Americké akcie zahájily obchodování výrazným růstem. K obecnému optimismu přispívá oznámená dohoda o snížení cel, které o víkendu v Ženevě dosáhly delegace Spojených států a Číny. Washington v rámci prozatímní dohody s Pekingem sníží dodatečná cla uvalená v letošním roce na dovoz z Číny ze 145 na 30 procent, zatímco Peking zredukuje cla na dovoz z USA ze 125 na deset procent.
Donald Trump tento týden dovršil sto dní ve funkci prezidenta USA a končí mu příslovečná doba hájení. Sliboval revoluci a snad věřil, že ji uskuteční. Avšak hájení končí a dosavadní výsledky jsou – eufemisticky řečeno – rozpačité.
Spojené státy mohou brzy zavést devastační 500procentní clo na dovoz ze Slovenska či Maďarska. Bratislava a Budapešť tak mají pykat za to, že stále nakupují ropu či zemní plyn z Ruska.
Evropská unie plánuje příští týden sdílet se Spojenými státy dokument, který bude obsahovat návrhy k zahájení obchodních jednání s administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Dokument navrhuje snížení obchodních a necelních překážek, posílení evropských investic v USA, spolupráci na globálních problémech, jako je řešení nadměrné kapacity čínské oceli, a nákup amerického zboží, jako je zkapalněný zemní plyn (LNG) a technologie. S odvoláním na informované zdroje to napsala agentura Bloomberg.
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu klesl o 0,3 procenta. Zaznamenal tak první pokles za tři roky. Na vině je příval dováženého zboží, které si firmy objednaly ve snaze předejít vyšším nákladům v souvislosti s očekávaným zavedením vysokých celních poplatků. Ve svém dnešním odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Loni ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika vykázala růst o 2,4 procenta.
Česká ekonomika v letošním 1. čtvrtletí vzrostla meziročně o dvě procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českéhoo statistického úřadu (ČSÚ). Výsledek analytiky nezarmoutil, ale ani nepotěšil. Očekávali jej.
Kotrmelce v americké obchodní politice se již několik týdnů propisují do dění na finančních trzích, první zhoršení přinesla i dubnová šetření podnikatelských a spotřebitelských nálad. Za jak dlouho se Trumpův šok, především oslabení obchodu mezi USA a Čínou, promítne v reálné ekonomice?
V rámci předvolebních slibů mluvil Donald Trump intenzivně o potřebě reformy daňového systému v USA a o jeho odhodlání daně snižovat. Dosud bylo téma daní zastíněno aktivitou prezidenta v oblasti obchodní politiky. Téma daní ale postupně stále více probublává do veřejného prostoru. Trump na své sociální síti v neděli v zásadě slíbil, že výrazně sníží příjmové daně občanům USA, aby tlumil negativní dopady zavedených cel. Výpadek daňových příjmů mají pak vyrovnat právě cla. Připustil, že pro některé skupiny obyvatel by příjmové daně mohly být úplně zrušeny.
„Cla jsou jen příznakem hlubší krize pod povrchem. Světový řád, na který jsme si zvykli se drolí a pokud to politici neuřídí, může být výsledek horší než pouhá recese,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
Evropská unie by v době obchodních válek mohla za určitých okolností využít i takzvaný protinátlakový nástroj, anglicky anti-coercion instrument. Byl připravován pro případ potřeby tvrdší reakce vůči Číně, nyní by mohl být ve hře i ve vztahu k USA. „Brusel má k dispozici silnou zbraň, kterou zatím reálně nepoužil a proto si ostatní aktéři nejsou jistí, co všechno by její nasazení znamenalo,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Trump nabízí Číně velké snížení cel, čínské sociální sítě se vysmívají jeho zbabělosti. Koruna po oslabení opět sílí, Trump totiž fundamentálně ztratil důvěru západních trhů.
