Americký prezident Donald Trump vyzval země, které kvůli konfliktu na Blízkém východě přišly o přístup k leteckému palivu, aby si zajistily přepravu ropy přes Hormuzský průliv vlastními silami. Podle něj už Spojené státy nebudou pomáhat spojencům, kteří nepodpořili americké útoky na Írán. Jednou z takových zemí je podle Trumpa Británie, Francii pak vytkl nedostatečnou spolupráci.
Do konfliktu na Blízkém východě se nově zapojili jemenští povstalci Hútíové, kteří zahájili raketové útoky na Izrael. V oblasti Perského zálivu se tak fakticky otevírá druhá fronta války.
Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni.
Raketový růst cen benzinu a nafty přináší státní kase desítky milionů korun denně navíc díky vyššímu výběru DPH. Zároveň ale zdražování energií zvyšuje výdaje státu, takže celkový efekt pro rozpočet zůstává nejistý.
Washington uvažuje o výrazném posílení vojenské přítomnosti v regionu, zatímco konflikt s Íránem komplikuje dopravu ropy přes strategický Hormuzský průliv. Přesto americký prezident mluví o pokroku v mírových jednáních.
Prezident USA Donald Trump bere evidentně válku v Iránu a její dopady na lehkou váhu. Ekonomové čekají růst inflace, zpomalení hospodářství a problémy s energetikou i potravinami v řadě zemí – ale prezident si zavtipkoval.
Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.
Když se dnes mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, diskuse se obvykle omezuje na cenu ropy a benzinu. Skutečná „černá labuť“ globální ekonomiky ale nepáchne benzinem, nýbrž sírou. Bez ní si totiž nekoupíte nový telefon ani pračku, ledničku, troubu či televizi.
Evropská centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je riziko vyšší inflace kvůli válce na Blízkém východě. Podle Christine Lagardeové je banka připravena zasáhnout. Trhy očekávají první krok už v dubnu.
Ceny ropy výrazně klesají. Trhy reagují na zprávy o americkém plánu na ukončení války s Íránem. Naděje na příměří by mohla obnovit dodávky ropy z regionu. Nejistota ale zůstává.
Válka v Perském zálivu ještě neskončila a už má vítěze – Vladimira Putina. Ruské příjmy z ropy jsou na maximu od začátku invaze na Ukrajinu.
Výrobci potravinářských střívek Viscofan CZ loni klesl zisk o polovinu na 391,8 milionu korun 💰. Tržby z prodeje výrobků a služeb se snížily o 106 milionů na 6,263 miliardy korun. Firma se loni s Jihočeským krajem domluvila na opuštění areálu v centru města a příští rok začne budovat nový závod v areálu českobudějovického letiště za 1,25 miliardy korun. Se zahájením provozu počítá v polovině roku 2028, vyplývá z výroční zprávy společnosti.
