Funkcionalistický klenot se otevírá po rekonstrukci. Müllerova vila zpřístupní i dosud skrytá místa
Loosův architektonický klenot v pražských Střešovicích se po opravách znovu otevírá. Müllerova vila navíc nově nabídne pohled i do míst, která dosud zůstávala návštěvníkům skrytá. Nová trasa je zavede do pokoje pro hosty, zázemí služebnictva i vinotéky a ukáže jim, jak slavný dům fungoval za éry svých původních majitelů.
Vila se veřejnosti uzavřela loni v únoru. Důvodem byly problémy se střešními terasami, do nichž zatékalo kvůli nefunkční hydroizolaci. Nutnou stavební opravu ale muzeum využilo k rozsáhlejší obnově interiérů i k proměně prohlídkové trasy. Výsledkem je šest nově přístupných místností.
Na prudkém svahu nad Rokytnicí nad Jizerou stála stará krkonošská roubenka v ne právě dobrém technickém stavu. Místo demolice ale přišla citlivá rekonstrukce, která zachovala maximum původních materiálů i charakter domu. Uvnitř dnes vznikly tři apartmány, sauna a zázemí pro současné pohodlné bydlení i pronájem.
Roubenku nezbourali, ale zachránili. Dnes ukrývá tři apartmány i saunu
Reality
„Podle mě teď došlo k největšímu skoku od doby, kdy byla před více než 20 lety Müllerova vila zrekonstruována, díky čemuž jsme zpřístupnili dalších šest místností pro návštěvníky,“ řekl při slavnostním znovuotevření ředitel Muzea Prahy Ivo Macek.
Za dveře soukromí i do zázemí služebnictva
Nová trasa vede téměř celým domem. Stranou zůstává pouze zázemí pro ostrahu a průvodce. Návštěvníci si prohlédnou pokoj pro hosty, apartmán a koupelny pro služebnictvo, ale také garáž s dobovým automobilem, zeleninový sklep či vinotéku.
Déšť provázel slavnostní otevření, pozornost ale patřila tomu, co se skrývá pod střechou. Průmyslový palác na pražském Výstavišti má za sebou více než čtyři a půl roku náročných stavebních prací. Vyhořelé křídlo znovu stojí, nad střední halou se skví svatováclavská koruna a zrestaurovaný strop ukazuje umění dávných řemeslníků. Obnova za zhruba tři miliardy korun vrátila památce řadu původních detailů. A také možnost znovu hostit výstavy a veletrhy a další velké akce.
Po 18 letech je Průmyslový palác znovu celý. Rekonstrukce spolkla tři miliardy
Reality
Zvláštní pozornost si zaslouží zmíněná hovorna. Müllerovým sloužila jako prostor pro setkání s lidmi, které nechtěli zvát do soukromých částí vily. I tato místnost tak přibližuje, jak rodina oddělovala společenský život od každodenního chodu domácnosti.
Některé z nově otevřených prostor přitom dosud sloužily administrativě muzea. K jejich obnově pomohly nalezené dobové popisy.
„Vila byla v roce 2000 poprvé zpřístupněna veřejnosti a dnes začínáme psát její další kapitolu. Ta spočívá ve větší otevřenosti vůči návštěvníkům,“ uvedla kurátorka Müllerovy vily Eliška Zlatohlávková.
Původně tmavý mezonet v pražském Břevnově prošel radikální proměnou. Architekti otevřeli dispozici světlu, přidali střešní zahradu, subtilní kovové schodiště i výrazné modré boxy. Výsledkem je byt, který podle autorů působí spíš jako samostatný rodinný dům.
Mramor, tajné dveře a maliny na střeše. Takhle vypadá rodinné bydlení uprostřed Prahy
Enjoy
Vedle teras se oprav dočkaly dřevěné podlahy a výmalby, vyčištěno bylo textilní vybavení. Muzeum modernizovalo také zabezpečovací systém.
Dům, který se neřídí běžnými patry
Rozšířená prohlídka má návštěvníkům pomoci lépe pochopit i princip, na němž Adolf Loos svůj návrh vystavěl. Takzvaný raumplan pracuje s prostorem jinak než běžné členění domu na jednotlivá podlaží.
Místnosti mají různou výšku podle svého významu a vzájemně se propojují v odlišných úrovních. Při průchodu tak mohou připomínat labyrint. Teprve při návštěvě dalších částí domu se jeho prostorové uspořádání ukazuje v širších souvislostech.
Müllerova vila, jejíž návrh je dílem Adolfa Loose a Karla Lhoty, patří k nejvýznamnějším památkám moderní architektury ve střední Evropě. Nechal ji postavit František Müller, spolumajitel jedné z největších stavebních firem. Dnes je národní kulturní památkou.
Jen osm lidí na jednu prohlídku
Muzeum prozatím počítá se šesti prohlídkami denně, z nichž dvě budou v angličtině. Každé se může zúčastnit nejvýše osm návštěvníků.
Chystají se také tematické kurátorské prohlídky pro zájemce, kteří už mají o architektuře určité povědomí a chtějí některou z oblastí poznat podrobněji. V přípravě je rovněž speciální program pro rodiny s dětmi.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
