Německý odborový svaz automobilky Volkswagen (VW) doporučí členům, aby od 1. prosince vstoupili do stávky. Zdůvodnil to tím, že vyjednávání s vedením společnosti o mzdách a o uzavření továren v zemi nepřinesla průlom. S odkazem na sdělení odborů o tom informuje agentura Reuters.
Největší evropská automobilka Volkswagen plánuje zavřít v Německu nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Chce tak snížit náklady a zvýšit konkurenceschopnost. Uvedla to podle agentury DPA šéfka podnikové rady Volkswagenu Daniela Cavallová na akci, na které informovala zaměstnance o plánech vedení. Německá vláda vyzvala k zachování pracovních míst, zatímco Volkswagen trvá na tom, že restrukturalizace je v zájmu konkurenceschopnosti nezbytná.
Příslušníkům bezpečnostních sborů, jako jsou například policisté nebo hasiči, by se měl v příštím roce zvednout plat o 1500 korun ve všech tarifních třídách.
Americký výrobce letadel Boeing se s odborovou centrálou IAM 751, která zastupuje přibližně 33 tisíc stávkujících zaměstnanců na západním pobřeží USA, dohodl na novém návrhu kolektivní smlouvy na příští roky. Podle návrhu by mzdy zaměstnanců v příštích čtyřech letech stouply o 35 procent. Zaměstnanci by o nové dohodě měli hlasovat ve středu. Předchozí nabídku v hlasování drtivou většinou odmítli a zahájili stávku, která ochromila výrobu.
Platy ve veřejném sektoru vzrostou příští rok o 1400 korun. Vláda se na tom ve čtvrtek dohodla s odbory, řekli novinářům premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dohodu oba označili za dobrý kompromis. Odbory podle Středuly zruší stávkovou pohotovost, důvod pro ni pominul.
Odbory dostaly příslib záruky růstu platů po další tři roky, reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na chystaný protest policistů. S odboráři hovoří a dále bude, plánovaný protest před úřadem vlády týden před krajskými a senátními volbami ale podle něj může vypadat jako vyjádření politického názoru. Volby do Poslanecké sněmovny budou příští rok na podzim, podle jejich výsledku se rozhodne o složení nové vlády.
Odboráři se s vládou ve středu nedohodli na růstu platů ve veřejném sektoru od září. Návrh ministrů, že by se od příštího měsíce zvedly tarify části nejhůř odměňovaných lidí o pět a tři procenta, odmítli. Novinářům to po jednání řekl mluvčí odborových svazů veřejného sektoru Pavel Bednář (na snímku v popředí).
Odbory dnes opět budou jednat s vládou o růstu platů ve veřejném sektoru a podle veřejných vystoupení se zdá, že zatím shoda není úplně blízko. Hraje se v zásadě o tři věci. Komu přidat, kolik přidat a od kdy přidat? Zatímco odboráři by nejraději přidávali plošně a hned, vláda selektivně a od příštího roku. Jak na tom tedy jednotlivé skupiny zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou, komentuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Víte, co je „právo na odpojení“? Nemuset po pracovní době přijímat hovory a zprávy od zaměstnavatele. V Evropě tento výdobytek znají například Belgičani a nově mohou pracovní komunikaci v době svého volna ignorovat Australané.
Rourovnu a válcovnu plochých výrobků ve zkrachovalé huti Liberty Ostrava by od října měla financovat společnost Vítkovice Machinery Trade (VMT) ze skupiny CE Industries miliardáře Jaroslava Strnada.
Zaměstnanci Liberty Ostrava zřejmě budou muset odstupné vymáhat prostřednictvím insolvenčního správce. Novinářům to řekli odboráři po jednání s českým vedením zadluženého hutního podniku, které se týkalo hromadného propouštění. Zástupci odborů se shodli na tom, že pro zaměstnance po jednání nemají dobré zprávy. Výpovědi by měl podle nich podnik rozdat v srpnu, ještě v září a říjnu ale lidé budou muset chodit do práce. Hrozí přitom, že za tyto měsíce nedostanou mzdu.
