Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur uvedl, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít na pomoc Severoatlantické alianci. Jako důvod uvedl, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během současné války proti Íránu. Jeho vyjádření znovu vyvolalo pochybnosti o postoji k principu vzájemné obrany, který je klíčovým pilířem aliance, poznamenala agentura Reuters.
Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.
Mark Rutte, generální tajemník NATO, vyzval členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Tomu se říká hozená rukavice. Babiš se dostává do kouta, cestu do něj si sám vymyslel.
Národní bezpečnostní úřad se zabývá nedělním výrokem vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka (za Motoristy) o informacích k sankcím vůči Rusku. Jako důvěrné by je neměl znát. Napsal to server iROZHLAS. Úřad serveru potvrdil, že se začal zabývat objasňováním možného bezpečnostního incidentu.
V areálu slovenské zbrojovky ZTS Špeciál a v její podzemních prostorech se šest hodin nerušeně pohybovala dvojice mužů, která se dostala až houfnicím. Nahrávku z akce pak zveřejnili na internetu. Napsal to slovenský list Pravda, podle kterého nejde o první případ vniknutí civilních osob do uvedené firmy se sídlem na západním Slovensku. Podnik, jehož vlastníkem je stát, incident přiznal.
Německo společně s partnery v Evropské unii mapuje slabiny americké ekonomiky a dodavatelských řetězců, aby bylo připraveno na případné budoucí spory se Spojenými státy. Podle agentury Bloomberg chce Berlín vytvořit mezi členskými státy shodu na tom, jak využít evropský vliv, pokud by se vztahy s Bílým domem vyostřily.
Americký viceprezident J. D. Vance navštíví mezi 7. a 8. dubnem Maďarsko, aby podpořil premiéra Viktora Orbána v nadcházejících parlamentních volbách, které se uskuteční 12. dubna. Informoval o tom server Politico a agentura Reuters, která se odkazovala na dva zdroje seznámené s Vanceovými plány. Podle těchto zdrojů se však program cesty může ještě změnit s ohledem na vývoj války na Blízkém východě, která začala na konci února údery Spojených států a Izraele na Írán.
Prezident Petr Pavel nechce posuzovat sto dní vlády. Je to logické, rád by měl s vládou kultivované vztahy. Což se zejména kvůli elementu Macinka ne úplně daří. Nicméně, jak tedy posoudit těchto sto dní s Babišem v čele. Pojďme na fakta.
Slovenský premiér Robert Fico ocenil kroky maďarského premiéra Viktora Orbána. Řekl také, že v případě vítězství opoziční strany Tisza v nadcházejících maďarských volbách očekává zhoršení vztahů mezi Bratislavou a Budapeští. Fico rovněž uvedl, že předpokládá zpochybňování výsledků hlasování Maďarů, pokud vyhraje Orbánova strana Fidesz. Podle průzkumů je favoritem dubnových voleb Tisza.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó potvrdil, že je v pravidelném kontaktu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem o dění na jednáních EU. Informoval o tom server Euronews. V pondělí na předvolebním setkání Szijjártó také uvedl, že komunikace s partnery je podstatou diplomacie.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Blesk.cz připustil, že státní rozpočet v příštím roce bude mít vyšší schodek než letos. Zdůvodnil to potřebou investic. První rozpočet, který předložila a prosadila Babišova koaliční vláda, počítá se schodkem 310 miliard korun. Minulý týden ho podepsal prezident Petr Pavel, účinný je od soboty, což znamenalo konec rozpočtového provizoria. Možnost, že výše příštího schodku přesáhne tu letošní, připustil Babiš už v sobotním Týdnu v politice České televize.
