Obyčejná práce: Zámek musí žít, tak se snažíme, říká kastelán z Pátku nad Ohří

Rozšířil zámecký mobiliář, zpřístupnil nové místnosti a pořádá letní kulturní akce pro děti i hudební koncerty. Svébytný kastelán Petr Rasken Chaloupka, který v minulosti působil na zámku Stránov či Vrbičany, toho za pět let na zapomenutém zámku v obci Pátek nad Ohří již zvládl hodně. 

Zámek Pátek je ve skutečnosti letohrádek postavený v letech 1544 až 1557. Jedná se tak o jednu z prvních čistě renesančních staveb v Čechách a již pátým rokem ji kastelán Petr dává dohromady a přibližuje návštěvníkům. 

„Je to náročné, původního tu nezůstalo skoro nic, ale snažím se, aby si lidé výlet na Pátek zapamatovali a líbil se jim. Proto pořádáme i sobotní akce,” říká muž, který na zámku bydlí i provádí. Jeden z prvních projektů, které na zámku po svém příchodu v roce 2019 zvládl, byly internetové stránky. Ty jsou hlavním propagačním kanálem, který zámek využívá. Vstupné do zámku je dobrovolné a symbolické jsou i částky za kulturní akce.

Majitelem je nedaleký městys Peruc, který chce svou zanedbanou památku více zviditelnit. Pátecký zámek totiž stojí mimo hlavní turistický proud. „Je to ztracená perla na řece Ohři. Takto cenný zachovalý a zapomenutý zámek, to je jedinečné,“ připomíná kastelán k budově, kterou rád návštěvníkům předvádí se zajímavým výkladem. 

Od kladiva k počítači

Práce kastelána je velice různorodá a každopádně neobnáší jen přípravu kulturních akcí. Petr již zámecké místnosti vybavil soubory historického nábytku z depozitáře, a dal tak vzniknout malé historické expozici. Nejde však o původní vybavení, to se nedochovalo. To vše doplňují historické hodiny, obrázky a další různorodé dobové dekorace. 

Obyčejná práce: Buďme rádi za vlky. Na Slovensku mají medvědy lidožrouty, říká hajný z Krušných hor

Enjoy

Hajní tráví mezi stromy celý život, jejich práce je po staletí prakticky stejná. Jen jim dnes pomáhají moderní stroje či technologie a místo pytláků, kteří se vyskytují méně, nahánějí jezdce na terénních čtyřkolkách.

Michal Nosek

Přečíst článek

Před příchodem kastelána zámek neprošel žádnou zásadní rekonstrukcí. Za dob socialistického hospodářství v něm vládlo zemědělské družstvo, což se na něm podepsalo. Kastelán již stihl dát dohromady tři velké místnosti, včetně rekonstrukce podlah a výmaleb. Sám bydlí v malém přístěnku pod schody, kde nebylo ani topení. „Zatím jsem za ty roky nezmrznul,” chválí si nadšenec, který se v zámku našel, a proto chystá další velké projekty nejen pro hlavní budovu. „Krom obytného zámečku se jedná o statek, velký areál se sýpkou,” hodnotí prostor s tím, že zde objevil kamenné schodiště na břeh Ohře. Zde je již částečně obnovený přívoz na ostrov, kde býval park.

Vodácká zastávka 

„Jde o to, aby k nám mohli návštěvníci i z řeky nebo z druhého břehu. Vodáci totiž projíždějí pod skálou a netuší, že projíždějí kolem zámku,” popisuje. Pátek je pro vodáky důležité místo, protože zde musejí z lodí kvůli novému jezu vystoupit. Proto se návštěva a propagace zámku přímo nabízí. Ve vsi je navíc hospoda s kuchyní a výběrem piv na čepu, což jí v očích vodáků dodává na atraktivitě. 

Obyčejný byznys: Housle z Číny nejsou nástroj, ale spíš nábytek, říká mistr houslař

Zprávy z firem

Na rohu Lublaňské ulice a náměstí I.P. Pavlova, které představuje jednu z nejrušnějších lokalit hlavního města, má houslařský ateliér Tomáš Vávra. Z ruchu velkoměsta se zde rázem přenesete do jiného století. Tomáš je totiž již čtvrtou generací houslařského rodu, který zde svůj ateliér provozuje od roku 1967 a od té doby se zde příliš nezměnilo, protože výroba a opravy houslí nepodléhá módním trendům a je velice konzervativní. Co se nástrojů i vybavení dílny týká, je stejné jako před stovkami let.

Michal Nosek

Přečíst článek