Ceny bytů po poklesech v loňském roce začínají opět růst. Přestože ceny v Praze jsou víceméně stabilní, v Karlových Varech a v Ostravě ceny v prvním čtvrtletí vzrostly meziročně o více než devět procent. Mírný pokles zaznamenala pouze města Jihlava a Ústí nad Labem. Maximálních cen byty dosáhly téměř výhradně v prvním polovině roku 2022 a o proti těmto hodnotám kromě několik výjimek aktuální ceny bytů zaznamenaly pokles až o 21 procent. V současnosti jsou ceny srovnatelné s úrovněmi z konce roku 2021. Vyplývá to analýzy portálu Valuo.cz.
Loni se v České republice prodalo nejméně bytů a domů od roku 2015. Bytů se oproti roku 2022 prodalo o devět procent méně, domů o 17 procent. O 19 procent propadl také prodej chat a chalup. Vyplývá to z analýzy portálu Valuo, která zpracovává data katastru nemovitostí a veřejných inzercí. Nejžádanější dispozice bytů byly 2+1 a 2+kk, tvořily v průměru 44 procent všech prodejů. Průměrná velikost prodaného bytu v ČR loni byla 66 metrů čtverečních, tedy téměř stejně jako v předešlých čtyřech letech.
Majitelé pozemků s novým stavebním povolením, zpevněnou plochou či vlastníci samostatných garáží by měli zbystřit a stejně tak i provozovatelé Airbnb. Novinky u daně z nemovitosti se totiž od roku 2024 týkají také většiny z nich. Spolu s nimi musí daňové přiznání do 31. ledna 2024 podat i ti, kdo cokoliv u svého pozemku či stavby změnili. Ostatní vlastníci přiznání podávat nemusí, stát jim výši nově vyměřené daně pošle sám. Zaplatit ji musí do 31. května 2024, upozorňuje v rozhovoru pro newstream.cz Jan Kotala, daňový poradce a šéf EKP Advisory.
Realitní trh čelil v poslední době několika výzvám, které ovlivnily jeho vývoj. Byly to především na naše poměry neobvykle vysoké úrokové sazby spojené s bohužel rekordním vývojem inflace. K tomu přidejme dlouhodobě šílenou situaci s komplikovaností a délkou povolovacích procesů a dostaneme nepříjemný koktejl, ve kterém se mísí nejistota se zhoršující se dostupností vlastnického bydlení.
Snížení daně z přidané hodnoty u stavebních prací z 15 na 12 procent nebude mít výrazný vliv na cenu a odbyt stavebnin. Klíčový pro vývoj cen bude hlavně cena energií. Vyšší poptávka by mohla nastat ve druhé polovině roku, kdy by měly klesnout úrokové sazby u spotřebitelských a hypotečních úvěrů i inflace. Cena stavebních materiálů by v letošním roce měla spíše stagnovat, výkyvy cen by mohly v průběhu roku nastat maximálně v jednotkách procent a lišit se budou podle typu materiálu. Tvrdí to oslovení prodejci stavebnin. Kapacity obchodů jsou podle nich naplněné, trh by proto neměla ani nijak omezit pozastavená výroba ze strany některých českých cihlářů a ocelářů.
Vysoké úrokové sazby úvěrů na bydlení, stále drahé nemovitosti, a tedy i horší koupěschopnost nakonec vedla v roce 2023 k utlumení trhu. Na něm navíc nyní vládnou hlavně kupující. Tak by se v kostce dal podle odborníků na nemovitosti shrnout realitní rok 2023 v Česku. Na koupi nemovitosti je i přesto teď podle nich ideální doba a nemělo by se s ní otálet. Rok 2024 totiž určitě nebude podle expertů ve znamení levných hypoték a všude dostupných skvělých a levných nemovitostí. Čeká se naopak růst cen nemovitostí i změna chování různých hráčů na rezidenčním trhu. Optimismus je tedy nutné brzdit.
Ceny starších bytů budou v příštím roce pravděpodobně stagnovat nebo mírně růst v řádech jednotek procent. Očekává se tak podobný vývoj jako ve druhé polovině letošního roku. Objem poskytnutých hypoték by měl mírně vzrůst, průměrné sazby by ale neměly klesnout pod čtyři procenta. Byty tak pro většinu lidí zůstanou hůře dostupné a poroste stále nedobrovolný zájem o nájemné bydlení. Ceny za pronájmy by proto v roce 2024 klesat neměly. Vyplývá to z predikcí odborníků z oblasti realit a bankovních úvěrů.
