Třinecké železárny ustály krize a masivně investují do dekarbonizace výroby
Třinecké železárny loni ustály výpadky dodávek železné rudy kvůli válce na Ukrajině i energetickou krizi. Zisk oproti předchozímu roku poskočil o miliardu na téměř 2,4 miliardy korun. Letos firma výrazně investuje do ekologizace výroby oceli, od uhlí přejde k plynu.
Třinecké železárny (TŽ) dosáhly loni zisku 2,393 miliardy korun. Oproti roku 2021, kdy zisk firmy činil 1,306 miliardy korun, to byl nárůst o více než 83 procent. Tržby podniku meziročně stouply o 13,887 miliardy, tedy téměř o třetinu, na 57,602 miliardy korun. Uvedla to mluvčí firem ve skupině Třinecké železárny - Moravia Steel Petra Macková Jurásková.
Podnik dosáhl úspěšných výsledků, přestože loňský rok poznamenala řada nejistot a zvratů. Huť loni vyrobila více než 2,4 milionu tun oceli, tedy přibližně stejně jako v roce 2021. „Do podnikání v loňském roce negativně zasáhla válka na Ukrajině, která měla vliv na dodávky surovin, zejména rudy,“ uvedla mluvčí. Hutní segment však podle ní nejvíce zasáhla energetická krize, jejíž následky přetrvávají a promítají se i do tržní situace letošního roku.
„I přes přetrvávající problémy v části dodavatelsko-odběratelských řetězců se podařilo stabilizovat výrobu. Celkový objem vyrobené oceli přesáhl 2,4 milionu tun. Navzdory komplikacím se tak podíl Třineckých železáren na domácí produkci surové oceli v roce 2022 zvýšil na 57 procent,“ uvedl předseda dozorčí rady Tomáš Chrenek.
Největší podíl na objemu prodeje měl stejně jako v předchozích letech válcovaný drát. Firma ho loni prodala 904 kilotun, což bylo mírně méně než předloňských 962 kilotun. Více než 70 procent z toho směřovalo na zahraniční trhy.
Třinecké železárny mění po 11 letech vedení. 
Novým šéfem Třineckých železáren je Roman Heide
Zprávy z firem
Objem prodeje v sortimentu tyčové a profilové oceli dosáhl 511 kilotun (předloni 536 kilotun). „Prodej lesklé oceli se navýšil oproti předchozímu roku z 91 kilotun na 94 kilotun a podílel se částečně na růstu prodeje výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Tyčová a profilová ocel je zejména zhodnocována do podoby pružných dílů používaných v automobilovém průmyslu,“ uvedla Macková Jurásková.
Třinecké železárny jsou jediným tuzemským výrobcem kolejnic a železničního příslušenství. „Na tuzemský trh v loňském roce dodaly bezmála 32 kilotun kolejnic včetně příslušenství železničního svršku z celkového objemu prodeje 248 kilotun. Celkový vývoz za hodnocené období dosáhl 87 procent,“ uvedla mluvčí.
Přechod od uhlí k plynu
Huť loni proinvestovala více než 1,8 miliardy korun. „K nejvýznamnějším z pohledu zvyšování přidané hodnoty našich produktů patřila nová loupací linka pro úpravu ocelových tyčí. Je exemplárním příkladem postupující průmyslové automatizace ve specifickém odvětví hutnictví a také trvale rostoucí kvality výrobků hutního segmentu,“ uvedl první místopředseda dozorčí rady Ján Moder.
Letos budou TŽ pokračovat v transformačním projektu Green Werk, jehož cílem je další snížení emisí skleníkových plynů. „Součástí transformačního procesu je i plán na výstavbu moderní elektrické obloukové pece, která by měla sloužit k produkci oceli především ze šrotu. Druhá strategická investice projektu se týká přechodu od energetického uhlí k ekologickým zdrojům energií v dceřiné společnosti Energetika Třinec, která se zabývá výrobou a distribucí energetických médií,“ uvedla mluvčí.
Třinecké železárny jsou největším hutním podnikem v Česku, jsou součástí skupiny Moravia Steel, kteru vlastní čeští a slovenští miliardáři v čele s Tomášem Chrenkem a Jánem Moderem. Včetně odloučených provozů mají TZ téměř 7000 zaměstnanců, s dceřinými firmami je pracovníků kolem 10 tisíc.
Společnost Linde Gas dodává řadě firem v různých odvětvích technické plyny. A jako taková patří k největším spotřebitelům elektrické energie u nás, což se projevuje na jejích aktuálních nákladech. „Ačkoli jsme elektřinu nakoupili ještě relativně výhodně, náklady vzrostly o 70 procent. A příští rok bude růst pokračovat. Možná až trojnásobně,“ říká generální ředitel Linde Gas ČR v rozhovoru pro newstream.cz, kde také prozrazuje, že již nyní pociťuje pokles poptávky v celé řadě odvětví.
Šéf Linde Gas Petr Partsch: Jen za elektřinu letos zaplatíme miliardu. A příští rok bude náročnější
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
