Zaměstnanci Liberty Ostrava zřejmě budou muset odstupné vymáhat prostřednictvím insolvenčního správce. Novinářům to řekli odboráři po jednání s českým vedením zadluženého hutního podniku, které se týkalo hromadného propouštění. Zástupci odborů se shodli na tom, že pro zaměstnance po jednání nemají dobré zprávy. Výpovědi by měl podle nich podnik rozdat v srpnu, ještě v září a říjnu ale lidé budou muset chodit do práce. Hrozí přitom, že za tyto měsíce nedostanou mzdu.
Odbory v jihokorejské technologické společnosti Samsung Electronics vyhlásily na příští týden první stávku v 55leté historii firmy, požadují vyšší mzdy, píše BBC. Odbory mají zhruba 28 tisíc členů, což je více než pětina zaměstnanců podniku. Jednodenní protest plánují na 7. června.
Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.
Škoda Auto kvůli nedostatku dílů ruší některé směny ve výrobě. Chybějí některé součásti vozů, jako jsou loketní opěrky, sedačky, reflektory a další, uvedl týdeník Škodovácký odborář.
Huť Liberty Ostrava plánuje, že zcela odstaví svou koksovnu, která je od prosince v takzvaném teplém útlumu, kdy se udržuje teplo podstatně nižší než při běžném provozu. Vedení firmy v pátek sdělilo odborářům, že je připravené to udělat. Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina dále uvedl, že firma za březen nezaplatila za zaměstnance dvě třetiny sociálního a celé zdravotní pojištění.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) svolala na 21. května do Prahy protestní akci proti změnám, které chystá vláda v zákoníku práce a v oblasti důchodů. Vymezit se chtějí například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do důchodu. Proti případnému návrhu uzákonit možnost propuštění bez udání důvodu chystá kampaň také aliance 14 odborových svazů.
Jednání s majitelem hutní společnosti Liberty Ostrava Sanjeevem Guptou bylo neuspokojivé a nepřineslo odpovědi na otázky, které vláda má. Novinářům to ve středu řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Zatím nebyl naplněn požadavek vlády na vrácení peněz vyvedených do zahraničí. Dokud se tak nestane, vláda nebude huti poskytovat žádné prostředky daňových poplatníků, dodal. Podle něj jde o více než deset miliard korun. Gupta dnešní jednání při odchodu z ministerstva nechtěl komentovat.
Německá železniční společnost Deutsche Bahn (DB) postupně do roku 2029 sníží pracovní dobu strojvedoucích na 35 hodin týdně se zachováním plné mzdy, oznámil personální šéf podniku Martin Seiler. Dráhy tak po sérii stávek a pěti měsících vyjednávání přistoupily na základní požadavek odborů strojvedoucích GDL. Strojvůdci budou mít podle kompromisní dohody možnost pracovat až 40 hodin týdně, pokud budou chtít, za což dostanou příplatky.
Josef Středula pokračuje v roli odborářského předáka. Klepnutí přes prsty, které v posledních měsících dostal, by ho mohlo nasměrovat k lepším výkonům.
Předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude dál Josef Středula, který před třemi týdny skončil ve vedení centrály kvůli neplacení členských příspěvků. Na mimořádném sněmu v Praze ho zvolili odboráři a odborářky. Získal 64 ze 112 platných hlasů. Podle některých předáků je to slabý mandát.
V Praze začal mimořádný sněm Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), na kterém mají členové volit vedení centrály. O post předsedy se znovu uchází Josef Středula, který začátkem března ve funkci skončil kvůli neplacení odborářských příspěvků. Zástupci školských odborů však chtějí podle svého předáka Františka Dobšíka přesvědčit delegáty sněmu, aby se volba předsedy odložila až na podzim a nyní se zvolil pouze místopředseda.
České dráhy (ČD) nemusejí vracet státu více než sedm miliard korun, které dostaly v roce 2008 za převod majetku na tehdejší Správu železniční dopravy cesty (SŽDC). Pražský vrchní soud zamítl odvolání společností RegioJet a Student Agency. Na svém webu o tom informovala advokátní kancelář Skils, upozornil server Zdopravy.cz.
Číst více
Írán podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasil s tím, že na dobu neurčitou pozastaví svůj jaderný ☢ program a neobdrží od Spojených států žádné zmražené finanční prostředky. Uvedla to agentura Bloomberg.
Koruna posílila 💪 k oběma hlavním světovým měnám a přiblížila se k úrovním před začátkem bojů na Blízkém východě. Obchoduje se za 24,27 Kč/EUR a za 20,54 Kč/USD. V porovnání se čtvrtečním podvečerem si polepšila k euru o sedm haléřů a vůči americkému dolaru získala 12 haléřů. Podle analytiků koruně v závěru týdne pomohlo oznámení o otevření Hormuzského průlivu.
Pražská burza posílila 💪. Index PX stoupl o 0,59 procenta na 2699,60 bodu. Posílila většina hlavních emisí. Nahoru burzu táhly především zdražující akcie bank a zbrojovek. Patřily k emisím, se kterými se obchodovalo v největším objemu.
Americká společnost zabývající se umělou inteligencí 🧠 (AI) Anthropic v současné době vede rozhovory s Evropskou komisí (EK) ohledně svých modelů, včetně rizikového modelu Mythos, který dosud není v EU dostupný. Uvedl to mluvčí komise Thomas Regnier.
Nizozemský soud zrušil arbitrážní rozhodnutí z roku 2023, podle kterého Česko uspělo ve sporu o 3,6 miliardy korun proti kyperským firmám ze skupiny Synot. Zároveň ale společnostem zakázal vést znovu proti Česku arbitráž.
Číst více
Český státní dluh v prvním čtvrtletí vzrostl o 42,3 miliardy korun na rekordních 3,72 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 340 771 korun. Míra zadlužení se od počátku roku nezměnila, nadále činí 43 procent hrubého domácího produktu (HDP).
V souladu s příměřím v Libanonu je Hormuzský průliv zcela otevřen všem obchodním plavidlům, a to po dobu trvání příměří, uvedl na síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
Číst více
Členské státy Evropské unie se chystají vyzvat k rychlejšímu zavádění čisté energie, aby zmírnily otřesy na trhu s fosilními palivy, které způsobuje krize kolem Íránu a růst cen ropy a plynu. Vyplývá to z návrhu dohody, do kterého nahlédl bruselský server Politico.
Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 23 haléřů na 43,13 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,33 koruny za litr, tedy o tři haléře levněji než dnes. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
