Podobný vývoj u pohonných hmot, jaký dnes vidíme v souvislosti s válkou na Blízkém východě, bylo dosud možné sledovat pouze během ropných krizí v letech 1974 a 1980 a za finanční a hospodářské krize v letech 2008 a 2009.
Minulý týden byl pro finanční trhy klíčový. Výsledky zveřejňovaly největší technologické firmy, zasedal americký Fed a výrazně se řešil i vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory tomu se úroveň amerických akcií zásadně nezměnila – hlavní index S&P 500 zůstává nad hranicí 7100 bodů.
První elektrárna na světě umístěná na širém moři, která využívá rozdílu mezi teplotou hladiny a chladem mořských hlubin, prochází dokončovacími pracemi u Kanárských ostrovů. Ukazuje, že z přehlížené energetické technologie se v posledních letech díky vylepšeným technologiím stává zajímavý zdroj.
Dvě největší americké ropné společnosti, ExxonMobil a Chevron, v prvním čtvrtletí výrazně snížily zisky kvůli výpadkům dodávek způsobeným konfliktem s Íránem. Přesto jejich výsledky překonaly očekávání analytiků, a to navzdory prudkým výkyvům cen ropy a napětí na globálním energetickém trhu.
Evropa čelí nečekanému problému: zatímco kvůli válce s Íránem omezuje spotřebu paliv a snaží se předejít jejich nedostatku, ve skutečnosti nemá přesný přehled o tom, kolik energie má k dispozici.
Drahá nafta a drahá hnojiva zhoršují bilanci zemědělských podniků. Zhoršuje jim to možnost investovat do modernizace. Do cen potravin by se to však nemělo promítnout. Kilo chleba stojí padesát korun, cena pšenice z toho představuje asi tři koruny. "Kdyby někdy někdo říkal, že zemědělci zdražují chleba, tak to není možné," říká Jan Šimek, generální ředitel společnosti JTZE, která spadá pod skupinu J&T, obhospodařuje čtyřicet tisíc hektarů půdy a je tak po Agrofertu druhým největším tuzemským zemědělským podnikem.
Odchod Spojených arabských emirátů z kartelu OPEC na první pohled vypadá jako zpráva, která by mohla časem zlevnit ropu i pohonné hmoty v Česku. Jenže bezprostřední efekt je opačný: světová cena ropy roste a levnější benzin je v nedohlednu. Důvod? Emiráty sice chtějí těžit víc bez omezení diktovaných Saúdskou Arábií, ale klíčový exportní uzel – Hormuzský průliv – zůstává uzavřený.
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC může znamenat víc než oslabení ropného kartelu. Je to signál rozpadu starého energetického pořádku. Paradoxně i geopolitické vítězství Donalda Trumpa, který dlouhodobě tlačil na levnější energii, vyšší těžbu a oslabení moci producentů.
Spojené arabské emiráty k 1. květnu vystoupí z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupiny OPEC+. Překvapivé rozhodnutí, které Abú Zabí s partnery předem nekonzultovalo, může oslabit soudržnost kartelu i vliv Saúdské Arábie v době zvýšeného napětí na energetických trzích.
Slovensko posouvá spor s Bruselem do právní roviny. Minulý týden podalo žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do členských zemí. Potvrdilo to slovenské ministerstvo spravedlnosti. Stejný krok už dříve učinilo i Maďarsko.
Slovensko začalo přijímat ropu ropovodem Družba, napsala na sociální síti slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Dodávky suroviny uvedeným ropovodem přes Ukrajinu na Slovensko a do Maďarska byly přerušeny na konci ledna, podle Kyjeva kvůli ruskému útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Evropští lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu. Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici.
