Loni Češi s plynem hodně šetřili, letos už to tolik neřeší, říká šéf Pražské plynárenské
Češi postupně přestávají šetřit při spotřebě plynu. Vliv na to má zastropování cen energií. Na Twitteru to v pondělí uvedl předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský. Velký vliv počasí na úsporách potvrdilo také innogy, zvrat v chování zákazníků však dosud nezaznamenalo.
Podle Pacovského má na úspory energií v novém roce největší vliv především příznivé počasí.
[[Twitter status: https://twitter.com/M_Pac_/status/1637758500058046464]]
Spotřeba plynu v Česku během celého loňského roku klesla meziročně o 20 procent. Češi podle Energetického a regulačního úřadu spotřebovali celkem 7,54 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo nejméně za posledních osm let. Při přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pak byla nejnižší minimálně od roku 2001, uvedl dále úřad. Podle expertů ke snížení spotřeby přispěly úspory zákazníků a také teplejší zima.
Loňská spotřeba plynu v Česku byla nejnižší za posledních osm let. Celkově ho Češi spotřebovali 7,544 miliardy metrů krychlových, což bylo meziročně o pětinu méně. Při přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pak byla nejnižší minimálně od roku 2001, uvedl Energetický regulační úřad (ERÚ). V loňském roce podle úřadu klesla rovněž spotřeba elektřiny, meziročně o 3,9 procenta.
Výzva šetřit zabrala. Češi loni spotřebovali nejméně plynu za osm let
Money
„Za leden a únor je v Praze vliv počasí na spotřebu plynu 90 procent a jen deset procent je vliv úspor zákazníků. Po zastropování cen prostě zákazníci přestávají šetřit. Cenové signály fungují lépe než osvětové kampaně,” napsal Pacovský. Jaká byla během obou měsíců celková spotřeba ve srovnání s loňskem neuvedl.
Mírná zima hraje klíčovou roli v úsporách ve spotřebě i podle největšího dodavatele plynu v Česku, společnosti innogy. Změnu v trendu úspor u zákazníků ale firma nezaznamenala. „Naopak sledujeme obrovský nárůst zájmu našich zákazníků o sledování vývoje spotřeby v naší aplikaci innosvět. Loni si naši zákazníci zadali do innosvěta přes milion odečtů a detailně tak sledovali vývoj spotřeby plynu a elektřiny. Na základě toho si také operativně sami v aplikaci upravovali zálohy,” uvedl mluvčí Pavel Grochál. Z dat innogy podle něj vyplývá, že úspory se nyní meziročně pohybují okolo 20 procent.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka mohl na některé spotřebitele zapůsobit i pokles velkoobchodních cen plynu na energetické burze. „V tomto roce došlo k zásadnímu poklesu ceny na burze, což některé odběratele vede k přesvědčení, že za plyn už neplatí tolik. V zásadě jsou však ceny pro odběratele stále vysoké a šetřit se stále vyplatí,” uvedl. Zlevňování na burze podle něj nemá okamžitý dopad na ceny pro odběratele.
Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala bylo zřejmé, že čím nižší a včasnější stropy budou nastaveny, tím nižší bude motivace k úsporám. „Proto jsem byl rád, že vláda ČR s nastavením stropů čekala a nastavila je spíše vysoko,” řekl. Podle Dohnala vyšší ceny donutily firmy k úsporným opatřením, což kvituje. Sám by nyní v kontextu klesajících cen energií na burze stropy zrušil a ponechal je v záloze jen pro případ nutnosti.
Vláda od začátku letošního roku stanovila cenový strop na energie. Spotřebitelé tak za megawatthodinu (MWh) elektřiny zaplatí maximálně 6000 korun s DPH, za MWh plynu 3000 korun. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce. Většina velkých dodavatelů však v posledních týdnech začala zlevňovat a nabízí tarify i s cenami pod vládním stropem.
Velkoobchodní cena elektřiny v posledních týdnech klesla ke 135 eurům (asi 3240 korun) za MWh bez DPH. U plynu v pondělí sestoupila pod 40 eur (asi 959 korun) za MWh. Loni v létě se ceny obou komodit pohybovaly i výrazně nad vládou stanoveným limitem. Hlavním důvodem aktuálního poklesu je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících a plné zásobníky plynu.
Tsunami a havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 zásadně změnily požadavky na bezpečnost atomových zdrojů i daleko za hranicemi Japonska. Brutální destrukce ukrajinské energetiky, kterou se Putinova armáda snažila zlomit odpor houževnatého protivníka, mění pohled na bezpečnost v rámci celého odvětví. Proměna energetiky, a to nejenom na Ukrajině, směřuje k vyšší odolnosti proti hrozbám reálných i hybridních válek. Zkušenosti z poslední ukrajinské zimy budou studovat bezpečnostní analytici i byznysmeni, kteří chtějí zachytit nejnovější trendy, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Lekce z ruské agrese. Potřebujeme odolnější energetiku i propojení trhů EU a Ukrajiny
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
