Proevropský liberální tábor si díky volbám v Maďarsku mohl užít trošku těch dobrých zpráv. Vláda se v Budapešti změní, ale léta propagandou živená protiukrajinská nálada se tak rychle změnit nemusí. Kde má proevropský sentiment Pétera Magyara své limity?
Na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře v červenci pojede určitě vládní delegace, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Neumí si představit, co by tam dělal současně i prezident Petr Pavel, který má v úmyslu delegací vést. Není to podle Babiše logické, ale ani možné z bezpečnostních důvodů. Nositelem zahraniční politiky je navíc vláda a názory prezidenta na některé zahraniční otázky se od kabinetu liší, dodal. Podle předsedy opoziční ODS Martina Kupky je ve společném zájmu, aby se vláda s prezidentem domluvila, místo toho s ním ale vede žabomyší války.
Ministerstvo obrany zakázalo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem, uvedl web Aktuálně.cz. Rozhovor měl podle avizovaných informací na sociálních sítích vyjít 7. dubna, na posluchačských platformách se však neobjevil, protože mělo zasáhnout ministerstvo. Mluvčí úřadu Petr Pešek webu řekl, že naplánované zveřejnění rozhovoru s Pavlem ministerstvo zastavilo kvůli současným diskusím uvnitř resortu obrany. Mluvčí generálního štábu Vladimír Holas uvedl, že se k této kauze armáda vyjadřovat nebude.
V Maďarsku skončila éra Viktora Orbána, kterého ve volbách porazil Péter Magyar. Nový lídr slibuje evropské směřování země, jeho postoj k Ukrajině ale zůstává nejednoznačný, upozornil server RBK-Ukrajina. Ukrajinská média se den po vítězství opoziční strany Tisza zabývají tím, jaký dopad může mít změna vlády na vztahy s Kyjevem.
Maďarští voliči v parlamentních volbách vyslali podle prezidenta Petra Pavla jasný signál – chtějí změnu. „Zvítězila demokracie. Je to dobrá zpráva pro Evropu,“ uvedl na síti X. Pogratuloval vítězi voleb Péteru Magyarovi a jeho hnutí Tisza a zároveň ocenil, že dosavadní premiér Viktor Orbán bezprostředně uznal porážku a oznámil odchod do opozice.
Lev XIV. by mi měl být vděčný za zvolení papežem, vzkázal americký prezident Donald Trump do Vatikánu. Papež má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Papeže, který pochází z Chicaga, na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Novinářům pak Trump řekl, že není jeho velkým fanouškem, napsala agentura AFP. Papež v reakci na Trumpovu kritiku řekl, že i nadále bude vystupovat proti válce.
Drtivé vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza v maďarských volbách bylo podle politologů výsledkem kombinace ekonomické nespokojenosti a silné poptávky po změně. Voliči podle nich odmítli systém, který za 16 let vybudoval premiér Viktor Orbán, a dali přednost reformám i návratu země blíže k Evropské unii.
Porážka Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách znamená podle českých politiků zásadní změnu i pro Prahu. Česko tím přichází o jednoho ze svých klíčových spojenců v Evropské unii, zároveň se ale připravuje na spolupráci s novou vládou.
V prvé řadě jde americkému prezidentovi o to, aby „vynuloval“ ostrov Charg, aniž by jej přitom Spojené státy musely vojensky napadnout a ochromit jeho ropnou infrastrukturu. Írán odtamtud vyváží 90 procent své ropy, zejména do Číny. O to jde v dalším sledu; Čína kvůli americké blokádě přijde o ropu z Íránu, což by ji mohlo přimět k tomu, aby zatlačila na Teherán, aby ten Hormuzský průliv otevřel.
Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách a hovořil o „bezprecedentním mandátu“. Po sečtení 98,9 procenta okrsků by Tisza získala 138 z celkových 199 mandátů, což jí zajišťuje ústavní většinu.
Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.
Tržby 75 největších globálních ✂️✂️✂️módních koncernů se loni zvýšily o 0,9 procenta na 541 miliard eur (13,2 bilionu korun). Byly o třetinu vyšší než v předkrizovém roku 2019. Podle agentury APA to vyplývá ze zprávy o globálním módním průmyslu, kterou zveřejnila italská Mediobanca. Z celkových tržeb připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.
