Írán hájí svůj mírový návrh jako legitimní a velkorysý, Trump ho ale označil za zcela nepřijatelný. Spor se dál točí hlavně kolem íránského jaderného programu, sankcí, reparací a Hormuzského průlivu, který zůstává klíčovým bodem napětí i po dubnovém příměří.
Sedm zemí ze skupiny OPEC+ se podle očekávání dohodlo, že v červnu zvýší své kvóty na těžbu ropy o 188 tisíc barelů denně. Informovala o tom Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).
Zcela nečekaně je svého druhu vítězem války v Perském zálivu Saúdská Arábie. Alespoň tedy mezi zeměmi Zálivu.
Minulý týden byl pro finanční trhy klíčový. Výsledky zveřejňovaly největší technologické firmy, zasedal americký Fed a výrazně se řešil i vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory tomu se úroveň amerických akcií zásadně nezměnila – hlavní index S&P 500 zůstává nad hranicí 7100 bodů.
První elektrárna na světě umístěná na širém moři, která využívá rozdílu mezi teplotou hladiny a chladem mořských hlubin, prochází dokončovacími pracemi u Kanárských ostrovů. Ukazuje, že z přehlížené energetické technologie se v posledních letech díky vylepšeným technologiím stává zajímavý zdroj.
Dvě největší americké ropné společnosti, ExxonMobil a Chevron, v prvním čtvrtletí výrazně snížily zisky kvůli výpadkům dodávek způsobeným konfliktem s Íránem. Přesto jejich výsledky překonaly očekávání analytiků, a to navzdory prudkým výkyvům cen ropy a napětí na globálním energetickém trhu.
Evropa čelí nečekanému problému: zatímco kvůli válce s Íránem omezuje spotřebu paliv a snaží se předejít jejich nedostatku, ve skutečnosti nemá přesný přehled o tom, kolik energie má k dispozici.
Drahá nafta a drahá hnojiva zhoršují bilanci zemědělských podniků. Zhoršuje jim to možnost investovat do modernizace. Do cen potravin by se to však nemělo promítnout. Kilo chleba stojí padesát korun, cena pšenice z toho představuje asi tři koruny. "Kdyby někdy někdo říkal, že zemědělci zdražují chleba, tak to není možné," říká Jan Šimek, generální ředitel společnosti JTZE, která spadá pod skupinu J&T, obhospodařuje čtyřicet tisíc hektarů půdy a je tak po Agrofertu druhým největším tuzemským zemědělským podnikem.
Odchod Spojených arabských emirátů z kartelu OPEC na první pohled vypadá jako zpráva, která by mohla časem zlevnit ropu i pohonné hmoty v Česku. Jenže bezprostřední efekt je opačný: světová cena ropy roste a levnější benzin je v nedohlednu. Důvod? Emiráty sice chtějí těžit víc bez omezení diktovaných Saúdskou Arábií, ale klíčový exportní uzel – Hormuzský průliv – zůstává uzavřený.
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC může znamenat víc než oslabení ropného kartelu. Je to signál rozpadu starého energetického pořádku. Paradoxně i geopolitické vítězství Donalda Trumpa, který dlouhodobě tlačil na levnější energii, vyšší těžbu a oslabení moci producentů.
Spojené arabské emiráty k 1. květnu vystoupí z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupiny OPEC+. Překvapivé rozhodnutí, které Abú Zabí s partnery předem nekonzultovalo, může oslabit soudržnost kartelu i vliv Saúdské Arábie v době zvýšeného napětí na energetických trzích.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes těsně schválila ✅ rezoluci požadující ukončení vojenského tažení proti Íránu, píše agentura AP. Krok je podle ní už druhým takovým varováním pro prezidenta Donalda Trumpa v době, kdy se další vývoj konfliktu stává čím dál nejasnějším.
Velkoobchodní cena plynu 🔥 pro evropský trh se od únorového amerického útoku na Írán téměř zdvojnásobila. Ve středu vystoupala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku na 62 eur (asi 1500 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je o 94 procent více, než kde byla před začátkem konfliktu na Blízkém východě. Dnes cena plynu mírně klesá. Ztrácí přes jedno procento a pohybovala se kolem 61,80 eura za MWh.
