Česká republika, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín, aby tento měsíc schválil novelu zákona, která zruší poplatek za tranzit plynu přes jeho území. Informovala o tom agentura Reuters. Odvolává se přitom na dokument, ke kterému získala přístup.
Američané sankcionují už i Gazprombanku, což může Evropu tuto zimu dovést ke kriticky nízkým zásobám plynu, varují analytici. Zvláště ohroženo je i Slovensko, plyn může zdražit i Česku, dokud se výrazněji nenavýší náhrada v podobě dodávek zkapalněného plynu z USA.
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh). Oznámila to společnost Trading Hub Europe GmbH (THE), která je správcem a koordinátorem německého trhu s plynem. Německo přitom po kritice z České republiky a z dalších zemí v květnu slíbilo, že poplatek od ledna zruší.
Zvolený prezident Spojených států Donald Trump v předvolební kampani prohlásil, že Evropa zaplatí vysokou cenu za to, že „nekupuje dostatek amerického exportu“. Příští měsíce ukážou, jak oprávněné jsou obavy z vysokých cel na dovoz z Evropské unie. I Evropané ale mají pro obchodní jednání v rukou trumf, který by mohl hrozby obchodní války mezi spojenci na obou březích Atlantiku minimálně výrazně zmírnit. Je jím zemní plyn, píše ve své analýze Jan Žižka z Export.cz.
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Z letošní vrcholné klimatické konference OSN COP29 se stala hotová fraška. Nejde jen o to, že ji ignoruje celá řada hlav států. Hostitel dvoutýdenního summitu, Ázerbájdžán, totiž přímo popírá smysl konání takového setkání, když v jeho rámci dojednává pokoutný obchod s Ruskem ohledně pokračování dodávek ruského plynu do EU i v příštím roce. To už totiž Ukrajina nebude umožňovat přepravu ruského plynu přes své území.
Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg. Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu.
Od soboty v EU zůstanou již jen dvě země, které ve významnější míře potrubně odebírají ruský plyn, a to Slovensko a Maďarsko.
Hned 94 procent plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To tu už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas. Jen 6 procent plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.
Takřka všechen plyn, který Česko odebírá, je nyní z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. Ze západního směru, přes Německo, už Česko získává jen maximálně sedm procent plynu.
