Evropa podle prezidenta Petra Pavla ztrácí respekt Washingtonu i Moskvy a musí rychle změnit způsob, jakým rozhoduje a vystupuje navenek. Pokud zůstane rozdělená a pomalá, hrozí jí podle něj politická bezvýznamnost. V rozhovoru pro německý Bild zároveň varoval před ruskou hybridní válkou, další eskalací konfliktu i snahou Moskvy vyvolat novou uprchlickou vlnu z Ukrajiny.
Summit Evropské unie se kvůli migraci málem rozpadl bez společných závěrů. Podle diplomatů citovaných serverem Politico byla více než dvouhodinová debata vyhrocená, nepříjemná a místy nedůstojná úrovně Evropské rady. Andrej Babiš a dánská premiérka Mette Frederiksenová patřili k nejostřejším hlasům, proti tvrdšímu postupu se ale postavili mimo jiné Emmanuel Macron a Pedro Sánchez.
Česko se nepřipojilo k finské iniciativě, která chce výrazně omezit vstup Rusů do celé Evropské unie, včetně turistických cest. Ministr zahraničí Petr Macinka krok odmítl s tím, že Česko už podobná omezení uplatňuje samo a celoevropská shoda stejně nevzniká. Podle Seznam Zpráv přitom část vedení ministerstva doporučovala finský návrh podpořit.
Volodymyr Zelenskyj se snaží obnovit mírová jednání se Spojenými státy poté, co předchozí schůzky ztroskotaly kvůli americko-ruské dohodě o dodávkách nafty. Současně oznámil, že Ukrajina znovu dostává od USA informace o odpalech ruských balistických raket, jejichž sdílení bylo podle něj krátce přerušeno.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil chce po ostrých výrocích Andreje Babiše o horní komoře otočit tón a premiéra pozvat na ustavující schůzi Senátu. „Toto je podaná ruka,“ říká. Zároveň odmítá Babišovu kritiku Senátu a upozorňuje, že jeho role je být protiváhou vládní většiny. Do hry navíc vstupuje možná volební stížnost kandidáta ODS, kterému postup do druhého kola unikl o jediný hlas.
V senátních volbách hnutí Andreje Babiše pohořelo. Nula senátorů, to skutečně vypadá jako debakl. A debakl to také je. Politici opozičních stran začali na vlně euforie mluvit o převzetí vlády, svrhnutí Babiše. Je to jen blouznění, Babiš pevně sedí na svých pozicích.
Francie zažila jednu z nejbouřlivějších protestních sobot poslední doby. Proti vysokým životním nákladům vyšly do ulic statisíce lidí, demonstrace ale na řadě míst přerostly ve střety s policií, rabování a útoky na úřady. V celé zemi bylo zadrženo kolem 1200 lidí, z toho rekordních 855 v pařížské aglomeraci, a zranění utrpělo 150 policistů.
Spojené státy zvýšily tlak na Izrael kvůli násilí židovských osadníků na okupovaném Západním břehu Jordánu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval izraelské úřady k tvrdším zásahům poté, co byla při jednom z útoků zraněna také americká fotožurnalistka. Od konce září se podle izraelské organizace Ješ Din osadníci podíleli nejméně na 170 útocích proti Palestincům.
Senátní volby Andreji Babišovi nechutnají. Má v Senátu sice svůj klub o pár členech, ale při současných volbách k nim nikoho nedodal. A to před volbami mluvil o tom, že by v horní komoře parlamentu rád získal větší vliv, aby mu senátoři pořád nevraceli zákony. Místo toho se jeho hnutí povedl nevídaný kousek, z třinácti kandidátů ve druhém kole nevyhrál ani jeden.
Celkem 22 nových či staronových senátorů a senátorek si dnes Češi zvolili ve druhém kole voleb do horní komory parlamentu. V ní doplní pětici zvolenou již v prvním kole letošních voleb před týdnem. Tady je přehled, jak finálové souboje dvojic v každém z volebních obvodů dopadly, doplněný o vítěze prvního kola.
Starostové a nezávislí spolu se Starosty pro Liberecký kraj po šesti letech opět vyhráli senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich 14 kandidátů, z toho dva už v prvním kole. K vítězům se může řadit rovněž ODS, která získala sedm senátorů, přičemž pět křesel obhajovala. Naopak vládní hnutí ANO o jednoho senátora přišlo, když ze 13 jeho finalistů neuspěl ani jeden.
