Od 15. října 2025 mohou stávající nefixovaní i nově příchozí zákazníci Pražské plynárenské využít nové zvýhodněné fixované cenové produkty, a to jak na zemní plyn, tak i na elektřinu. Mohou si vybrat fixaci na jeden, dva nebo tři roky.
Češi postupně přestávají šetřit při spotřebě plynu. Vliv na to má zastropování cen energií. Na Twitteru to v pondělí uvedl předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský. Velký vliv počasí na úsporách potvrdilo také innogy, zvrat v chování zákazníků však dosud nezaznamenalo.
Pražská plynárenská od 1. května sníží své prodejní ceny zemního plynu a elektřiny pod vládou stanovený limit. Zlevnění bude platit pro základní tarify i roční smlouvy s fixací. Vyplývá to z webových stránek společnosti. Jako první na to upozornil Ekonomický deník. Ceny pod vládním maximem už začali v reakci na klesající ceny energií na trhu snižovat i další dodavatelé.
Fixovat, nebo nefixovat? Budou ceny plynu klesat i nadále? „Pokud se nám podaří, že na konci topné sezóny budou zásobníky plné z 50 procent či více, což já považuji za optimální, pak by mohlo jít o velmi silný stimul, aby velkoobchodní ceny plynu ještě o něco poklesly,“ říká v rozhovoru pro Newstream energetický expert Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Energetická společnost Pražská plynárenská zvýší od začátku příštího roku ceny u svého základního tarifu Standard, a to v průměru o 11,2 procenta. Zákazníci tak budou platit zastropované ceny. U ostatních tarifů se ceny měnit nebudou. Informovala o tom Pražská plynárenská, která patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425 tisíc odběrných míst.
Byly jiné cesty, které vláda mohla zvolit k řešení energetické drahoty, a byly by efektivnější a levnější pro stát, říká bývalý šéf Pražské plynárenské, energetický odborník a zakladatel odborné skupiny Energie není luxusní zboží Pavel Janeček. Uvedl to v podcastu Nekorektní dvojka Marcely Fialkové.
Pražští radní schválili až dvoumiliardovou půjčku Pražské plynárenské. Důvodem podpory je výjimečná situace na trhu s plynem, kdy jeho ceny od loňska prudce rostou. Zajištění zásob plynu pro další zimní období tak bude pro podnik výrazně dražší.
Pražská plynárenská požádala Prahu o pomoc ve výši dvou miliard korun. Informaci serveru Seznam Zprávy ČTK potvrdil pražský radní Jan Chabr (TOP 09). Podle něj jde o pomoc s vyrovnáním peněžních toků, takzvaného cash flow. Ve hře je několik variant řešení včetně půjčky, řekl Chabr.
V energetice se pohybuje již 15 let. Je dlouhodobým odpůrcem spekulací na trzích s energiemi. V současnosti se Jan Palaščák věnuje budování skupiny Amper, v níž mimo jiné vyvíjí fintechové energetické start-upy CO2IN či Amper Meteo. V roli poradce je členem klimatické komise hlavního města Prahy, které se nyní potýká s problémy při nákupu energií. „Už je to téměř rok, co začaly dramaticky růst ceny plynu. Kdo neměl nakoupeno 90 až 100 procent budoucí spotřeby dopředu, má dneska velký problém,“ upozorňuje Palaščák.
Počet nových případů žloutenky A, s jejíž epidemií se Česko potýkalo v posledním roce, od února 📉 klesá, v srpnu jich bylo 70. Návrat dětí do škol může situaci zhoršit, uvedl na webu Státní zdravotní ústav (SZÚ). Loni lékaři zachytili 3255 nemocných, nejvíc od 80. let minulého století. Letos do konce srpna bylo nakažených 1483.
Za nynější zhoršení vztahů mezi Ruskem a Japonskem může podle ruského prezidenta 👴 Vladimira Putina zcela jednoznačně Tokio. Putin to podle agentury Kjódó prohlásil v kyrgyzském Biškeku, kde se účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Ostrou kritiku přitom před třemi týdny v Japonsku vyvolala Putinova cesta na sporné Kurilské ostrovy. Země si totiž nárokuje jižní část souostroví, které je celé pod ruskou správou.
Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou podle ministra zahraničí 👨 Petra Macinky alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Novinářům to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou.
Kvůli zřejmě úmyslně způsobenému zkratu na rozvodně v Bergheimu na západě Německa bylo ze sítě ❌ odpojeno pět bloků dvou elektráren v jejím okolí. Podle agentury DPA o tom dnes informovala energetická společnost RWE. Dodávky elektrické energie to neohrozilo, provozovatel sítě dokázal výpadek vykrýt.
Ceny ropy se dnes dál 📈 zvyšují. Pokračující vojenské údery mezi Spojenými státy a Íránem podle analytiků podkopávají naděje na rychlé řešení konfliktu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent krátce před 9:00 středoevropského letního času vykazovala zhruba jednoprocentní růst, dostala se tak nad 95 dolarů za barel.
Podle šéfky unijní diplomacie 👩 Kaji Kallasové má srpnový útok na letiště Lipsko/Halle všechny známky státem podporovaného terorismu. Kallasová to uvedla před dnešním jednáním unijních ministrů zahraničí v irském Wicklow. Německo na úterní tiskové konferenci oficiálně přisoudilo odpovědnost za útok Rusku.
Známý hongkongský prodemokratický aktivista 👨 Joshua Wong se dnes během soudního procesu přiznal ke spiknutí s cílem spolupracovat se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Informovala o tom agentura AP. Hrozí mu až doživotí.
Izraelští představitelé v Německu převzali poslední z šesti objednaných ponorek třídy Dolphin, která je nyní na cestě do Izraele. Oznámilo to v úterý izraelské ministerstvo obrany. Portál The Jerusalem Post napsal, že podle zahraničních médií jsou izraelské ponorky spolu s 🚀 raketovými nosiči a letouny součástí jaderné triády.
Při poslední úterní vlně amerických útoků na Írán zemřelo 1️⃣1️⃣ lidí, informovala dnes ráno agentura IRNA. Po zhruba měsíci relativního klidu se boje mezi Washingtonem a Teheránem znovu rozhořely. Írán v noci na dnešek pokračoval v odvetných útocích na americké základny v arabském regionu.
Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny 🤝 shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu 19 zemí za „neuvěřitelnou“, uvedla v noci na dnešek agentura AP.