Americký prezident Donald Trump chce podle všeho ukončit válku v Íránu do několika týdnů. Pro trhy je to dobrá zpráva. Akcie po sérii poklesů zareagovaly rychlým růstem. I přesto je třeba počítat s tím, že následky budeme v našich peněženkách pociťovat ještě nějakou dobu. Když už tím ale musíme procházet, využijme to jako příležitost.
Ceny ropy zahájily týden dalším růstem. Přispěla k tomu zpráva, že jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. Severomořská ropa Brent si kolem 08:15 středoevropského času připisovala přes dvě procenta a pohybovala se mírně nad 115 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o více než procento, dostala se tak nad 100 dolarů za barel.
Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. V pondělí o tom bude jednat vláda, na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních hráčů na trhu s pohonnými hmotami. Babiš to v neděli uvedl ve videu zveřejněném na síti X. Zastropování cen pohonných hmot v zahraničí nebo snížení spotřební daně se podle něj neosvědčily. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
První měsíc války v Íránu zajistil českému státu o zhruba 850 milionů korun vyšší inkaso daní z benzínu a nafty. Letos si může přijít na dalších extra 15 miliard.
Do konfliktu na Blízkém východě se nově zapojili jemenští povstalci Hútíové, kteří zahájili raketové útoky na Izrael. V oblasti Perského zálivu se tak fakticky otevírá druhá fronta války.
Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni.
Raketový růst cen benzinu a nafty přináší státní kase desítky milionů korun denně navíc díky vyššímu výběru DPH. Zároveň ale zdražování energií zvyšuje výdaje státu, takže celkový efekt pro rozpočet zůstává nejistý.
Washington uvažuje o výrazném posílení vojenské přítomnosti v regionu, zatímco konflikt s Íránem komplikuje dopravu ropy přes strategický Hormuzský průliv. Přesto americký prezident mluví o pokroku v mírových jednáních.
Prezident USA Donald Trump bere evidentně válku v Iránu a její dopady na lehkou váhu. Ekonomové čekají růst inflace, zpomalení hospodářství a problémy s energetikou i potravinami v řadě zemí – ale prezident si zavtipkoval.
Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.
Když se dnes mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, diskuse se obvykle omezuje na cenu ropy a benzinu. Skutečná „černá labuť“ globální ekonomiky ale nepáchne benzinem, nýbrž sírou. Bez ní si totiž nekoupíte nový telefon ani pračku, ledničku, troubu či televizi.
Společnosti Orlen Unipetrol a MOL ❌ odmítly jakékoliv pochybení při stanovování svých cen pohonných hmot. Jejich velkoobchodní ceny podle nich vycházejí ze situace na trhu. Vyplývá to z reakce obou firem na dnešní kritiku premiéra Andreje Babiše (ANO), který firmy vyzval ke zlevnění.
Izrael ☝️ vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu, informovala agentura AFP. Proíránské hnutí Hizballáh mezitím podle AFP oznámilo, že na jihu Libanonu u města Bint Džubajl se odehrávají přímé střety jeho bojovníků s izraelskou armádou.
Státem určená maximální cena nafty na pátek je 📉 nižší, než za jakou ji většina provozovatelů čerpacích stanic nakoupila. Tvrdí to Unie nezávislých petrolejářů. Pumpy podle ní nyní prodávají zásoby, které koupily dříve ještě za vysoké ceny. Čerpadláři tak podle unie budou muset současné zásoby prodávat pod cenou, případně přestat naftu prodávat či ignorovat cenové stropy. Ty podle petrolejářů výrazně poškozují tuzemský trh.
Cena takzvané fyzické ropy, tedy k okamžitému dodání, je v Evropě na rekordu. Cena severomořského typu Forties překročila 1️⃣4️⃣6️⃣ dolarů za barel, ukazují dnes data společnosti LSEG. Rekordní cena podle analytiků naznačuje, že trh nevěří v rychlé obnovení lodní dopravy klíčovým Hormuzským průlivem, uvedla agentura Reuters. Od cen fyzické ropy se odvíjejí také aktuální ceny benzinu a nafty.
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl v celoročním přepočtu o 0,5 procenta, růst tak 📉 zpomalil z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to z konečné zprávy, kterou dnes zveřejnilo americké ministerstvo práce. Americká ekonomika tak zpomalila výrazně více, než uváděl původní odhad.
Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo 6️⃣ nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou dnes zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
Maďarská vláda nabízela Íránu 🤝 pomoc krátce poté, co v důsledku izraelské operace předloni v září v Libanonu explodovaly tisíce pagerů patřících členům radikálního šíitského hnutí Hizballáh napojeného na Teherán. Napsal o tom list The Washington Post. Pozornost k Maďarsku se po tomto útoku obrátila kvůli tomu, že na explodujících pagerech bylo logo tchajwanské firmy, jejíž zástupci tvrdili, že zařízení na základě licenční smlouvy vyrobila maďarská společnost.
Stávající jaderné bloky v Dukovanech bude možné provozovat celkově až 80 let od jejich spuštění, tedy do let 2065 až 2067. Vyplývá to z analýzy energetické společnosti ČEZ, jejíž výsledky dnes představil novinářům ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO).
Rusko a Ukrajina si vyměnily těla zabitých vojáků, informoval server RBC s odvoláním na ruského poslance Šamsaila Saralijeva. Ukrajinská strana získala podle RBC pozůstatky 1️⃣0️⃣0️⃣0️⃣ vojáků, ruská strana těla 41 mrtvých vojáků.
Počet obětí války přesáhl v Íránu od zahájení americko-izraelských úderů 3️⃣0️⃣0️⃣0️⃣. Podle agentury Reuters to dnes médiím řekl šéf íránského orgánu forenzní medicíny.