Od 15. října 2025 mohou stávající nefixovaní i nově příchozí zákazníci Pražské plynárenské využít nové zvýhodněné fixované cenové produkty, a to jak na zemní plyn, tak i na elektřinu. Mohou si vybrat fixaci na jeden, dva nebo tři roky.
Češi postupně přestávají šetřit při spotřebě plynu. Vliv na to má zastropování cen energií. Na Twitteru to v pondělí uvedl předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský. Velký vliv počasí na úsporách potvrdilo také innogy, zvrat v chování zákazníků však dosud nezaznamenalo.
Pražská plynárenská od 1. května sníží své prodejní ceny zemního plynu a elektřiny pod vládou stanovený limit. Zlevnění bude platit pro základní tarify i roční smlouvy s fixací. Vyplývá to z webových stránek společnosti. Jako první na to upozornil Ekonomický deník. Ceny pod vládním maximem už začali v reakci na klesající ceny energií na trhu snižovat i další dodavatelé.
Fixovat, nebo nefixovat? Budou ceny plynu klesat i nadále? „Pokud se nám podaří, že na konci topné sezóny budou zásobníky plné z 50 procent či více, což já považuji za optimální, pak by mohlo jít o velmi silný stimul, aby velkoobchodní ceny plynu ještě o něco poklesly,“ říká v rozhovoru pro Newstream energetický expert Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Energetická společnost Pražská plynárenská zvýší od začátku příštího roku ceny u svého základního tarifu Standard, a to v průměru o 11,2 procenta. Zákazníci tak budou platit zastropované ceny. U ostatních tarifů se ceny měnit nebudou. Informovala o tom Pražská plynárenská, která patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425 tisíc odběrných míst.
Byly jiné cesty, které vláda mohla zvolit k řešení energetické drahoty, a byly by efektivnější a levnější pro stát, říká bývalý šéf Pražské plynárenské, energetický odborník a zakladatel odborné skupiny Energie není luxusní zboží Pavel Janeček. Uvedl to v podcastu Nekorektní dvojka Marcely Fialkové.
Pražští radní schválili až dvoumiliardovou půjčku Pražské plynárenské. Důvodem podpory je výjimečná situace na trhu s plynem, kdy jeho ceny od loňska prudce rostou. Zajištění zásob plynu pro další zimní období tak bude pro podnik výrazně dražší.
Pražská plynárenská požádala Prahu o pomoc ve výši dvou miliard korun. Informaci serveru Seznam Zprávy ČTK potvrdil pražský radní Jan Chabr (TOP 09). Podle něj jde o pomoc s vyrovnáním peněžních toků, takzvaného cash flow. Ve hře je několik variant řešení včetně půjčky, řekl Chabr.
V energetice se pohybuje již 15 let. Je dlouhodobým odpůrcem spekulací na trzích s energiemi. V současnosti se Jan Palaščák věnuje budování skupiny Amper, v níž mimo jiné vyvíjí fintechové energetické start-upy CO2IN či Amper Meteo. V roli poradce je členem klimatické komise hlavního města Prahy, které se nyní potýká s problémy při nákupu energií. „Už je to téměř rok, co začaly dramaticky růst ceny plynu. Kdo neměl nakoupeno 90 až 100 procent budoucí spotřeby dopředu, má dneska velký problém,“ upozorňuje Palaščák.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
Italské odbory dnes ráno zahájily rozsáhlou stávku proti vládě premiérky Giorgie Meloniové, informuje agentura DPA. Odbory se rozhodly svolat protest proti rozpočtovému zákonu, velkým investicím do armády a na podporu Palestiny.
Zástupci členských států EU se shodli na návrhu dvou nařízení, která jsou součástí obchodní dohody mezi EU a USA. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry.
Státní zemědělský intervenční fond je připravený pozastavit vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert, pokud se vlastník holdingu předseda hnutí ANO Andrej Babiš stane premiérem a nadále bude ve střetu zájmů. Uvedl to generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.