Blížící se začátek akademického roku tradičně přináší zvýšený tlak na trhu studentského bydlení. Každý rok se opakuje tentýž scénář: tisíce studentů horečně shánějí, kde složit hlavu, zatímco pronajímatelé si mnou ruce díky rostoucí poptávce. Letos navíc situace není lepší než dřív, spíše naopak – nájmy v univerzitních městech opět rostou a nových ubytovacích kapacit přibývá jen velmi pomalu.
Cena bitcoinu se vyhoupla na svůj nový historický rekord a překonala hranici 124 500 dolarů. Vývoj, jenž z velké části odráží rostoucí zájem velkých institucionálních hráčů, včetně státních institucí, je však bolehlavem alespoň pro jednoho z nich – a to pro český stát. S růstem ceny bitcoinu totiž stoupá potenciální ztráta, kterou český stát, tedy český daňový poplatník, utrpí v důsledku kauzy „Blažkovy bitcoiny“.
Banky a stavební spořitelny v ČR poskytly v červenci hypotéky za 37,8 miliardy korun, což je proti červnu nárůst o dvě procenta. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o tři procenta na 30 miliard korun. Úrokové sazby nových úvěrů v červenci pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,56 procenta na 4,53 procenta.
Nejznámější kryptoměna bitcoin dosáhla nového maxima a poprvé překonala hranici 124 tisíc dolarů (2,59 milionu korun). Uvedla to agentura AFP, podle níž k růstu této kryptoměny přispívá příznivá americká legislativa, zájem institucionálních investorů a rostoucí americké akcie.
Penzijní spoření má v Česku 4 miliony lidí. Zhruba polovina lidí má ale peníze ve starých fondech s minimálními výnosy, ačkoli mohou své peníze přesunout do nového penzijního spoření, které jim může dodat o dost lepší zhodnocení. „Aktuální legislativa umožňuje převádět finanční prostředky ze starého penzijka do nového, ale tuto možnost řada lidí stále ignoruje nebo o ní neví, což je škoda,“ říká Jana Zelinková, předsedkyně představenstva Generali penzijní společnosti. Tématem našeho rozhovoru s Janou Zelinkovou byly mýty a fakta o penzijku, ale i to, jak to udělat, aby vám penzijko vydělalo více peněz či kolik investovat, abyste byli zabezpečení na stáří. Pět myšlenek z rozhovoru si můžete přečíst v tomto článku.
Objem zlata v devizových rezervách České národní banky (ČNB) dosáhl na konci července rekordních 63,58 tuny. Zlato tvořilo 4,19 procenta celkových rezerv, na konci loňského roku přitom podíl činil 2,94 procenta. Vyplývá to z údajů struktuře devizových rezerv. Dosud nejvyšší objem zlata měla ČNB v rezervách po rozdělení Československa na počátku roku 1993, kdy činil 63,3 tuny.
Čistý zisk skupiny ČSOB v prvním pololetí letošního roku stoupl meziročně o jedno procento na 9,6 miliardy korun. Objem aktiv pod její správou se zvýšil o 11 procent na 433 miliard korun.
Průměrná sazba hypoték na počátku srpna zůstala nad pěti procenty, proti předchozímu měsíci se zvýšila o 0,02 procentního bodu na 5,05 procenta. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
Průměrný starobní důchod v Česku dosáhl na konci prvního pololetí 21 063 korun. Od konce loňska vzrostl o 383 korun. Aktuální údaje zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Z jejích dat vyplývá, že částku nad průměrem pobírá víc než polovina lidí se starobní penzí. Podle odhadů ministerstva práce by se v lednu 2026 průměrná starobní penze měla po pravidelné novoroční valorizaci dostat k 21 850 korunám.
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, dosud vložilo peníze více než 170 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh . V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů.
V uplynulém volební období se resortu kultury, který od roku 2021 vede ministr Martin Baxa (ODS), podařilo splnit řadu bodů z vládního programového prohlášení. Týká se to například zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi (ČT) i Český rozhlas (ČRo), vzrostl také rozpočet samotného ministerstva. Lze však stále slyšet i nespokojenost s rozdělováním grantů a dotací. Některé příspěvkové organizace ministerstva také musely v minulých letech propouštět. Další směr by měla určit koncepce Státní kulturní politiky 2026+, kterou bude schvalovat vláda. Uvedla to mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.
