Americký prezident Donald Trump chce příští pátek uspořádat summit mezi ním, ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, píše server Axios. Šéf Kremlu ale podle informovaných zdrojů požaduje za ukončení ofenzívy na Ukrajině kromě Doněcké oblasti také Luhanskou oblast. Putin je rovněž ochoten jednat o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale jako jednoho z možných garantů navrhl Čínu.
Donald Trump se včera na Aljašce pokusil si Vladimira Putina podmanit. Pompézně i výstražně. Totiž jak poplácáním po zádech na červeném koberci, tak ale i – hned o pár vteřin později – demonstrací vojenské síly v podobě přeletu chlouby americké armády, bombardéru B-2 stealth. Načež to opět zkusil po dobrém nečekaným gestem, zjevně mimo protokol: usazením ruského prezidenta do své limuzíny. V ní oba světově nejsledovanější lidé včerejšího dne získali cenný čas zapřést hovor vskutku jen mezi čtyřma očima. Možná to nejdůležitější padlo už tam.
Na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce jednali americký prezident Donald Trump se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Oba státníci po summitu označili rozhovor za konstruktivní, schůzka trvající přibližně dvě a půl hodiny ale patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla. Dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla. Trump nicméně po jednání v rozhovoru s televizí Fox News prohlásil, že se nyní bude domlouvat schůzka mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfem Kremlu. Dodal, že sám se jí možná zúčastní. V pondělí se Zelenskyj setká s Trumpem ve Washingtonu.
Donald Trump se za pár hodin setká na Aljašce s Vladimirem Putinem. Co můžeme čekat? Putin bude tvrdý, rozhodně nepřišel ustupovat. A Trump? Doufejme, že chce ze setkání vytěžit víc než jen pěknou fotku.
Americký prezident Donald Trump se v červenci při telefonátu o clech s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem ptal na Nobelovu cenu, uvedl norský deník Dagens Naeringsliv. Několik zemí včetně Izraele, Pákistánu a Kambodže nominovalo Trumpa na Nobelovu cenu za zprostředkování mírových dohod nebo příměří. Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že by si ocenění, které uděluje norský Nobelův výbor, zasloužil, poznamenala agentura Reuters.
Rusko a Spojené státy by se mohly dohodnout na nových odzbrojovacích smlouvách, pokud se podaří ukončit konflikt na Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na poradě před páteční schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce.
Drtivá většina Němců je přesvědčena, že páteční schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinese příměří ve válce na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu pro veřejnoprávní televizi ZDF, podle něhož jen 13 procent dotázaných očekává, že se Trumpovi podaří vyjednat klid zbraní; 84 procent lidí si to nemyslí.
Čína přerušuje veškeré kontakty s českým prezidentem Petrem Pavlem, který návštěvou dalajlamy 27. července poškodil svrchovanost a územní celistvost Číny. Podle čínského velvyslanectví v Praze to uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. Prezidentská kancelář v reakci na síti X napsala, že prezidenti obou zemí spolu nekomunikují, proto se na situaci nic nemění.
Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Rozhodně se nechystá na příměří nebo ukončení války. Ve svém pravidelném poselství to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruský prezident Vladimir Putin chce podle něj prezentovat chystané setkání s americkým protějškem Donaldem Trumpem jako své osobní vítězství a pokračovat ve svém dosavadním jednání. Moskva se k tomuto tvrzení nevyjádřila.
Spojené státy i Čína potvrdily, že příštích 90 dní nebudou zvyšovat vzájemná cla. Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, jímž o 90 dní prodloužil platnost stávajících 30procentních cel na dovoz čínského zboží do Spojených států. Peking rovněž oznámil, že stejně dlouhou dobu ponechá celní zatížení amerického dovozu na deseti procentech, informovala dnes agentura Reuters.
Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti, shodly se v prohlášení země Evropské unie s výjimkou Maďarska. Diplomatické řešení války na Ukrajině, kterou před třemi a půl lety rozpoutalo Rusko, musí chránit klíčové ukrajinské a evropské bezpečnostní zájmy, zdůraznili také prezidenti a šéfové vlád 26 evropských zemí podle agentury Reuters.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji 🚁🚁🚁 Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
Ředitelství silnic a dálnic vybralo zhotovitele úseku dálnice 🛣️🛣️🛣️ D11 Jaroměř - Trutnov. vítěz za 9,1miliardy korun její postavení sdružení Eurovia CZ, MI Roads, Metrostav TBR a M - Silnice , uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl na síti X. Na úseku dlouhém 19,6 kilometru je vydáno pravomocné stavební povolení .
U Hodonína se v sobotu večer vyskytlo patrně slabší tornádo, informoval na svém účtu na síti X Český hydrometeorologický ústav. Patrně však nenapáchalo žádné škody.
Přerovská společnost PSP Engineering postaví v Uzbekistánu cementárnu Jizzak Cement Plant, která si vyžádá investici 3,8 miliardy korun. Nový závod uzbecké firmy Jizzakh Avantage Plus ročně vyrobí až milion tun cementu.
Mírné oživení poptávky po řezivu vedlo loni k meziročnímu růstu tržeb pily ve Štětí na Litoměřicku. Tržby činily 2,9 miliardy korun oproti 2,5 miliardy korun v roce 2023. Hospodaření společnosti Labe Wood v roce 2024 skončilo ztrátou 167 milionů korun, vyplývá z obchodního rejstříku.
Stavební spořitelny 🏠🏠🏠 poskytly do konce srpna úvěry za 44,2 miliardy korun, meziročně se jejich objem zvýšil o 38,1 procenta. Počet nových smluv o stavebním spoření se snížil o 2,3 procenta na 299 740. Klesla také úhrnná cílová částka, na kterou lidé spoří. Vyplývá to z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, klesl v prvním pololetí letošního roku o 54.000 na 3,944 milionu. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí
Lidé v srpnových aukcích na portálu Aukro vydražili starožitné a sběratelské předměty za 114 milionů korun, což představuje meziroční nárůst téměř o 12,5 procenta. V červenci vydražili sběratelé předměty přibližně za 113,5 milionu korun.
