Vláda má skutečně neotřelou koordinaci. Jeden týden Okamura označí Ukrajince za lůzu, druhý týden jede do Kyjeva Macinka s dobrými zprávami. Podle Macinky je dobře, že se podařilo najít kompromis ohledně muniční iniciativy. Tu nakonec Česko torpédovat nebude, bude ji dál koordinovat. Ovšem, jak řekl premiér Babiš, země na munici nepřispěje ani korunou. Taková hezká, typicky česká pomoc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjednává se Spojenými státy možnou dohodu o volném obchodu. Měla by pomoct zotavení Ukrajiny po válce. Prezident země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi, o tom hovořil po telefonu s agenturou Bloomberg.
Nechceme být Američany, nechceme být Dány, chceme být Gróňany, uvedli ve společném prohlášení předsedové pěti stran zastoupených v grónském parlamentu Inatsisartutu. Požadují v něm také, aby Spojené státy, které vyjadřují přání připojit arktický ostrov patřící Dánsku k USA, přestaly jejich zemí pohrdat. Informuje o tom agentura DPA.
Poslanec Motoristů Filip Turek podá žalobu na ochranu osobnosti proti prezidentu Petru Pavlovi. Vadí mu zdůvodnění, proč jej hlava státu odmítla jmenovat ministrem životního prostředí. Pavel poukazuje na Turkovy výroky a chování, které podle něj zpochybňují respekt k právnímu a ústavnímu řádu.
Ze strany Motoristů můžeme evidentně očekávat jednu hrůzu za druhou. Teď se patrně dočkáme další, Turek a Macinka dorazili na Ukrajinu. Patrně se dopustí nějakého prohlášení. Jeden aby neustále trnul. Nejmenší parlamentní strana, ona to ani není strana, prostě Macinka a Turek, neustále přinášejí rozruch.
Český ministr zahraničí Petr Macinka dnes ráno dorazil na Ukrajinu, kde se setká se svým protějškem Andrijem Sybihou a premiérkou Julijí Svyrydenkovou. Jde o první návštěvu člena nové české vlády v zemi od začátku jejího mandátu. Jednání se zaměří mimo jiné na uprchlíky v Česku, bezpečnostní situaci a protivzdušnou obranu.
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa objevují kouzlo velmocenské politiky. Vidíme to ve Venezuele, ale hlavně v nátlaku na Grónsko. Americká armáda se tam už teď těší velké svobodě. Trumpovo kroky tedy dávají smysl jen v případě, že se svými spojenci už nepočítá.
Úřad slovenské vlády uvedl, že plně respektuje postup hlavní poradkyně maďarského premiéra Katalin Sziliové, která se obrátila na Evropskou komisi kvůli novele slovenského trestního zákoníku. Novela hrozí až půlročním vězením za zpochybňování takzvaných Benešových dekretů, které po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny.
Německá vládní konzervativní unie CDU/CSU chce snížit daně a i jinými způsoby ulevit podnikům. Na tiskové konferenci se na tom shodli kancléř a předseda CDU Friedrich Merz a bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder. Podle německých médií se tak rýsuje další spor v německé vládní koalici. Sociální demokraté (SPD) daňové plány konzervativních stran totiž odmítají a navrhují naopak třeba vyšší dědickou daň.
Bývalý premiér Petr Fiala varuje, že obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem signalizuje posun české zahraniční politiky směrem na východ. Podle něj se postoj Bratislavy k válce na Ukrajině nezměnil a změna nastala pouze na české straně po nástupu vlády Andreje Babiše.
Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a Motoristy kvůli nejmenování jejich poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí se vyostřuje. Pavel označil za politický faul výroky šéfa Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky zpochybňující nezávislost ústavních soudců, které nynější prezident jmenoval, při případném rozhodování o kompetenční žalobě. Macinka na to reagoval slovy, že rozhodnutí nejmenovat Turka může zase on vnímat jako ústavní faul vůči výsledkům voleb. Proti Macinkovým výrokům na adresu ústavních soudců se ohradil i předseda soudu Josef Baxa.
Dohoda o sdíleném zajištění bezpečnosti Arktidy a severního Atlantiku by mohla představovat ☝ východisko ze sporu mezi USA a Evropou o Grónsko. Řekl to agentuře Reuters litevský prezident Gitanas Nauséda k vývoji kolem Grónska, které chce pro Spojené státy získat americký prezident Donald Trump. Nauséda zároveň varoval, že spor o Grónsko zastiňuje ruskou válku proti Ukrajině a hraje do karet Moskvě.
Pražská burza dnes📉 zrychlila pokles, index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Víc než 11 procent ztratily akcie energetické společnosti ČEZ, vzhůru se z hlavních emisí posunul jen výrobce nápojů Kofola. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna mírně oslabila k euru a výrazněji zpevnila vůči dolaru.
Do soutěže na poskytovatele dopravy pro českou část linky Ex36 z Prahy přes Plzeň a Domažlice do Mnichova se přihlásili dva dopravci, České dráhy a Leo Express. Nyní jejich nabídky posoudí hodnoticí komise, uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Plnění zakázky, která je na pět let, má začít s novým jízdním řádem v prosinci 2026. Odhadovaná hodnota zakázky je 1️⃣,4️⃣ miliardy korun.
Americké akcie na začátku dnešního obchodování 📉 klesají. Vzhledem k pondělnímu svátku je dnes na newyorské burze první obchodní den tohoto týdne. Investoři tak mohou reagovat na víkendové a pondělní události, kdy došlo k výrazné eskalaci kolem záměru Donalda Trumpa anektovat Grónsko, jež je autonomní součástí Dánského království, člena NATO.
Francouzská automobilka Renault navázala 🤝 spolupráci při vývoji dronů se skupinou Turgis Gaillard, která podniká v leteckém a obranném průmyslu. Napsala to dnes agentura Reuters, podle které to pro automobilku znamená vstup do zbrojního sektoru s cílem pomoci zvýšit produkci pro francouzskou armádu.
Britská vláda ✅ povolila Číně postavit v Londýně nové velvyslanectví, které bude největším v Evropě. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rozhodnutí v této věci Londýn opakovaně odkládal, kritici navíc varují, že ambasáda se stane základnou pro špionáž a hrozbou pro čínské disidenty v exilu. Peking si na průtahy se získáním souhlasu opakovaně stěžoval.
Ukrajina dostala pozvánku k členství v Radě míru, kterou pod svým vedením chce zřídit americký prezident Donald Trump, uvedl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si však lze stěží představit, že by země byla v tomto orgánu spolu s Ruskem. Pozvánku mezitím obdržely také Chorvatsko a Slovinsko.
