Americký odvolací soud obnovil cla uvalená prezidentem Donaldem Trumpem, která pozastavil americký federální soud pro mezinárodní obchod. Informovala o tom agentura Reuters. Podle rozhodnutí, proti němuž se Bílý dům odvolal, je zavádění cel pravomocí Kongresu. Trump naopak tvrdí, že souhlas Kongresu nepotřebuje, protože jde o otázku národní bezpečnosti, a zpochybňuje pravomoc obchodního soudu v tomto případě.
Americké akcie zahájily obchodování výrazným růstem. K obecnému optimismu přispívá oznámená dohoda o snížení cel, které o víkendu v Ženevě dosáhly delegace Spojených států a Číny. Washington v rámci prozatímní dohody s Pekingem sníží dodatečná cla uvalená v letošním roce na dovoz z Číny ze 145 na 30 procent, zatímco Peking zredukuje cla na dovoz z USA ze 125 na deset procent.
Spojené státy a Čína se dohodly na 90denním pozastavení většiny cel, uvedl po víkendovém jednání v Ženevě americký ministr financí Scott Bessent.
Spojené státy se s Čínou dohodly na 90denním masivním snížení vzájemných celních sazeb. USA sníží svoji sazbu na čínský dovoz ze 145 na 30 procent, Čína pak tu svoji na dovoz z USA ze 125 na 10 procent. Obě země vydaly identická stanoviska k celé věci.
Investoři po růstových dnech začali v uplynulém týdnu vybírat dosažené zisky, indexy si tak prošly menší korekcí. Po vlně optimismu postupně přichází určité rozčarování z nedostatečného postupu v řešení obchodních sporů. V týdnu navíc zasedala americká centrální banka Fed, která měla na tomto zasedání vynechat změnu úrokových sazeb. Zklamání investorům přinesly výsledky růstové AI firmy Palantir.
Ve Švýcarsku začalo jednání o clech mezi americkým ministrem financí Scottem Bessentem a čínským vicepremiérem Čche Li-fengem, píší agentury. Schůzky se účastní také americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer. Jde o první setkání představitelů obou zemí poté, co americký prezident Donald Trump vyvolal obchodní válku zavedením vysokých cel, které v případě čínského zboží výrazně přesahují 100 procent. Čína reagovala uvalením vlastních vysokých cel.
Donald Trump tento týden dovršil sto dní ve funkci prezidenta USA a končí mu příslovečná doba hájení. Sliboval revoluci a snad věřil, že ji uskuteční. Avšak hájení končí a dosavadní výsledky jsou – eufemisticky řečeno – rozpačité.
Spojené státy mohou brzy zavést devastační 500procentní clo na dovoz ze Slovenska či Maďarska. Bratislava a Budapešť tak mají pykat za to, že stále nakupují ropu či zemní plyn z Ruska.
Evropská unie plánuje příští týden sdílet se Spojenými státy dokument, který bude obsahovat návrhy k zahájení obchodních jednání s administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Dokument navrhuje snížení obchodních a necelních překážek, posílení evropských investic v USA, spolupráci na globálních problémech, jako je řešení nadměrné kapacity čínské oceli, a nákup amerického zboží, jako je zkapalněný zemní plyn (LNG) a technologie. S odvoláním na informované zdroje to napsala agentura Bloomberg.
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu klesl o 0,3 procenta. Zaznamenal tak první pokles za tři roky. Na vině je příval dováženého zboží, které si firmy objednaly ve snaze předejít vyšším nákladům v souvislosti s očekávaným zavedením vysokých celních poplatků. Ve svém dnešním odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Loni ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika vykázala růst o 2,4 procenta.
Česká ekonomika v letošním 1. čtvrtletí vzrostla meziročně o dvě procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českéhoo statistického úřadu (ČSÚ). Výsledek analytiky nezarmoutil, ale ani nepotěšil. Očekávali jej.
