Skládkování plní státní kasu. Slabá recyklace naopak prodražuje platby do Bruselu
Jedna z položek rozpočtových příjmů je sice svou výší málem přehlédnutelná, ale v čase výrazně roste. Jde o poplatky za ukládání odpadu. Naopak nám rostly platby do EU, do nichž patří i sankce za nízkou recyklaci. Tady už ale celkově jde o desítky miliard.
Celkové příjmy z daní, poplatků a odvodů, které doputovaly do státní kasy od počátku letošního roku do konce července, podle včera zveřejněného pokladního plnění státního rozpočtu ve srovnání se stejným obdobím loni vzrostly o 5,4 procenta, z toho daňové příjmy bez odvodů na sociální pojištění rostly o 1,1 procenta.
Jednotlivé typy daňových příjmů přitom stoupaly v rozmezí od 0,9 do 18,3 procenta (s výjimkou daně z neočekávaných zisků a odvodu z elektřiny ze slunečního záření, u níž nastal meziroční pokles). Tomuto trendu se zcela vymykají příjmy z poplatků za ukládání odpadu, které se meziročně zvýšily o 48,5 procenta.
Ve srovnání s jinými daňovými příjmy, jako je třeba daň z přidané hodnoty, na n íž se od začátku roku do července vybralo 245 miliard a plán na letošní rok činí 416 miliard, mají poplatky za ukládání odpadu samozřejmě zcela marginální váhu. Od začátku roku do konce července se na nich totiž vybralo pouhých 1,5 miliardy a letošní plán zní 2,6 miliardy. Do budoucna ale tyto příjmy porostou, přinejmenším proto, že se zvyšuje a zvyšovat bude sazba za ukládání odpadu na skládku.
Dnes připadá na sto lidí v produktivním věku (20–64 let) přibližně 32 seniorů starších 65 let, do roku 2050 tento počet vzroste na 50 až 60 seniorů na sto pracujících. Nikoho zodpovědného to nemůže nechat v klidu. Neřešení penzí v této situaci zavání státním bankrotem a každá normální vláda by to řešila.
Ekonomický diář Pavla Párala: Vláda se snaží přiblížit penzijní armagedon
Názory
Za růstem stojí změna sazeb
Důvodem významného růstu výběru poplatků za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky je především nový odpadový zákon. Jeho cílem je ekonomicky znevýhodnit skládkování a motivovat obce i firmy k recyklaci odpadů.
Poplatky se zvyšují a zvyšovat budou podle přesně stanoveného harmonogramu, který je obsažen v příloze zákona o odpadech. Pro srovnání – v roce 2021 činil poplatek za jednu uloženou tunu 800 korun, v roce 2024 to bylo 1250 korun, loni 1500 korun a letos 1600 korun, v příštím roce o stovku a v přespříštím roce o 200 korun více, tedy 1800 korun.
K růstu příjmů z poplatků za ukládání odpadu přispívá také to, že stát zároveň snižuje takzvané třídicí slevy pro obce. Podstatou je, že pokud obec splní stanovený podíl vytříděného odpadu, může za jeho část odvádět sníženou sazbu. Stát však každoročně utahuje šrouby a rozsah slev se snižuje.
Výdaje rostly o 5,4 procenta
Celkové výdaje vzrostly v období od ledna do července 2026 ve srovnání s prvními sedmi měsíci loňského roku stejnou měrou jako rozpočtové příjmy, tedy o 5,4 procenta.
Nejrychleji, o 44,4 procenta, šly mezi běžnými i kapitálovými výdaji nahoru výdaje na takzvané prostředky na podpory v nezaměstnanosti. Od začátku roku do července na tuto položku stát vydal 12,5 miliardy korun, celkem je na letošek plánováno 20,5 miliardy korun. Do zmíněné položky patří vyplácená státní podpora v nezaměstnanosti a náklady na rekvalifikace.
Schodek státního rozpočtu by měl být v příštím roce výrazně nižší než 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš chce po ministrech provozní úspory, zároveň ale počítá s růstem investic. Přesnější odhad deficitu bude podle ministryně financí Aleny Schillerové známý až po zveřejnění srpnové makroekonomické prognózy.
Babiš slibuje schodek výrazně pod 400 miliard. Ministři mají hledat úspory
Politika
Za růstem výdajů na podpory stojí růst nezaměstnanosti, který započal už v roce 2024 a pokračoval v průběhu let 2025 i 2026. Druhou změnou byla změna konstrukce i sazeb státní podpory v nezaměstnanosti.
Od ledna 2026 začali evidovaní uchazeči o zaměstnání v prvních dvou měsících dostávat 80 procent svého předchozího průměrného čistého příjmu, zatímco dříve to bylo 65 či 45 procent (podle způsobu ukončení pracovního poměru), a maximální státní podpora se posunula na 38 537 korun. Zároveň stát přestal rozlišovat, zda lidé dostali výpověď, anebo ji dali sami či odešli takzvaně na dohodu.
Na druhém místě co do dynamiky zvyšování výdajů státního rozpočtu jsou s růstem 42,4 procenta odvody vlastních zdrojů Evropské unie do rozpočtu EU. Jejich váha už byla mezi rozpočtovými výdaji větší – od počátku roku do července jsme zaplatili 47,3 miliardy a pro letošek je plánovaných 70,7 miliardy.
Tento odvod se skládá z procentuálních částí hrubého národního důchodu a vybrané daně z přidané hodnoty, dále z části vybraného cla a také z poplatků za množství plastového odpadu, který se Česku nepodařilo recyklovat. Poplatek byl zaveden v roce 2021 a členské země platí do rozpočtu EU 800 eur za tunu nezrecyklovaného plastového odpadu.
Agentura Fitch v pátek večer potvrdila Česku rating dluhu na úrovni AA-, kterou Česku přisuzuje soustavně od srpna 2018, kdy došlo ke zlepšení ratingu. Současná známka představuje lepší hodnocení dluhu, než jakého se očima téže agentury dostává například Francii, Belgii, Slovinsku nebo Estonsku, což je nejméně zadlužená země EU.
Lukáš Kovanda: Agentura Fitch Česku potvrdila rating AA-. I přes fiskální uvolnění Babišovy vlády
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
