Předseda Senátu Miloš Vystrčil chce po ostrých výrocích Andreje Babiše o horní komoře otočit tón a premiéra pozvat na ustavující schůzi Senátu. „Toto je podaná ruka,“ říká. Zároveň odmítá Babišovu kritiku Senátu a upozorňuje, že jeho role je být protiváhou vládní většiny. Do hry navíc vstupuje možná volební stížnost kandidáta ODS, kterému postup do druhého kola unikl o jediný hlas.
Celkem 22 nových či staronových senátorů a senátorek si dnes Češi zvolili ve druhém kole voleb do horní komory parlamentu. V ní doplní pětici zvolenou již v prvním kole letošních voleb před týdnem. Tady je přehled, jak finálové souboje dvojic v každém z volebních obvodů dopadly, doplněný o vítěze prvního kola.
Starostové a nezávislí spolu se Starosty pro Liberecký kraj po šesti letech opět vyhráli senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich 14 kandidátů, z toho dva už v prvním kole. K vítězům se může řadit rovněž ODS, která získala sedm senátorů, přičemž pět křesel obhajovala. Naopak vládní hnutí ANO o jednoho senátora přišlo, když ze 13 jeho finalistů neuspěl ani jeden.
Prezident Petr Pavel se vrátil z dovolené v Maroku a zveřejnil účet za svou cestu. Snaží se tím zachránit, co se dá, po bouři, kterou svým záměrem nezúčastnit se komunálních voleb a následnými lety tryskáčem způsobil.
Dovolenou v Maroku prezidentu Petru Pavlovi prodražil mimořádný návrat k volební urně. Za cestu do Česka a zpět podle svého vyjádření zaplatil z vlastní kapsy 365 tisíc korun, za původní let do Afriky dalších 91 tisíc. Prezident tím reagoval na otázky kolem financování soukromé výpravy. Hrad podle něj cestu neorganizoval ani neplatil, další zasahování do soukromí ale Pavel odmítá.
Vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se dál propadají a evropským lídrům dochází trpělivost s otevřenou kritikou Donalda Trumpa ze strany Volodymyra Zelenského. Podle Financial Times chtějí ukrajinského prezidenta při pátečním jednání v Bruselu vyzvat, aby svou rétoriku zmírnil. Evropa se obává, že další veřejné útoky na Trumpa mohou ohrozit americkou podporu, na níž Ukrajina i její spojenci stále závisejí.
Téměř polovina obyvatel Evropské unie obtížně rozlišuje důvěryhodné klimatické informace od dezinformací na sociálních sítích. Nová zpráva připomíná, že nejde jen o problém ochrany životního prostředí, ale také o důvěru ve veřejné instituce. Česko nabízí výmluvný příklad. Jedná se o někdejší vyhlášení konce klimatické krize, které oznámil Petr Macinka. Pouhé politické gesto, ale řídit se jím může přijít draho.
Dva dny zbývají do opětovného otevření volebních místností. Tentokrát už jenom pro senátní volby. Týká se to „jen“ třetiny země, čili zájem obecně opadá. Není to spojené třeba s volbou do místního zastupitelstva, zvednout se z kanape vyžaduje jisté nadšení. Druhé kolo senátních voleb je obecně nesledované, nezajímavé, jakýsi apendix. Paradoxně, protože se rozhoduje o rozložení moci v zemi.
Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů a že opatření, která přijal po vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu, problém dostatečně neřeší. Brusel už kvůli tomu přerušil lhůtu pro proplacení podpory Agrofertu za zhruba 77 milionů korun a nevylučuje ani další finanční opatření.
Ukrajina před posledním ruským útokem balistickými raketami na Kyjev nedostala od spojenců včasné varování. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského přitom právě tyto informace zachraňují životy. Výpadek přichází krátce poté, co Spojené státy podle médií pohrozily Kyjevu omezením zpravodajských informací kvůli útokům na ruské rafinerie.
Donald Trump se vrací pod tlak kvůli svému byznysu. Šest z deseti Američanů se domnívá, že prezident ze své funkce profituje neeticky nebo přímo nezákonně, zatímco jeho rodinné podnikání hlásí rekordní příjmy. Více než polovina lidí navíc věří, že Trump dává přednost vlastnímu bohatství před zájmy země.
