Do sporu o financování České televize a Českého rozhlasu se vložil také šéf odborů Josef Středula. Převod veřejnoprávních médií pod státní rozpočet bez pevných zákonných záruk podle něj ohrožuje nezávislost novinářské práce a může vést k omezení programu i propouštění. Odbory zároveň kritizují způsob, jakým vláda změnu prosazuje, a požadují skutečný sociální dialog.
Vládní návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel po téměř dvacetihodinovém jednání prvním čtením. Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla opoziční pokusy předlohu zamítnout či vrátit k přepracování. Česká televize a Český rozhlas by nově dostávaly peníze přímo ze státního rozpočtu, zároveň by ale měly k dispozici méně prostředků než letos.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků se dobře prodává jako úleva domácnostem. Náklady na veřejnoprávní média tím ale nezmizí. Vláda je chce přesunout do státního rozpočtu a zároveň financování omezit. Podstatná otázka proto zní, co za své peníze veřejnost dostane a jak budou redakce chráněny před politiky, o jejichž práci mají informovat. Opoziční spekulace o povolebních motivech tuto debatu jen odvádějí stranou.
Radomír Lašák po zhruba třech měsících končí ve vedení Letiště Praha. Na funkci předsedy představenstva rezignoval z osobních důvodů s účinností k dnešnímu dni. Řízení společnosti dočasně převezme místopředseda představenstva Jiří Kraus, ministerstvo financí mezitím vypíše výběrové řízení na nového šéfa.
Evropa hledá člověka, který by jejím jménem jednal s Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Mezi pěticí zvažovaných kandidátů je podle britského The Telegraph také český prezident Petr Pavel. Ve hře jsou vedle něj Giorgia Meloniová, Alexander Stubb, Mette Frederiksenová a Jonas Gahr Störe.
Vstup Kateřiny Konečné mezi Patrioty pro Evropu rozpoutal ostrou slovní přestřelku i v české Sněmovně. Premiér Andrej Babiš hájil spolupráci tím, že se Konečná s frakcí shoduje na odporu k současné podobě Green Dealu, nelegální migraci a představě Evropy suverénních států. Zároveň připomněl někdejší konflikty ANO s komunisty, zatímco šéf ODS Martin Kupka mu kvůli nové spolupráci vyčetl ztrátu politické „páteře“.
Francie se připravuje na další napjatý víkend po nejhorších městských nepokojích za poslední roky. Prezident Emmanuel Macron oznámil tvrdší postup proti nepovoleným demonstracím a z předchozího násilí obvinil „podvratné“ krajně levicové skupiny a vandaly. Úřady už zakazují některé protesty, podniky v Paříži zabezpečují výlohy a nervozita se přelévá i na finanční trhy.
Evropa si začíná připouštět, že pokud chce ovlivnit jednání o konci války na Ukrajině, bude muset mít vlastní přímý kanál k Vladimiru Putinovi. Spor se ale vede o to, kdo by měl za Evropu mluvit. Ve hře jsou António Costa, Ursula von der Leyenová, Kaja Kallasová i finský prezident Alexander Stubb.
Evropa podle prezidenta Petra Pavla ztrácí respekt Washingtonu i Moskvy a musí rychle změnit způsob, jakým rozhoduje a vystupuje navenek. Pokud zůstane rozdělená a pomalá, hrozí jí podle něj politická bezvýznamnost. V rozhovoru pro německý Bild zároveň varoval před ruskou hybridní válkou, další eskalací konfliktu i snahou Moskvy vyvolat novou uprchlickou vlnu z Ukrajiny.
Trump, který přemohl tygra v kleci. Který chtěl vysílat popravu. Který se fotí u klecí UFC. Tenhle prezident že jen tak přizná porážku? Civilizační deník rozebírá scénáře, které mohou nastat po volbách.
Německý kancléř Friedrich Merz varuje, že Rusko podle něj neusiluje jen o vítězství nad Ukrajinou, ale také o oslabení demokratického uspořádání v Evropě. Zároveň upozorňuje, že evropské země budou muset převzít větší díl odpovědnosti za vlastní obranu i podporu Kyjeva, pokud se Spojené státy budou od Ukrajiny dál vzdalovat.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
