Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa dnes zahájí rozesílání dopisů obchodním partnerům Spojených států, v nimž jim jednostranně sdělí výši nové celní sazby. Ta se podle prezidentových slov bude pohybovat od 10 do 70 procent a platit má od letošního 1. srpna. Rozesílání dopisů by mělo pokračovat ještě začátkem příštího týdne, takže do 9. července budou všechny dotčené země informovány.
Německý kancléř Friedrich Merz vyzval Evropskou unii, aby našla rychlé a jednoduché řešení v celním sporu se Spojenými státy. V projevu na konferenci bankovní asociace také řekl, že prioritou by měly být v dohodě s USA klíčová průmyslová odvětví. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil, že na zboží z EU uvalí od června padesátiprocentní takzvaná reciproční cla, krátce nato odložil jejich zavedení na 9. července.
Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.
Tři měsíce před sněmovními volbami nezveřejnila značná část kandidujících subjektů svůj volební program. Podle politologů to je mimo jiné tím, že voliči se v současnosti příliš nerozhodují podle konkrétních priorit, ale spíše podle vztahu k lídrovi. Jiní odborníci se domnívají, že některé strany program ani konkrétní vizi jednoduše nemají. Zveřejnění programu krátce před volbami pak také může připoutat větší zájem nerozhodnutých voličů.
Německé vládní strany se přou, zda zakázat Alternativu pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Sociální demokracie (SPD) se o víkendu na svém sjezdu usnesla, že bude usilovat o zahájení procesu zákazu strany. Politici konzervativní unie CDU/CSU včetně ministra vnitra Alexandera Dobrindta jsou k tomu ale dál skeptičtí.
Hnutí ANO by vyhrálo volby do Sněmovny, v červnu jeho podpora oslabila o jeden procentní bod na 33,5 procenta, koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a lidovci si i po bitcoinové kauze drží 21 procenta. Do dolní komory by se dostalo ještě hnutí STAN, SPD a Piráti. Vyplývá to z volebního modelu agentury Kantar CZ, jehož výsledky dnes zveřejnila Česká televize (ČT).
Na populistech typu Okamura a Babiš mě fascinuje, jak hluboce pohrdají lidmi, kteří je volí. Kdyby jejich voliči mohli někdy slyšet, jak se o nich baví, když se vypnou kamery, byli by dost znechuceni. Nemám nejmenší iluze, že podobně nepřemýšlí i řada politiků z dalších stran, včetně těch aktuálně vládních. Ale populisté staví svoji politiku hlavně na lísání se lidem, v tom je to pokrytecké na druhou.
Předsedkyně Evropské komise už není „vládkyní“, ale spíše rukojmí konzervativních europoslanců. V ambiciózní klimatické politice jí nepodpoří ani její „vlastní lidé“. Proto se nejspíš bude snažit zachránit alespoň základní kontury. Velké reformy už asi nečekejme.
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Vyplývá to ze závěrů schůzky. Proti byl maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost.
Americký ministr obrany Pete Hegseth obvinil americká média včetně deníku The New York Times a stanice CNN, že se snaží americké útoky na íránská jaderná zařízení vykreslit jako méně úspěšné, než ve skutečnosti byly. Hegseth prohlásil, že média jsou tak zaujatá proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že je to vede ke zpochybňování účinnosti amerických úderů. Washington podle Hegsetha zničil jaderné kapacity Íránu. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine uvedl, že útok se připravoval 15 let.
Lidé za nejlepšího porevolučního prezidenta Česka vnímají stále Václava Havla. Jako druhý nejlepší vychází v průměru Václav Klaus, třetí příčku obsadil současný prezident Petr Pavel a čtvrtou pak jeho předchůdce Miloš Zeman, uvedl průzkum agentury STEM/MARK. Současného prezidenta lidé pozitivně hodnotí za způsob vystupování na veřejnosti či reprezentaci a obhajobu českých zájmů v zahraničí. Prostor pro zlepšení je stále u řešení sporů na tuzemské politické scéně, uvedli autoři průzkumu.
