Chrenek může být spokojen. Třinecké železárny loni ztrojnásobily zisk na 1,3 miliardy
Třinecké železárny ze skupiny Moravia Steel ovládané slovenskými miliardáři v čele s Tomášem Chrenkem loni téměř ztrojnásobily zisk na 1,306 miliardy korun. Tržby podniku meziročně stouply o 8,6 miliardy na 43,715 miliardy korun, uvedla mluvčí skupiny Petra Macková Jurásková.
Třinecká huť loni vyrobila 2,4 milionu tun oceli, což bylo o sedm procent méně než předloni. Loňský vývoj hospodaření Třineckých železáren (TZ) poznamenala pokračující koronavirová pandemie, extrémní růst cen vstupních materiálů a přetrvávající problémy v automobilovém průmyslu zejména kvůli nedostatku elektronických komponent.
„Vše vyvrcholilo koncem roku prudkým nárůstem cen energií z titulu strmého růstu ceny emisních povolenek, což bylo jedním z impulzů pro nastartování inflace. Ač se nám díky sofistikované obchodní strategii dařilo nepříznivé podmínky eliminovat, hospodaření společnosti to bezesporu poznamenalo,” uvedl předseda dozorčí rady Třineckých železáren Tomáš Chrenek.
Mírný pokles výroby oceli byl důsledkem šedesátidenní odstávky jedné ze dvou vysokých pecí. Firma ji zrekonstruovala po více než dvacetiletém nepřetržitém provozu. „Výpadek výroby surového železa spojený s odstávkou vysoké pece se ve výsledné bilanci promítl do prodeje polotovarů a dalších výrobků,” uvedla Macková.
Skupině Moravia Steel (MS) miliardáře Tomáše Chrenka se loni snížil konsolidovaný zisk meziročně o 948 milionů korun, tedy o 43 procent, na 1,256 miliardy korun. Konsolidované tržby skupině meziročně klesly o 3,8 miliardy (7,4 procenta) na 47,6 miliardy korun. Hospodářské výsledky ovlivnila koronavirová pandemie. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.
Moravia Steel loni vydělala 1,23 miliardy. Chrenek je spokojen
Zprávy z firem
Největší podíl na objemu prodeje měl stejně jako v předchozích letech drát. Firma ho loni prodala 962 kilotun, což bylo mírně méně než předloňských 1017 kilotun. „Bezmála 72 procent směřovalo na zahraniční trhy, nejčastěji do zemí Evropské unie, kde firma dodává drtivou většinu své produkce,” uvedla mluvčí.
Investiční priority? Projekty na snížení emisí
Prodej tyčové a profilové oceli loni dosáhl 536 kilotun (předloni 542 kilotun). „Téměř 63 procent tvořil export. Tyčová a profilová ocel směřuje zejména do výroby pružných dílů používaných v automobilovém průmyslu,” uvedla Macková.
Huť loni proinvestovala téměř 1,7 miliardy korun a stejný je i její letošní plán investic. „Pokročíme mimo jiné v projektech, jejichž realizace umožní snížení emisí CO2. Zásadní pro působení na trhu s ocelí budou modernizační akce směřující do zvyšování přidané hodnoty u tyčové oceli či do automatizace výrobních procesů v segmentu železniční dopravy,” uvedl první místopředseda dozorčí rady Ján Moder.
Jaroslav Strnad sice už není některými tuzemskými médii řazen mezi české miliardáře, protože před čtyřmi lety předal zbrojní impérium CSG, které vybudoval, svému synovi Michalovi. Ten se tím vyšvihl mezi nejbohatší Čechy. Otec Jaroslav však neztrácí chuť dál přebírat perspektivní české firmy v potížích. Nyní dokončuje převzetí třebíčské společnosti MICo. Mezi miliardáře jistě dál patří.
Miliardář Strnad starší neztrácí apetit. Finišuje převzetí další české strojírenské firmy
Leaders
Třinecké železárny jsou největším hutním podnikem v Česku. Nejprodávanějším výrobkem TŽ je dlouhodobě válcovaný drát, dalšími hlavními produkty jsou speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky nebo hutní polotovary. Včetně odloučených provozů mají TŽ téměř 7000 zaměstnanců, i s dceřinými firmami je pracovníků okolo 10 tisíc.
Huti Liberty Ostrava se daří, hlásí dosud nejlepší výsledky od dob akvizice podniku v roce 2019, a to navzdory enormnímu růstu nákladů a negativním dopadům války na Ukrajině. Ostravská huť v loňském finančním roce vydělala 6,1 miliardy korun. 
Huť Liberty Ostrava ustála dopady války na Ukrajině a hlásí rekordní výsledky
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
