Maďarsko stojí po pádu Orbánova režimu před těžkým úkolem: rozebrat systém prorostlý oligarchy, obnovit právní stát a vrátit politice normální pravidla. Vítězství opozice ukazuje, že změna je možná, ale skutečná práce teprve začíná.
Exministryně obrany Jana Černochová (ODS) zvažuje žalobu na premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho opakovaným výrokům o zlodějinách v resortu či upravených výběrových řízeních. Na tiskové konferenci před jednáním Sněmovny uvedla, že ji vyjádření premiéra dohnala k tomu, že vyhledá advokáta, aby s ním postup konzultovala.
Emmanuel Macron ostře odmítl Trumpovu hrozbu vyšších cel na evropská auta a označil ji za vyhrožování destabilizací. Pokud USA cla skutečně zavedou, Evropská unie podle francouzského prezidenta musí sáhnout po nástrojích proti nátlaku. Na stole jsou podle něj všechny možnosti.
Británie rozšířila sankce proti Rusku o dalších 35 lidí a subjektů. Nový balíček míří hlavně na sítě, které podle Londýna verbují a převážejí zranitelné migranty na ukrajinskou frontu, ale také na dodavatele součástek pro ruské drony. Britské ministerstvo označilo využívání migrantů jako „potravy pro děla“ za barbarské.
Jeden z nejvlivnějších maďarských mediálních manažerů Gyula Balasy nabídl, že své podnikání bezplatně předá státu. Podle agentury Bloomberg jde o další signál otřesů mezi částí maďarské podnikatelské elity po drtivé volební porážce Viktora Orbána.
Rok po nástupu do funkce čelí německý kancléř Friedrich Merz vážné politické krizi. Jeho vláda složená z konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) je podle průzkumů krajně nepopulární. V nedávném šetření agentury INSA vyjádřilo nespokojenost s kabinetem 76 procent dotázaných, spokojeno bylo jen 16 procent.
Německý kancléř Friedrich Merz se ocitl pod silným tlakem Donalda Trumpa. Americký prezident nejprve pohrozil stažením tisíců vojáků z Německa a poté zamířil na další citlivé místo Berlína: automobilový průmysl. Nová cla na evropská auta a nákladní vozy mají tvrdě dopadnout právě na exportně orientovanou německou ekonomiku.
Jak si můžeme myslet, že v Česku postavíme nové jaderné reaktory, když naším sousedem je silné a vlivné protiatomové Německo? Podobná otázka nebyla před deseti, patnácti lety ničím zvláštním. Dnešní stav se od té doby liší jako noc a den. Německo postupně „obkličují“ sousední země, které se staly advokáty jádra. A v Berlíně nakonec budou mnozí docela rádi, píše v prvním díle seriálu „Energie a politika“ novinář a analytik Jan Žižka. Seriál najdete na newstream.cz každé úterý.
Ministerstvo práce by mohlo brzy začít zveřejňovat údaje o tom, kolik uprchlíci z Ukrajiny platí v Česku na odvodech na sociální zabezpečení a důchody. Ve zveřejňování statistik, s nímž začalo minulé vedení úřadu, bude resort pokračovat. Vycházet chce ale jen ze získaných dat, ne z modelů o přínosech lidí s dočasnou ochranou, uvedl ministr práce Aleš Juchelka (ANO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio navštíví od středy do pátku Řím, aby posílil vztahy Spojených států s Itálií i Vatikánem. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Šéf diplomacie USA se do Itálie vydá nedlouho poté, co americký prezident Donald Trump ostře kritizoval papeže Lva XIV. a italskou premiérku Giorgiu Meloniovou.
Starostové obcí v Nízkém Jeseníku na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje mají výhrady k návrhu akceleračních zón pro větrné elektrárny. Po jednání v Moravském Berouně oznámili, že připravují společné memorandum, které chtějí příští týden poslat Ministerstvu pro místní rozvoj.
