Obavy z krize na švédském realitním trhu jsou přehnané. Hodnota tamních nemovitostí sice kvůli vysokým úrokovým sazbám padá, podle manažerů největších institucionálních investorů v zemi však nejde o systemický problém způsobený nějakou chybou, ale jen reakcí na externí stimuly v podobě vysokých úrokových sazeb a obavy z toho, že developeři ve snaze sehnat likviditu vychrlí na trh velké části svých majetků.
Stále výraznějším hráčem na poli pražského coworkingu se v poslední době stává i společnost Passerinvest Group. Prostory pro sdílené kanceláře buduje postupně, a to ve své domovské lokalitě na pražské Brumlovce. Koncem května by zde měla mít přes 10 tisíc metrů čtverečních sdílených kanceláří. Do dalších lokalit vyjma svých budov se prý ale zatím určitě nechystá. Už teď byly investice do nových Fleksi kanceláří podle majitele společnosti Radima Passera enormní.
Čeští developeři se ani v nedávných dobách hojnosti nepouštěli do masivní výstavby, což je dnes ušetřilo řady problémů. „Největší stavitelé bytů byli opatrní a jejich zásoba nových volných bytů není vysoká,“ říká Boris Tomčiak ze společnosti Finlord. „I to je důvod, proč ceny novostaveb rostou,“ dodává. Podle Tomčiaka se díky rostoucím příjmům domácností brzy obnoví zájem o nemovitosti. Vysokým úrokům hypoték navzdory.
Pokud budeme počítat cenu průměrného, spíš menšího nového bytu v Praze sedm nebo osm milionů korun, tak potřebujete na jeho pořízení milion a půl vlastních peněz. A měsíční splátka bude kolem padesáti tisíc korun, říká Jan Sadil, bývalý člen představenstva ČSOB, který se hypotékám věnoval téměř celý profesní život. Třináct let řídil Hypoteční banku, letos v únoru ovšem „převlékl dres“ a nyní řídí developerskou společnost JRD. Čísla kolem hypoték však pořád v hlavě má.
Rok 1995 byl začátkem hypotečního byznysu v Česku. „Poskytly se první hypotéky, dolaďovala se legislativa,“ říká v podcastu Realitní Club Jan Sadil, který u tohoto začátku nejen stál. On ho tvořil. I když okolnosti vzniku českého hypotečního trhu působí po téměř třiceti letech možná až poněkud komicky.
Bytovou situaci plánuje změnit nebo ji aktuálně mění více než polovina Čechů, nejčastěji chtějí koupit nemovitost či rekonstruovat své stávající bydlení. Oproti loňskému roku ale zájem o změnu bydlení klesl o šest procentních bodů a zároveň přibylo těch, kteří zcela vylučují změnu bytové situace, a to ze 17 na 21 procent. Důvodem je přetrvávající náročná ekonomická situace. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro firmu Wienerberger.
Nový program na podporu nájemního bydlení spouští Státní fond podpory investic (SFPI). Na dotacích a úvěrech by z něj měl rozdělit 800 milionů korun. Vzniknout by mohlo kolem 300 nájemních bytů, a to hlavně obecních.
Český trh komerčních nemovitostí za poslední rok výrazně zpomaluje. Tak jako ostatně řada dalších trhů po celém světě. Týdeník The Economist dokonce píše o americkém komerčním realitním trhu jako o místu “pekelné bouře”, kde se schyluje k velkému požáru, pokud už rovnou nehoří. Tuzemští experti to v Česku zatím tak špatně nevidí. Svůj díl na tom nepochybně mají prodeje, které se točí jen kolem „nekancelářských“ prostor. Investiční aktivita by tak měla prý vzrůst už letos, v druhé polovině roku.
