Daň z nemovitých věcí je majetková daň, kterou platí každý, kdo vlastní nemovitost. Odvádí se jednou ročně a peníze jdou obci, kde nemovitost leží. Základní pravidla určuje zákon č. 338 z roku 1992 o dani z nemovitých věcí. Správu daně a podávání přiznání řeší daňový řád. Daň má dvě části. Daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Každá se vztahuje na jiný typ majetku.
Průměrná sazba hypoték na počátku listopadu zůstala na říjnových 4,91 procenta, je tak stále nejníže od dubna 2022. Za celý letošní rok klesla o přibližně třetinu procentního bodu. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Na účtech českých bank leží asi čtyři biliony korun. Češi finance nechávají ležet ladem. Nevědí, jak je výhodně zhodnotit. Investování nerozumí, nevědí, co s penězi. Obecně Češi neinvestují. Obchodníci s finančními produkty vycítili možnost. Nyní přichází na trh portál Investona, platforma, stojící na základech obchodníka s cenným papíry Colosseum.
Země EU jednají o zpřísnění Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu. Zpřísnění má spočívat v tom, že 90 procent Green Dealu bude muset být splněno už do roku 2040. Do roku 2040 by tedy měly emise v EU klesnout o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Dosud je přitom stanoven jen cílový rok 2050.
Česko získá v příštích letech dalších 5,5 miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru EHP a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu roku 2026 a 2027. V Praze byla slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi ČR a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro čtvrté programové období. Za 20 let fungování těchto fondů z nich Česko získalo 11 miliard korun. Podporu získalo 1900 projektů.
Norský státní investiční fond bude na čtvrteční valné hromadě akcionářů americké automobilky Tesla hlasovat proti navrhovanému balíčku odměn pro šéfa společnosti Elona Muska ve výši až bilion dolarů, tedy přes 21 bilionů korun.
Hlavní americký akciový index S&P 500 od začátku roku do konce října vykazuje růst skoro o 17 procent. Index Nasdaq 100, v němž jsou hlavně akcie firem z technologického sektoru, stoupl o více než 23 procent. Výrazně zpevňují také evropské, japonské a čínské akcie, ukázaly burzovní statistiky. Z hlediska sektorů jsou letos hitem akcie těžařů vzácných zemin, hlavně zlata, a dále zbrojařské společnosti, evropské banky a vesmírné firmy.
Součástí návrhu programového prohlášení vznikající vlády je i změna v oblasti spropitného. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmy a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Rada guvernérů Evropské centrální banky rozhodla o zahájení další fáze zavádění digitálního eura. Projekt podle ní úspěšně završil přípravnou etapu zahájenou v listopadu 2023. Nyní má přejít do takzvané fáze technické a tržní připravenosti.
Dosluhující vláda schytává z rozličných stran kritiku, že dopustila již brzké zavedení systému emisních povolenek pro domácnosti, tedy EU ETS2. Strany, jež by se měly nově podílet na vládnutí, se na máločem shodnou tolik jako na tom, že s „občanskými povolenkami“ – tedy s novými zelenými daněmi – je třeba skoncovat ještě dříve, než by měly zkraje roku 2027 začít platit. Nebo alespoň oddalovat jejich zavedení, až je Brusel zruší sám – což je ovšem nejistá sázka.
Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.
Vlny veder na konci června poškodí zemědělce, lze čekat propad výnosů. U mnohých plodin lze očekávat zásadní propad, řekl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
