Senátní volby Andreji Babišovi nechutnají. Má v Senátu sice svůj klub o pár členech, ale při současných volbách k nim nikoho nedodal. A to před volbami mluvil o tom, že by v horní komoře parlamentu rád získal větší vliv, aby mu senátoři pořád nevraceli zákony. Místo toho se jeho hnutí povedl nevídaný kousek, z třinácti kandidátů ve druhém kole nevyhrál ani jeden.
Vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se dál propadají a evropským lídrům dochází trpělivost s otevřenou kritikou Donalda Trumpa ze strany Volodymyra Zelenského. Podle Financial Times chtějí ukrajinského prezidenta při pátečním jednání v Bruselu vyzvat, aby svou rétoriku zmírnil. Evropa se obává, že další veřejné útoky na Trumpa mohou ohrozit americkou podporu, na níž Ukrajina i její spojenci stále závisejí.
Téměř polovina obyvatel Evropské unie obtížně rozlišuje důvěryhodné klimatické informace od dezinformací na sociálních sítích. Nová zpráva připomíná, že nejde jen o problém ochrany životního prostředí, ale také o důvěru ve veřejné instituce. Česko nabízí výmluvný příklad. Jedná se o někdejší vyhlášení konce klimatické krize, které oznámil Petr Macinka. Pouhé politické gesto, ale řídit se jím může přijít draho.
Dva dny zbývají do opětovného otevření volebních místností. Tentokrát už jenom pro senátní volby. Týká se to „jen“ třetiny země, čili zájem obecně opadá. Není to spojené třeba s volbou do místního zastupitelstva, zvednout se z kanape vyžaduje jisté nadšení. Druhé kolo senátních voleb je obecně nesledované, nezajímavé, jakýsi apendix. Paradoxně, protože se rozhoduje o rozložení moci v zemi.
Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů a že opatření, která přijal po vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu, problém dostatečně neřeší. Brusel už kvůli tomu přerušil lhůtu pro proplacení podpory Agrofertu za zhruba 77 milionů korun a nevylučuje ani další finanční opatření.
Ukrajina před posledním ruským útokem balistickými raketami na Kyjev nedostala od spojenců včasné varování. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského přitom právě tyto informace zachraňují životy. Výpadek přichází krátce poté, co Spojené státy podle médií pohrozily Kyjevu omezením zpravodajských informací kvůli útokům na ruské rafinerie.
Donald Trump se vrací pod tlak kvůli svému byznysu. Šest z deseti Američanů se domnívá, že prezident ze své funkce profituje neeticky nebo přímo nezákonně, zatímco jeho rodinné podnikání hlásí rekordní příjmy. Více než polovina lidí navíc věří, že Trump dává přednost vlastnímu bohatství před zájmy země.
Německo podle ministra vnitra Alexandera Dobrindta čelí větší bezpečnostní hrozbě než za studené války. Země je terčem dezinformací, sabotáží, špionáže i kyberútoků a šéf německé kontrarozvědky varuje, že další útoky přijdou. Berlín proto chce výrazně posílit tajné služby a dát jim pravomoc aktivně zasahovat.
Piráti kopírují vývoj mnoha politických stran, které byly v jisté době populární, nakonec se však společenský vývoj obrátil proti nim. Piráti nyní rapidně klesají, v Praze budou mít místo třinácti zastupitelů jen sedm. A modlí se, aby s nimi ještě někdo chtěl utvořit vládní koalici.
Voliči odvolili, skutečný boj o moc ale začíná až teď. Jak se jejich vůle může při povolebním vyjednávání rozmělnit, ukazuje na příkladu Vsetína, Olomouce a Havířova analytik a bývalý ředitel Transparency International ČR David Ondráčka.
Britský premiér Andy Burnham poprvé otevřeně prohlásil, že Rusko zasahovalo do referenda o brexitu v roce 2016. Podle něj Londýn hrozbu dlouho podceňoval a nedokázal veřejnosti vysvětlit, jak silně se zahraniční aktéři snaží ovlivňovat politiku. Podobné ruské aktivity podle Burnhama pokračují i v Německu.