Podstatou luxusu je pro mě kvalitní prostor, a ten se dá ovlivnit architektonickými prostředky, proporcemi, světlem, barevností, vnesenou náladou, pečlivostí provedení… A až na posledním místě drahými materiály a komponenty, říká architekt Josef Pleskot, který by se nyní s novým prezidentem republiky měl podílet na rozvoji areálu Pražského hradu. Exkluzivně se o své myšlenky podělil s newstream.cz, rozhovor s guru české architektury přinášíme v novém čísle prestižního magazínu Realitní Club, který právě vydáváme.
Tolik očekávané jarní oživení realitního trhu nastává. Čechům se vrací chuť nakupovat. „Kupující má teď více možností jednat o ceně. Rok zpátky na to všichni spěchali, aby koupi stihli s dobrými podmínkami hypoték, nejenom s výhodnými úroky, ale i podmínkami pro jejich uzavření,“ říká Hendrik Mayer, šéf European Housing Services.
Co bylo před pár měsíci nemyslitelné, stává se nyní realitou. Největší český developer Dušan Kunovský zlevňuje nové byty v projektu Harfa. Pozor, nezlevňují staré byty na okrajích měst nebo neúsporné domy z první republiky, jak se to děje poslední rok. Zlevňují byty ze zcela nového, ještě nepostaveného projektu.
Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho dnes delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Výsledek večer oznámila šéfka volební komise Jana Hnyková. Středula měl dva protikandidáty, uspěl hned v prvním kole volby. V čele největší odborové centrály zůstává pro čtvrté čtyřleté období.
Sušice na Klatovsku koupí za 250 milionů korun téměř 17 nevyužitých hektarů areálu bývalé firmy Solo. Po třech letech se dohodla s brněnským majitelem plochy dřívější sirkárny, akciovou společností N166. Dohodli se, že jedenáctitisícové město uhradí každý rok splátku 50 milionů korun, první letos v prosinci.
Americký internetový gigant Google hodlá investovat až 40 miliard dolarů (přes 830 miliard korun) do firmy Anthropic zaměřené na umělou inteligenci (AI). Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Dodala, že investice prohloubí spolupráci mezi oběma podniky, které jsou v oblasti AI zároveň partnery i konkurenty.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států pracuje na zavedení výkonu federálního trestu smrti s pomocí popravčí čety, tedy zastřelením. Úřad plánuje představit i další změny. Chce například opět přijmout protokol o smrticích injekcích z prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa.
Pražská burza tento týden po třech růstových týdnech oslabila. Index PX klesl o 3,7 procenta na 2599,65 bodu. Nejvýraznější pokles zaznamenaly akcie Erste, naopak nejsilněji rostl Gevorkyan. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Předchozí týden index PX vzrostl o 1,8 procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin by se mohl zúčastnit prosincového summitu G20 na Floridě. Dnes to podle agentury Interfax uvedl Kreml, který tak reagoval na dřívější zprávu listu The Washington Post a dalších médií, že americký prezident Donald Trump chce svůj ruský protějšek na setkání největších ekonomik světa do Miami pozvat.
Sněmovna dnes podle očekávání přehlasovala Senát a stvrdila vládou předložený zákon o regulaci cen pohonných hmot. Zákon umožní, aby do budoucna mohla ceny benzinu a nafty regulovat vláda svým nařízením. Už by o nich nerozhodovalo ministerstvo financí cenovými výměry. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky.
Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku zvýší o 82 haléřů na 42,86 Kč za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než dnes. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou.
Novým předsedou KDU-ČSL dnes delegáti ostravského sjezdu zvolili jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Byl jediným kandidátem, který se o nejvyšší stranickou funkci ucházel. Ve volbě ho podpořilo 233 z 266 delegátů, kteří se účastnili hlasování.
Čína zařadila na svůj exportní sankční seznam sedm subjektů z Evropské unie, včetně českých zbrojařských společností Excalibur a Omnipol, české pobočky americké společnosti SpaceKnow a Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ). Oznámilo to dnes podle agentury AFP čínské ministerstvo obchodu. Zařazení na seznam znamená, že čínské exportní firmy nesmí zmíněným společnostem dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům.