrobců, Peking rozhodnutí zdůvodňuje obavami o národní bezpečnost.
Do sporu o šéfa americké centrální banky (Fed) 💲 Jeroma Powella se vložil generální ředitel největší americké banky JPMorgan Chase & Co Jamie Dimon. V úterý řekl, že zpráva o zahájeném vyšetřování šéfa Fedu ho znepokojuje a naznačil, že v sázce je nezávislost centrální banky, informuje agentura Bloomberg. Prezident Donald Trump kritiku odmítl.
Americký konglomerát Saks Global, který se zaměřuje na prodej luxusního zboží, požádal o ochranu před věřiteli. Oznámil to v tiskové zprávě. Jde o jeden z největších bankrotů v maloobchodním sektoru od pandemie covidu-19.
Sněmovna obnovila dnes ráno jednání o vyslovení důvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO). Jako první obsadila řečniště předsedkyně pirátského klubu Olga Richterová, která zopakovala, že v lepším případě hrozí stagnace Česka a v horším zpětný chod. Následně mluvila o různých kauzách kolem politiků hnutí ANO.
Číst více
Holding CSG podnikatele Michala Strnada, který se zaměřuje hlavně na zbrojní průmysl, chce v nadcházejících týdnech vstoupit na burzu v Amsterodamu. Prostřednictvím společnosti CSG B.V. plánuje vydat akcie za 750 milionů eur (zhruba 18 miliard korun). Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy CSG. Peníze firma využije na další rozvoj.
Číst více
