Obnovení dodávek ropy ropovodem Družba se opět odkládá. Ukrajina podle slovenského ministerstva hospodářství přepravu v nejbližších dnech nespustí. Bratislava i Budapešť Kyjev obviňují z průtahů. Slovensko kvůli výpadku vyhlásilo ropnou nouzi a sáhlo do státních zásob. Spor o dodávky se mezitím přenesl i na úroveň Evropské unie.
Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.
Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.
Minulý týden dal investorům jasně najevo, že rok 2026 nebude o poklidném „soft landingu“, ale spíš o sérii politických i tržních otřesů. Do centra pozornosti se vrátila celní agenda, z bankovního sektoru zazněla varování a znovu zesílilo i geopolitické napětí. Akciové trhy reagovaly zvýšenou volatilitou. Index S&P 500 sice zůstává v obchodním pásmu bez panických výprodejů, ale maxima kolem 7100 bodů jsou mu stále vzdálená.
Ani v den čtvrtého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu nelze říci, že by západní sankce snižovaly vývoz ruské ropy, konstatuje ve speciální studii vydané u příležitosti daného výročí finský institut CREA. V tomto smyslu tedy podle něj selhávají, když ve čtvrtém roce od začátku invaze setrvával objem vývozu ruské ropy šest procent nad úrovní před invazí.
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Budapešť uvolní 250 tisíc tun ropy ze strategických zásob kvůli přerušeným dodávkám ropovodem Družba. Největší část připadne skupině MOL. Zásoby musí stát doplnit do konce srpna.
Slovensko, stejně jako Maďarsko učinily kroky k zahájení nouzového čerpání ropy ze svých strategických rezerv. Obě země tak činí v reakci na snížení a posléze úplné zastavení dodávek ropy potrubím Družba. Tím surovina neteče už takřka tři týdny.
Ruská energetická infrastruktura je legitimním cílem ukrajinských útoků, protože Rusko používá energetické zdroje k financování války. Na síti X to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se od února 2022 brání ruské invazi.
Prozatímní obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Indií přinesla výraznou úlevu finančním trhům a posílila vyhlídky řady exportně orientovaných indických odvětví. Největšími vítězi jsou výrobci obuvi, oděvů a další pracně náročné sektory, zatímco tlak mohou pocítit rafinerské firmy a domácí producenti alkoholu.
Ropa od začátku roku přidává asi deset procent, přesto akcie těžařů reagují velmi rozdílně. Trh už nesází plošně na růst komodity. Rozhoduje schopnost generovat stabilní cash flow a vracet peníze akcionářům. Energetika se mění z jednoduché sázky na selektivní investiční disciplínu.
