Loni Češi s plynem hodně šetřili, letos už to tolik neřeší, říká šéf Pražské plynárenské

Češi postupně přestávají šetřit při spotřebě plynu. Vliv na to má zastropování cen energií. Na Twitteru to v pondělí uvedl předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský. Velký vliv počasí na úsporách potvrdilo také innogy, zvrat v chování zákazníků však dosud nezaznamenalo.

Podle Pacovského má na úspory energií v novém roce největší vliv především příznivé počasí. 

[[Twitter status: https://twitter.com/M_Pac_/status/1637758500058046464]]

Spotřeba plynu v Česku během celého loňského roku klesla meziročně o 20 procent. Češi podle Energetického a regulačního úřadu spotřebovali celkem 7,54 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo nejméně za posledních osm let. Při přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pak byla nejnižší minimálně od roku 2001, uvedl dále úřad. Podle expertů ke snížení spotřeby přispěly úspory zákazníků a také teplejší zima.

Výzva šetřit zabrala. Češi loni spotřebovali nejméně plynu za osm let

Money

Loňská spotřeba plynu v Česku byla nejnižší za posledních osm let. Celkově ho Češi spotřebovali 7,544 miliardy metrů krychlových, což bylo meziročně o pětinu méně. Při přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pak byla nejnižší minimálně od roku 2001, uvedl Energetický regulační úřad (ERÚ). V loňském roce podle úřadu klesla rovněž spotřeba elektřiny, meziročně o 3,9 procenta.

ČTK

Přečíst článek

„Za leden a únor je v Praze vliv počasí na spotřebu plynu 90 procent a jen deset procent je vliv úspor zákazníků. Po zastropování cen prostě zákazníci přestávají šetřit. Cenové signály fungují lépe než osvětové kampaně,” napsal Pacovský. Jaká byla během obou měsíců celková spotřeba ve srovnání s loňskem neuvedl.

Mírná zima hraje klíčovou roli v úsporách ve spotřebě i podle největšího dodavatele plynu v Česku, společnosti innogy. Změnu v trendu úspor u zákazníků ale firma nezaznamenala. „Naopak sledujeme obrovský nárůst zájmu našich zákazníků o sledování vývoje spotřeby v naší aplikaci innosvět. Loni si naši zákazníci zadali do innosvěta přes milion odečtů a detailně tak sledovali vývoj spotřeby plynu a elektřiny. Na základě toho si také operativně sami v aplikaci upravovali zálohy,” uvedl mluvčí Pavel Grochál. Z dat innogy podle něj vyplývá, že úspory se nyní meziročně pohybují okolo 20 procent.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka mohl na některé spotřebitele zapůsobit i pokles velkoobchodních cen plynu na energetické burze. „V tomto roce došlo k zásadnímu poklesu ceny na burze, což některé odběratele vede k přesvědčení, že za plyn už neplatí tolik. V zásadě jsou však ceny pro odběratele stále vysoké a šetřit se stále vyplatí,” uvedl. Zlevňování na burze podle něj nemá okamžitý dopad na ceny pro odběratele.

Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala bylo zřejmé, že čím nižší a včasnější stropy budou nastaveny, tím nižší bude motivace k úsporám. „Proto jsem byl rád, že vláda ČR s nastavením stropů čekala a nastavila je spíše vysoko,” řekl. Podle Dohnala vyšší ceny donutily firmy k úsporným opatřením, což kvituje. Sám by nyní v kontextu klesajících cen energií na burze stropy zrušil a ponechal je v záloze jen pro případ nutnosti.

Vláda od začátku letošního roku stanovila cenový strop na energie. Spotřebitelé tak za megawatthodinu (MWh) elektřiny zaplatí maximálně 6000 korun s DPH, za MWh plynu 3000 korun. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce. Většina velkých dodavatelů však v posledních týdnech začala zlevňovat a nabízí tarify i s cenami pod vládním stropem.

Velkoobchodní cena elektřiny v posledních týdnech klesla ke 135 eurům (asi 3240 korun) za MWh bez DPH. U plynu v pondělí sestoupila pod 40 eur (asi 959 korun) za MWh. Loni v létě se ceny obou komodit pohybovaly i výrazně nad vládou stanoveným limitem. Hlavním důvodem aktuálního poklesu je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících a plné zásobníky plynu.

Lekce z ruské agrese. Potřebujeme odolnější energetiku i propojení trhů EU a Ukrajiny

Money

Tsunami a havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011 zásadně změnily požadavky na bezpečnost atomových zdrojů i daleko za hranicemi Japonska. Brutální destrukce ukrajinské energetiky, kterou se Putinova armáda snažila zlomit odpor houževnatého protivníka, mění pohled na bezpečnost v rámci celého odvětví. Proměna energetiky, a to nejenom na Ukrajině, směřuje k vyšší odolnosti proti hrozbám reálných i hybridních válek. Zkušenosti z poslední ukrajinské zimy budou studovat bezpečnostní analytici i byznysmeni, kteří chtějí zachytit nejnovější trendy, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.

Jan Žižka

Přečíst článek