Vláda si schválila etický kodex. Dokument plný vzletných vět o důvěře veřejnosti, prevenci střetu zájmů a povinnosti opustit jednání už při pouhém „zdání“ konfliktu. Na papíře působí přesvědčivě. Jenže česká politika má dlouhodobě problém ne s tím, co píše do dokumentů, ale s tím, co skutečně dělá.
Zahraniční politika je pro českou vládu těžký oříšek. Koalice pobíhá po mezinárodní scéně jako zmatená slepice po dvoře. Válka na Ukrajině pro Babiše není téma a Macinka veřejně trénuje bývalou americkou ministryni z politického přemýšlení. Do toho je tu útok na Írán. Co teď?
Maďarsko vstupuje do rozhodující fáze předvolební kampaně a premiér Viktor Orbán čelí nejvážnější politické výzvě od svého nástupu k moci před 16 lety. Opoziční lídr Péter Magyar podle průzkumů rychle posiluje a šest týdnů před volbami se jeho strana Tisza dostává do výrazného náskoku před vládním Fideszem.
Izrael a Spojené státy zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu, kde podle šéfa diplomacie Abbáse Arakčího jen v sebeobraně útočila na americké základny. Situací se má ve 22:00 středoevropského času na žádost Francie zabývat Rada bezpečnosti OSN.
Projekt potravinového ombudsmana nezůstal jen v režimu populistických proklamací. Ve čtvrtek odstartoval a míra jeho připravenosti může docela překvapit. Škoda jen, že se srovnání agrárních, potravinářských a spotřebitelských cen omezuje (zatím?) pouze na deset druhů potravin.
Americké ministerstvo spravedlnosti nezahrnulo do zveřejněných spisů k případu sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina dokumenty týkající se obvinění, že prezident Donald Trump před desítkami let sexuálně zneužil nezletilou dívku. Informovala o tom americká média včetně deníku The New York Times, stanice CNN a rozhlasu NPR.
Evropská unie podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové rozhodla o omezení počtu pracovníků ruského diplomatického zastoupení v Bruselu. Zacharovová řekla, že Rusko takový krok považuje za diskriminační a nenechá ho bez odpovědi. Rozhodnutí podle názoru Moskvy potvrdilo, že evropské pokusy účastnit se jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině jsou neopodstatněné, napsala ruská agentura TASS.
Ministr vnitra Lubomír Metnar stáhl dovolání ve sporu se SPD s tvrzením, že bylo podáno bez jeho vědomí. Pokud je to pravda, selhal úřad. Pokud ne, selhal ministr. A v obou případech se nebezpečně rozostřuje hranice mezi odborným posudkem státu a politickým obchodem.
Andrej Babiš se při dotazech na Ukrajinu tváří, jako by polykal kopřivy. To není moje téma, to bylo téma Fialovy vlády, odpovídá pravidelně. Jeho téma prý je, aby se Čechům žilo dobře.
Grónsko plánuje zpřísnit pravidla pro zahraniční investice. Reaguje tak na obavy, že část amerických investorů může mít politické motivy. Podle zdrojů agentury Reuters má nové opatření zabránit především nežádoucím nákupům nemovitostí. Pomoci by měl připravovaný zákon o prověřování zahraničních investic.
Amerického prezidenta Donalda Trumpa nepotěší, že Česká republika nehodlá plnit spojenecké závazky. Pro dlouhý život je třeba starat se o bezpečnost, uvedl expremiér Petr Fiala (ODS) k výrokům předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) ohledně plánovaných výdajů na obranu. Babiš v rozhovoru pro Deník.cz řekl, že Česko určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). „Prioritou je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho,“ řekl. Podle Fialy jde o sobecký postoj.
Elon Musk je nejbohatší na světě. A český miliardář Michal Strnad je v první sedmdesátce žebříčku nejbohatších lidí planety, který sestavuje časopis Forbes.
Číst víceRezignační dopis poslankyně Markéty Šichtařové nesplňuje podmínky pro složení mandátu. Není notářsky ověřený. Šichtařová (SPD/Svobodní) je tedy stále poslankyní.
Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou EU. V projevu před europoslanci ve Štrasburku to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
