Evropská unie prodlouží dobu, po niž ještě povoluje dovoz ruské oceli, o čtyři roky. Ocel z Ruska se tak bude moci do zemí EU dovážet až do října 2028. Bez ruské oceli by v Česku měly vážné potíže například Škoda Auto nebo nošovická Hyundai; ty ruskou ocel upotřebí třeba v základní karosérii svých vozidel. Nepřímo se tak ovšem nadále financuje – a financovat tedy o čtyři roky dále bude – Putinova válka na Ukrajině.
Třinecké železárny loni ustály výpadky dodávek železné rudy kvůli válce na Ukrajině i energetickou krizi. Zisk oproti předchozímu roku poskočil o miliardu na téměř 2,4 miliardy korun. Letos firma výrazně investuje do ekologizace výroby oceli, od uhlí přejde k plynu.
„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Třinecké železárny ze skupiny Moravia Steel ovládané slovenskými miliardáři v čele s Tomášem Chrenkem loni téměř ztrojnásobily zisk na 1,306 miliardy korun. Tržby podniku meziročně stouply o 8,6 miliardy na 43,715 miliardy korun, uvedla mluvčí skupiny Petra Macková Jurásková.
Huti Liberty Ostrava se daří, hlásí dosud nejlepší výsledky od dob akvizice podniku v roce 2019, a to navzdory enormnímu růstu nákladů a negativním dopadům války na Ukrajině. Ostravská huť v loňském finančním roce vydělala 6,1 miliardy korun.
Stoupající ceny stavebních materiálů nejsou jediným problémem, kterému stavební firmy čelí. Vzhledem k současné situaci s energiemi a ke konfliktu na Ukrajině jsou některé komodity jako ocel nebo dřevo na trhu nedostatkové. Vyplývá to z ankety mezi stavebními firmami. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) materiál a výrobky spotřebovávané ve stavebnictví zdražily meziročně o 25,2 procenta.
Donbas vznikl jako východní Klondike – lidé se tam stěhovali za těžkou prací a výdělky. Živil kus ruského impéria i Sovětského svazu. Pro Ukrajinu byl průmyslovým těžištěm.
Všechny závody společnosti Tata Steel v Indii, Británii a Nizozemsku si zajistily alternativní dodávky surovin, aby ukončily svou závislost na Rusku, uvedla podle agentury Reuters společnost.
Spirálovitě rostoucí ceny ocele, spolu s rostoucími cenami energií, stavějí evropské průmyslové a stavební společnosti před těžkou volbu, zda mají převzít tyto náklady na sebe, přenést je na zákazníky nebo omezit výrobu.
Hlavním problémem českého stavebnictví není nedostatek ukrajinských dělníků. Je jím extrémní zdražení surovin a energií. Ceny materiálů se už nikdy nevrátí na původní úroveň, říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. O stavební zákon se ještě povede bitva, ministr Ivan Bartoš podle něj svými změnami spíše vytváří nejistotu a zmatek.
Evropské ceny oceli dosáhly nového rekordu, a to v důsledku zákazu dovozu z Ruska, který je součástí nedávno přijatého čtvrtého balíku sankcí vůči Kremlu za jeho invazi na Ukrajinu. Evropská unie je pro ruské výrobce hlavním trhem s ocelí, uvedla agentura Bloomberg.
Francouzsko-nizozemské aerolinky ✈ Air France-KLM i konkurenční německá firma Lufthansa předložily závazné nabídky na převzetí menšinového podílu v portugalské státní letecké společnosti TAP. Oznámila to portugalská státní holdingová společnost Parpública. Podle agentury Reuters tak začíná konečná bitva o jednu z posledních nezávislých leteckých společností v Evropě.
Číst více
Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot ⛽ v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
Číst více
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,41 procenta na 2683,62 bodu. K růstu burze pomohlo především zdražení akcií bankovní skupiny Erste a energetické firmy ČEZ.
Ředitel státní agentury CzechTourism František Reismüller rezignoval, ve funkci skončí ke konci srpna. Rozhodl se tak mimo jiné kvůli přesvědčení, že cestovní ruch je v České republice nedoceněný.
Číst více
Těžební společnost Anglo American jedná o prodeji svého většinového podílu v producentovi diamantů 💎 De Beers, a to zhruba za jednu miliardu dolarů (21,3 miliardy korun). To je jen zlomek hodnoty, kterou měl podnik v minulosti. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Číst více
Staronovým členem Rady České televize bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, který v radě působil do letošního března. Senát ho dnes vybral už v prvním kole tajných voleb. Dal mu přednost před dalšími čtyřmi kandidáty, k nimž patřil například bývalý ministr kultury Daniel Herman.
Rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Zvýšení předpokládá vládní novela o státní sociální podpoře, kterou dnes schválil Senát hlasy 64 ze 76 přítomných členů. V doprovodném usnesení vyzvala horní komora kabinet k tomu, aby připravil zavedení automatické valorizace rodičovské.
Podpora na bydlení v superdávce bude vycházet od letošního října z nákladů domácností v jednotlivých okresech, nebude se stanovovat podle velikosti bydliště. Mezi zranitelné skupiny budou nově patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do 15 let věku místo do sedmi let. Změny v dávce státní sociální pomoci obsahuje novela o růstu rodičovského příspěvku, kterou dnes schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
