Odvolací soud v Pardubicích definitivně rozhodl o vydání části mobiliáře zámku Opočno rodu Colloredo-Mansfeldů. Potvrdil rozsudek okresního soudu z roku 2006. V souboru předmětů je cenný kočár, sbírka obrazů a několik tisíc dalších předmětů, například historické zbraně či nádobí. Hodnota je ve stovkách milionů korun.
Ikonickou pražskou budovu vlastní pražská rodina Klánů. Na aktuální rekonstrukci se podílejí původní architekti ze slavného studia SIAL. Rekonstrukce slavných obchodních domů jsou v současnosti velkým trendem.
Rostoucí inflace v posledních měsících přeje i prodeji zámků a historických objektů v Česku jako možnost dobré investice proti znehodnocování úspor, a to i když cena často památkově chráněných objektů činí až desítky milionů korun před nákladnou rekonstrukcí. A v Česku jich je stále ke koupi i opravě hned několik desítek, vyplývá z nabídek tuzemských realitních kanceláří.
Provozovat Vyšehrad stojí Prahu 30 milionů ročně, více než polovina peněz z toho jde na stavební úpravy. „Chceme si ale pomoci, hledáním dalších finančních zdrojů: ať už plynoucích z evropských fondů nebo UNESCA,“ říká ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad architekt Petr Kučera.
Šlechtický rod Lobkowiczů, který vlastní několik významných nemovitostí a mimořádnou sbírku umění, sází na takzvaná NFT. V sobotu proběhne největší konference o tomto fenoménu u nás.
Areál Sázavského kláštera prošel náročnou rekonstrukcí, která probíhala podle návrhu architektů ze Studia acht.
Málo sněhu v zimě, teplé jaro a dlouhotrvající vedro zhoršují⛰️⛰️⛰️ v Alpách podmínky pro horolezce a turisty. S odkazem na odborníky o tom informovala agentura DPA. "Letos máme velmi nepříznivou konstelaci okolností," řekl Severin Karrer, vedoucí oddělení pro výcvik, horské sporty a bezpečnost ve Švýcarském alpském klubu (SAC). Problémem je především to, že vlny veder trvaly tak dlouho, že hranice nulového stupně, tedy hranice, kde je na dané hoře nula stupňů Celsia, se dlouhodobě pohybovala nad 4000 metry nad mořem.
Duhově zelení🪲🪲🪲brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu, napsala agentura AP. Listokaz japonský je známým škůdcem ve Spojených státech, kam se dostal už před více než stoletím a je tu známý jako "japonský brouk".