Od roku 2012 působil Martin Mucha na newyorském nemovitostním trhu, zejména na Manhattanu. A to ve velmi prestižním postavení. „Měl jsem na starosti nákup a prodej velkých budov, mrakodrapů. Některé projekty byly také ve Washingtonu D.C. Měli jsme pod správou několik miliard dolarů, a k tomu deset až patnáct tisíc bytů,“ říká muž, který nyní stojí u zrodu úplně nové platformy pro obchodování s nemovitostmi v Česku.
Oživení českého realitního trhu lze očekávat v druhé polovině příštího roku. Záviset ale bude hlavně na snižování úrokových sazeb. Z vyjádření odborníků vyplývá, že lze očekávat meziroční zvýšení investic do nemovitostí do 15 procent. Nejvíce by se mohlo dařit odvětví maloobchodních a rezidenčních nemovitostí. Naopak pokles zájmu bude zřejmě na trhu s průmyslovými nemovitostmi a také kancelářemi, které se v Česku nyní dostavují.
Rok 2022 byl pro řadu nemovitostních fondů působících v České republice velmi úspěšný. Některým dokonce přinesl historicky nejvyšší zhodnocení. V průměru byl čistý výnos pro investory 8,5 procenta. Nemovitostnímu fondu od Creditas se vloni podařilo pro investory zajistit výnos téměř dvanáctiprocentní, tedy v čele žebříčku retailových nemovitostních fondů. Letos ale taková čísla asi žádnému fondu ani zdaleka nehrozí. S Petrem Škochem, šéfem loňské jedničky jsme se proto bavili o současném trhu a jeho dalším směrování.
Polsko bude čerpat prostředky na modernizaci a posílení své armády z unijního programu SAFE navzdory tomu, že prezident Karol Nawrocki vetoval zákon určující podmínky týkající se takové půjčky. Řekl to dnes premiér Donald Tusk.
Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil na 0,7 procenta z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou zveřejnili statistici tamního ministerstva práce. Ve srovnání s prvním odhadem zveřejněným v únoru je růst hrubého domácího produktu (HDP) poloviční.
Některé větší banky 🏦🏦🏦budou mít o nadcházejícím víkendu z technických důvodů odstávku služeb. Česká spořitelna provede v noci na sobotu 14. března plánovanou odstávku bankovních systémů, fungovat nebudou ani její bankomaty.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začal posuzovat odkup 50 procent mediální skupiny Mafra společností Tymeprax Pavla Tykače. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval na svých webových stránkách. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.
Íránský nový duchovní vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn a pravděpodobně znetvořen, uvedl na tiskovém briefingu Pentagonu americký ministr obrany Pete Hegseth. Zpravodajský web BBC píše, že žádné důkazy o tom, že by byl íránský duchovní vůdce znetvořen, nejsou k dispozici. Íránská státní televize nicméně již dříve Modžtabu Chameneího označila za zraněného ve válce.
Průměrná cena nafty ⛽ v ČR po zhruba 3,5 letech překročila hranici 41 korun. Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, se diesel ve čtvrtek prodával u tuzemských čerpacích stanic v průměru za 41,28 Kč za litr, za den zdražil o 39 haléřů. Růst ceny, který začal po únorovém zahájení války na Blízkém východě, tak proti předchozím dnům zpomalil. Mírnějším tempem, o 15 haléřů, zdražil za den i nejprodávanější benzin Natural 95. Nyní stojí v průměru 37,33 Kč za litr. Plyne to z dat CCS.
Srbsko připustilo, že si jako první v Evropě opatřilo čínské balistické rakety vzduch-země CM-400AKG. Píše to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení srbského prezidenta Aleksandara Vučiće.
Polský premiér Donald Tusk řekl, že i přes veto prezidenta bude Polsko financovat zbrojení z půjčky EU. Polsko může z evropského programu SAFE získat půjčky v hodnotě 43,7 miliardy eur (přes bilion korun).
Průmyslová výroba v zemích Evropské unie se v lednu ve srovnání s předchozím měsícem snížila 📉 o 1,6 procenta. Pokles tak zrychlil z prosincového tempa 0,1 procenta. V samotné eurozóně se výroba snížila o 1,5 procenta, v prosinci klesla o 0,6 procenta, uvedl Eurostat. V České republice se výroba v lednu propadla o 2,6 procenta, zatímco v prosinci o 1,1 procenta vzrostla.
Uvolňovat teď z jakéhokoli důvodu protiruské sankce je chybou. V reakci na rozhodnutí Spojených států, které povolily zemím na 30 dní nakupovat ruskou ropu, to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Americký krok kritizovala také německá ministryně hospodářství Katherina Reichová, podle níž to jen naplní válečnou kasu ruského prezidenta Vladimira Putina.
