Premiér Andrej Babiš přehodil válku s prezidentem Petrem Pavlem na jinou kolej. Po měsících slovních útoků, nerespektu a záměrného přehlížení prezidenta začal hrát jinou hru. Dřív neviděl důvod se s prezidentem scházet, nyní ho našel. Nicméně, s výsledem asi není spokojený.
Donald Trump oznámil dohodu s Dánskem, která má ukončit spor o Grónsko. Spojené státy podle něj získají trvalou kontrolu nad svými bezpečnostními zájmy na ostrově a budou moci zabránit vzniku základen nepřátelských zemí. Kodaň i grónská vláda dohodu vítají.
Americkým demokratům se nelíbí, jak rodina Trumpů během druhého volebního období bohatne – na úkor obyčejných Američanů. Mezitím se miliardáři srocují za prezidentem před volbami do Kongresu. Platí, že kdo má peníze, tak vyhraje?
Krajní pravice sílí, i když ne každé volby přinesou její úspěch. Například ve Švédsku skončili tamější Švédští demokraté za očekáváními. I přes výhru levicového bloku je však patrné, jak populismus mění politiku a společnost i v tak progresivní zemi, jakou je Švédsko. Nebo jakou bývalo?
ANO si v zářijovém volebním modelu Ipsosu drží první místo, za ním ale sílí STAN a zvětšuje náskok před ODS. Vládní SPD si polepšila, zatímco Motoristé by zůstali před branami Sněmovny. Podpora vládní koalice je podle agentury v součtu zhruba o šest procentních bodů nižší než při loňských volbách.
Premiér Mark Carney v Evropském parlamentu přivítal návrh na přidružené členství v EU a vyzval k užšímu spojenectví. Donald Trump mezitím pohrozil Bruselu dalšími cly, pokud nové partnerství vyhodnotí jako krok proti Spojeným státům.
V Rusku začínají parlamentní volby, jejichž výsledek zřejmě nebude tím nejzajímavějším. Pozornost se upírá spíš k tomu, kolik lidí přijde hlasovat a jak silnou podporu získá Putinovo Jednotné Rusko. Podle analýzy CNBC totiž Rusové stále citelněji narážejí na ekonomickou cenu války – růst se zadrhl, stát zvyšuje daně a rozpočet zůstává pod tlakem. Do toho sílí spekulace, že po volbách může přijít další mobilizace.
Donald Trump pohrozil Evropě novými cly i omezením obchodu kvůli snaze přiblížit Kanadu k Evropské unii. Ottawa se přitom právě kvůli obchodní válce s Washingtonem snaží svou závislost na Spojených státech zmenšit a hledá užší vazby s Evropou.
Ursula von der Leyenová navrhla otevřít Kanadě cestu k přidruženému členství v EU. Jenže členské státy o jejím záměru předem nevěděly a unijní smlouvy takový status ani neznají. Brusel teď musí vyjasnit, co by nové partnerství vlastně znamenalo.
Kanada by se mohla stát prvním přidruženým členem Evropské unie. S návrhem přišla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová přímo před kanadským premiérem Markem Carneym. Brusel a Ottawa tak hledají cestu k těsnějšímu partnerství v době rostoucího napětí se Spojenými státy a soupeření s Čínou.
Filip Turek musí zveřejnit omluvu Seznamu za nepodložená tvrzení o nahlížení do e-mailů uživatelů. Výsledek sporu sám označil za „kontumační prohru“. Je to přitom už druhý případ v krátké době, kdy soud rozhodl o jeho omluvě poté, co se včas nevyjádřil k žalobě.
