Postoj české veřejnosti k Rusům se s pokračujícím rusko-ukrajinským konfliktem dál zhoršuje, jako své sousedy by je v současné době bez problémů sneslo 32 procent Čechů. Meziročně je to o tři procentní body méně a o čtyři body méně než v roce 2023, tedy rok po napadení Ukrajiny Ruskem, vyplynulo z lednového průzkumu agentury STEM.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že teprve přijde „velká vlna“ útoků ve válce s Íránem, kterou spustily americké a izraelské zahájené údery v sobotu. V rozhovoru s televizí CNN prezident rovněž řekl, že Spojené státy zatím neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím.
Téměř tři pětiny Čechů si myslí, že má prezident zasahovat do činnosti vlády, má tak ale činit pouze v omezené míře. Podle necelých dvou třetin veřejnosti by prezident měl mít právo odmítnout jmenování ministra, mělo by se tak ale dít jen v ojedinělých případech. Více než polovina obyvatel naproti tomu tvrdí, že hlava státu by ministry navržené premiérem měla jmenovat. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Vláda si schválila etický kodex. Dokument plný vzletných vět o důvěře veřejnosti, prevenci střetu zájmů a povinnosti opustit jednání už při pouhém „zdání“ konfliktu. Na papíře působí přesvědčivě. Jenže česká politika má dlouhodobě problém ne s tím, co píše do dokumentů, ale s tím, co skutečně dělá.
Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.
Z Letiště Praha aerolinie zrušily 17 letů, všechny do destinací na Blízkém východě. Zároveň z Prahy ráno odletěly dva repatriační lety pro Čechy, kteří se v regionu nacházejí. Jeden míří do ománského Maskatu, druhý do města Salála, sdělila mluvčí letiště Denisa Hejtmánková.
Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Česká republika v reakci na dění na Blízkém východě přijme mimořádná bezpečnostní opatření. Jejich konkrétní podobu zatím neupřesnil, podle něj bude záležet na návrzích ministerstva vnitra a policie. Uvedl to před mimořádným ranním jednáním Bezpečnostní rady státu, která zasedla po americko-izraelských úderech v Íránu.
Francie a Británie by mohly udeřit na Írán. Původně se mluvilo i o Německu, to však nakonec vojenské akce proti Íránu nepodnikne. Ve společném prohlášení země tvrdí, že na ochranu svých zájmů a zájmů svých spojenců na Blízkém východě, kteří čelí raketovým útokům Íránu, by mohly spustit obrannou akci na zničení íránské schopnosti vypouštět rakety a drony u jejich zdroje.
Zahraniční politika je pro českou vládu těžký oříšek. Koalice pobíhá po mezinárodní scéně jako zmatená slepice po dvoře. Válka na Ukrajině pro Babiše není téma a Macinka veřejně trénuje bývalou americkou ministryni z politického přemýšlení. Do toho je tu útok na Írán. Co teď?
Maďarsko vstupuje do rozhodující fáze předvolební kampaně a premiér Viktor Orbán čelí nejvážnější politické výzvě od svého nástupu k moci před 16 lety. Opoziční lídr Péter Magyar podle průzkumů rychle posiluje a šest týdnů před volbami se jeho strana Tisza dostává do výrazného náskoku před vládním Fideszem.
Izrael a Spojené státy zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu, kde podle šéfa diplomacie Abbáse Arakčího jen v sebeobraně útočila na americké základny. Situací se má ve 22:00 středoevropského času na žádost Francie zabývat Rada bezpečnosti OSN.
