Huť Liberty Ostrava ustála dopady války na Ukrajině a hlásí rekordní výsledky
Huti Liberty Ostrava se daří, hlásí dosud nejlepší výsledky od dob akvizice podniku v roce 2019, a to navzdory enormnímu růstu nákladů a negativním dopadům války na Ukrajině. Ostravská huť v loňském finančním roce vydělala 6,1 miliardy korun.
Hutní podnik Liberty Ostrava vykázal za finanční rok končící letošním 31. březnem čistý obrat 56,5 miliardy korun (2,3 miliardy eur). Čistý zisk firmy činil 6,1 miliardy korun a hrubý provozní zisk EBITDA 8,1 miliardy korun, uvedla mluvčí podniku Barbora Černá Dvořáková. Rok předtím byl finanční rok kvůli sjednocování účetního období o tři měsíce kratší. Obrat tehdy činil 22 miliard korun.
„Výsledky odrážejí zlepšení v obchodní, výrobní i finanční oblasti během posledních let, která huti pomohou úspěšně zvládnout současnou náročnou ekonomickou a geopolitickou situaci,” uvedla mluvčí.
Embargo na dovoz uhlí z Ruska českou ekonomiku nepoškodí. Pouze necelých sedm procent dováženého černého uhlí je z Ruska, hnědé uhlí Česko prakticky nedováží.
Lukáš Kovanda: Rusko si své uhlí může klidně nechat. Do Česka se skoro nedováží
Názory
Oproti předchozímu devítiměsíčnímu finančnímu období se firmě zvýšily náklady na více než dvojnásobek, z 21,5 miliardy korun (822 milionů eur) na 48,4 miliardy korun (1,98 miliardy eur). „Důvodem byl růst cen surovin, distribuce a energií, ale také investice do modernizace zařízení, rozvoje, vzdělávání i náboru zaměstnanců,” uvedla Černá. Huti se podle ní podařilo úspěšně zmírnit dopady situace na Ukrajině na dodávky surovin a pracuje na zvyšování produkce.
„Tyto výsledky jsou důkazem řady zlepšení v Liberty Ostrava, která díky nim dosáhla nejlepších finančních, výrobních a manažerských výsledků od akvizice podniku v roce 2019. V loňském roce jsme využili příznivé situace na trhu, a dosáhli nejlepších výrobních výsledků od roku 2016, zdvojnásobili obrat a zvýšili kvalitu našich výrobků a služeb,” uvedl předseda představenstva LO a prezident skupiny Liberty Steel Europe Ajay Aggarwal.
Donbas vznikl jako východní Klondike – lidé se tam stěhovali za těžkou prací a výdělky. Živil kus ruského impéria i Sovětského svazu. Pro Ukrajinu byl průmyslovým těžištěm. 
Ocelové srdce Donbas. Proč ho Rusko tak chce a Ukrajinci ho nechtějí dát?
Názory
Huť plánuje zelenější výrobu
Skupina Liberty Steel uvádí, že v následujících osmi letech chce investovat do přeměny LO v uhlíkově neutrálního výrobce zelené oceli miliardy korun. Klíčovým prvkem programu dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030 bude výměna nynějších čtyř tandemových pecí ocelárny za dvě hybridní elektrické pece a výstavba nové linky ZVN, což huti umožní využívat většího objemu ocelového šrotu a dalších železonosných vstupů. Sníží to její závislost na dováženém uhlí a železné rudě a výrazně omezí emise oxidu uhličitého.
Už dříve firma uvedla, že dodavatele hybridních pecí už vybrala. Předseda globálního koncernu GFG Alliance, do nějž huť patří, Sanjeev Gupta v březnu oznámil, že podpis smlouvy očekává v dubnu. Dosud se tak ale nestalo a firma nezveřejnila ani žádné podrobnosti.
Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Roční kapacita výroby podniku je 3,6 milionu tun oceli, loni vyrobila 2,28 milionu tun tekuté oceli, nejvíce od roku 2016. I s dceřinými společnostmi má firma 6000 zaměstnanců.
Spirálovitě rostoucí ceny ocele, spolu s rostoucími cenami energií, stavějí evropské průmyslové a stavební společnosti před těžkou volbu, zda mají převzít tyto náklady na sebe, přenést je na zákazníky nebo omezit výrobu.
Drahá ocel otřásá evropským průmyslem. Auta zákonitě zdraží
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
