Chrenek může být spokojen. Třinecké železárny loni ztrojnásobily zisk na 1,3 miliardy
Třinecké železárny ze skupiny Moravia Steel ovládané slovenskými miliardáři v čele s Tomášem Chrenkem loni téměř ztrojnásobily zisk na 1,306 miliardy korun. Tržby podniku meziročně stouply o 8,6 miliardy na 43,715 miliardy korun, uvedla mluvčí skupiny Petra Macková Jurásková.
Třinecká huť loni vyrobila 2,4 milionu tun oceli, což bylo o sedm procent méně než předloni. Loňský vývoj hospodaření Třineckých železáren (TZ) poznamenala pokračující koronavirová pandemie, extrémní růst cen vstupních materiálů a přetrvávající problémy v automobilovém průmyslu zejména kvůli nedostatku elektronických komponent.
„Vše vyvrcholilo koncem roku prudkým nárůstem cen energií z titulu strmého růstu ceny emisních povolenek, což bylo jedním z impulzů pro nastartování inflace. Ač se nám díky sofistikované obchodní strategii dařilo nepříznivé podmínky eliminovat, hospodaření společnosti to bezesporu poznamenalo,” uvedl předseda dozorčí rady Třineckých železáren Tomáš Chrenek.
Mírný pokles výroby oceli byl důsledkem šedesátidenní odstávky jedné ze dvou vysokých pecí. Firma ji zrekonstruovala po více než dvacetiletém nepřetržitém provozu. „Výpadek výroby surového železa spojený s odstávkou vysoké pece se ve výsledné bilanci promítl do prodeje polotovarů a dalších výrobků,” uvedla Macková.
Skupině Moravia Steel (MS) miliardáře Tomáše Chrenka se loni snížil konsolidovaný zisk meziročně o 948 milionů korun, tedy o 43 procent, na 1,256 miliardy korun. Konsolidované tržby skupině meziročně klesly o 3,8 miliardy (7,4 procenta) na 47,6 miliardy korun. Hospodářské výsledky ovlivnila koronavirová pandemie. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.
Moravia Steel loni vydělala 1,23 miliardy. Chrenek je spokojen
Zprávy z firem
Největší podíl na objemu prodeje měl stejně jako v předchozích letech drát. Firma ho loni prodala 962 kilotun, což bylo mírně méně než předloňských 1017 kilotun. „Bezmála 72 procent směřovalo na zahraniční trhy, nejčastěji do zemí Evropské unie, kde firma dodává drtivou většinu své produkce,” uvedla mluvčí.
Investiční priority? Projekty na snížení emisí
Prodej tyčové a profilové oceli loni dosáhl 536 kilotun (předloni 542 kilotun). „Téměř 63 procent tvořil export. Tyčová a profilová ocel směřuje zejména do výroby pružných dílů používaných v automobilovém průmyslu,” uvedla Macková.
Huť loni proinvestovala téměř 1,7 miliardy korun a stejný je i její letošní plán investic. „Pokročíme mimo jiné v projektech, jejichž realizace umožní snížení emisí CO2. Zásadní pro působení na trhu s ocelí budou modernizační akce směřující do zvyšování přidané hodnoty u tyčové oceli či do automatizace výrobních procesů v segmentu železniční dopravy,” uvedl první místopředseda dozorčí rady Ján Moder.
Jaroslav Strnad sice už není některými tuzemskými médii řazen mezi české miliardáře, protože před čtyřmi lety předal zbrojní impérium CSG, které vybudoval, svému synovi Michalovi. Ten se tím vyšvihl mezi nejbohatší Čechy. Otec Jaroslav však neztrácí chuť dál přebírat perspektivní české firmy v potížích. Nyní dokončuje převzetí třebíčské společnosti MICo. Mezi miliardáře jistě dál patří.
Miliardář Strnad starší neztrácí apetit. Finišuje převzetí další české strojírenské firmy
Leaders
Třinecké železárny jsou největším hutním podnikem v Česku. Nejprodávanějším výrobkem TŽ je dlouhodobě válcovaný drát, dalšími hlavními produkty jsou speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky nebo hutní polotovary. Včetně odloučených provozů mají TŽ téměř 7000 zaměstnanců, i s dceřinými firmami je pracovníků okolo 10 tisíc.
Huti Liberty Ostrava se daří, hlásí dosud nejlepší výsledky od dob akvizice podniku v roce 2019, a to navzdory enormnímu růstu nákladů a negativním dopadům války na Ukrajině. Ostravská huť v loňském finančním roce vydělala 6,1 miliardy korun. 
Huť Liberty Ostrava ustála dopady války na Ukrajině a hlásí rekordní výsledky
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
