Včera proběhla ve Francii generální stávka, ale děje se to v atmosféře velkých protestů a mimořádné naštvanosti celé společnosti. Včera to proběhlo úplně v klidu, bez násilí, mnohde jako pouliční happening se zpíváním a tančením. Byla to však masivní mobilizace, do protestů se po zemi zapojilo skoro 2 miliony lidí, míří to od protestů studentů k politické revoltě.
Vítězství demokratů v obou komorách Kongresu může podle amerického analytika Roberta Kagana změnit kalkulace Moskvy i Pekingu. Pokud Rusko a Čína dospějí k závěru, že Donald Trump je politicky oslabený a jeho éra se chýlí ke konci, mohou se v příštích dvou letech chovat agresivněji. Kagan zároveň upozorňuje, že válka s Íránem vyčerpala část klíčových amerických vojenských zásob a oslabila přítomnost USA v Asii.
Když do čela Ministerstva životního prostředí nastoupili Motoristé, bylo jasné, že to s ochranou přírody bude špatné. Což se potvrdilo a nadále potvrzuje. V březnu odvolal správce národního parku KRNAP, v červnu vybral jeho nástupce. Ten nyní vyhodil dva své náměstky.
Stávka zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu získala podporu ze zahraničí. Novináři rakouské veřejnoprávní ORF varují, že zrušení koncesionářských poplatků a přechod na financování ze státního rozpočtu může česká veřejnoprávní média dostat do přímé závislosti na politických stranách. Sami přitom upozorňují na zkušenost ORF, kde vládní škrty podle nich vedou k omezení programu i personálu.
Kreml se připravuje na možnost, že Donald Trump vyjde z amerických voleb do Kongresu oslabený. Moskva chce využít nové politické situace k dalšímu uvolňování sankcí a přesvědčit Washington, že s Ruskem lze obchodovat i bez ukončení války na Ukrajině. Zároveň ale Putin podle zdrojů ztrácí víru, že Trump dokáže přimět Kyjev k míru za ruských podmínek, a sází na pokračování války.
Celodenní stávka České televize a Českého rozhlasu může podle předsedy SPD a Poslanecké sněmovny Tomia Okamury dopadnout přesně opačně, než její organizátoři zamýšlejí. Tvrdí, že lidé mohou během omezeného vysílání zjistit, že se bez veřejnoprávních médií obejdou. Za ideální model jejich financování přitom označil dobrovolné poplatky.
Spojené státy rozhodují o politické síle Donalda Trumpa na další dva roky. Američané volí celou Sněmovnu reprezentantů a třetinu Senátu, přičemž republikáni mohou přijít o většinu v jedné či obou komorách Kongresu. Výsledek může zásadně omezit prezidentovu legislativní agendu a v případě vítězství demokratů ve Sněmovně otevřít i cestu k impeachmentu.
Donald Trump podle svého někdejšího spolupracovníka míří v úterních volbách do Kongresu k tvrdému politickému střetu. Bývalý šéf komunikace Bílého domu Anthony Scaramucci tvrdí, že prezident „dostane pořádně na frak“, protože část voličů je nespokojená s ekonomikou, válkou v Íránu i nesplněnými sliby. Zároveň očekává, že případný neúspěch otevře uvnitř Republikánské strany boj o její další směřování.
Vláda Andreje Babiše schválila novou koncepci rozvoje české armády do roku 2040. Prioritou mají být protivzdušná a protidronová obrana, modernizace armády i nábor dalších vojáků. Prezident Petr Pavel ale dokument kritizuje: podle něj nezajistí splnění spojeneckých závazků ani dostatečnou připravenost na konflikt vysoké intenzity. Babiš jeho obavy mírní a připomíná, že stát musí vedle obrany financovat také zdravotnictví či dopravní infrastrukturu.
Prezident Petr Pavel ostře zpochybnil vládní plán rozvoje české armády do roku 2040. Podle něj navržená koncepce nezajistí plnění závazků vůči NATO ani dostatečnou připravenost na konflikt vysoké intenzity. Česko podle projednávaného dokumentu neplní 70 procent požadovaných cílů výstavby schopností a u nejnáročnějších z nich zaostává o pět až deset let. Odpovědnost podle Pavla neleží na armádě, ale na politické reprezentaci.
Ovládnout Českou televizi a Český rozhlas se pro vládu Andreje Babiše stává stále větší zátěží. Tomio Okamura si myslel, že zestátněním televize si vyřídí své účty. Jenže se stal pravý opak. Šéf Poslanecké sněmovny vyvolal odezvu, která přesáhne jeho volební období. Zítra bude stávka.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
