Ropa od konce února zdražila zhruba o čtvrtinu, evropská nafta dokonce o více než 70 procent. Šest zemí EU proto tlačí na návrat windfall tax pro ropné firmy. Argument je jednoduchý: kdo na energetické krizi mimořádně vydělává, měl by podle nich více přispět na zmírnění jejích dopadů.
Ropa zlevňuje, nafta v Česku zdražuje. Zatímco Brent v přepočtu na litr spadl zhruba o 2,50 koruny, česká nafta podle dat CCS podražila o více než korunu. Za růstem může být hojení marží po konci regulace i napjatý světový trh s naftou, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Spojené státy se rozhodly pokročit ve své snaze získat ropu z Grónska bez ohledu na mínění tamní vlády, Dánska, pod které ostrov patří, i dalších zemí. V posledních dnech tak americká společnost Greenland Energy přivezla a na grónském pobřeží vyložila soupravy pro zkušební vrty, ačkoli pro to neměla od grónské správy povolení, píše deník The Guardian.
Spojené státy, Írán a Omán se podle agentury Bloomberg blíží dohodě, která by mohla znovu zprůchodnit Hormuzský průliv pro obchodní lodě a ulevit energetickým trhům. Donald Trump tvrdí, že jasno může být do 48 hodin. Ve hře je šedesátidenní režim lodní dopravy bez poplatků, nové trasy tankerů a odminování klíčového koridoru.
Drahá ropa přinesla největším světovým těžařům mimořádné žně. BP, ExxonMobil a Chevron zvýšily zisky násobně, zatímco Saudi Aramco si polepšilo o 44 procent a za jediné čtvrtletí vydělalo téměř 33 miliard dolarů (téměř 700 miliard korun). Americký prezident Donald Trump už ropné firmy za nehorázné zisky kritizoval: „Na vysokých cenách paliv vydělávají příliš mnoho, nelíbí se mi to,“ řekl.
Britská BP výrazně překonala očekávání trhu. Ropný gigant ve druhém čtvrtletí vykázal zisk 5,7 miliardy dolarů, když ceny ropy a plynu táhne vzhůru konflikt mezi USA a Íránem a problémy v Hormuzském průlivu. Podle serveru CNBC tak BP navazuje na silné výsledky dalších ropných obrů, které kvůli vysokým ziskům kritizuje Donald Trump.
Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.
Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě už musely zavřít kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi, s níž se tento desetimilionový karibský ostrov potýká už řadu let. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda.
Evropské země pod tíhou drahoty obnovují regulace cen pohonných hmot či o nich uvažují. Stoupá tlak na Babišovu vládu, aby tak učinila též – nafta v ČR za poslední dva týdny zdražila o mimořádných více než sedm korun na litr.
Napětí na Blízkém východě přimělo Austrálii přehodnotit zabezpečení dodávek paliv. Země, která čtyři pětiny spotřeby pokrývá dovozem, zvažuje stavbu nové velkokapacitní rafinerie. První za více než 60 let.
Rusko, jeden z největších producentů ropy na světě, musí kvůli ukrajinským útokům na rafinerie dovážet benzin z Indie. Podle Financial Times má na sever Ruska dorazit tanker se 42 tisíci tunami paliva z rafinerie Vadinar, která zpracovává hlavně ruskou ropu. Palivová krize už podle odhadů zasáhla zhruba 50 milionů lidí a domácí rafinerské kapacity se propadly asi o 40 procent.
Německo poskytne Ukrajině zbrojní 💸💸💸 balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.
